Zapovězená slova: práce, pracovat

Práce je pojem označující různé činnosti, který má podtext určité povinnosti a zodpovědnosti, ať už činnost takto označenou člověk dělat chce nebo nechce. Je za tímto pojmem skrytá také jakási tvrdá dřina. Je to pojem jaksi nekonkrétní, obecný, ale povinný. Slovník spisovného jazyka českého definuje práci jako „účelnou, užitečnou činnost prováděnou s vynaložením určitého tělesného nebo duševního úsilí". Podle Staročeského slovníku však znamená útrapy, strádání, stav těžkého tělesného nebo duševního zatížení. Další významy jsou: poroba, stav tíživé nesvobody, svízel, namáhání, trápení, těžkost. Až později se význam slova práce zúžil na námahu a ještě později jen na konání, na dílo. Takže ten, kdo s koňmi pracuje, je chce skutečně trápit?

Slovo práce je nadužíváno, přeceňováno a mylně vnímáno jako pozitivní. Lidé se dnes většinou cítí důležitěji a hodnotněji, jsou-li strašně zaneprázdněni, mají-li spoustu práce, tráví v práci drtivou většinu času a pracují-li až do úmoru na úkor partnerských vztahů, spánku a odpočinku vůbec. A když už chtějí věnovat čas svým koníčkům (obrazně i doslova), použijí slovo práce a pracovat, aby vypadali výkonněji, odborněji a morálněji.

Práce však mnohdy znamená činnost člověka, kterou s vynaložením značné námahy vytváří hodnoty ve prospěch někoho jiného, aniž by z toho sám pracující člověk měl radost. Je velmi pravděpodobné, že slovo práce kdysi dávno vymyslela hrstka vypočítavých lidí, aby si zotročili ostatní lidi, aby pro ně otročili, dělali za ně veškerou špinavou práci a nakonec jim ještě namluvili, že "práce šlechtí člověka". Vypadá to, že práce není nic jiného než otročina (úmorná a nedostatečně oceněná dřina). Přísloví jako: "bez práce nejsou koláče", "práce šlechtí člověka", "kdo nepracuje, ať nejí" a "jaká práce, taková odměna" pravděpodobně vymysleli otrokáři pro své otroky, aby otroci měli pocit, že neotročí, ale dělají významnou ušlechtilou činnost, která je morálně povznáší. Práce není nic jiného než otročina v lepším slovním rouchu.

Proč taková ošklivá slova používat v souvislosti s tak nádhernými tvory jakými koně jsou? Proč tato slova používat v souvislosti s nádherným tvorem jakým je člověk? Proč už jenom použitím takových slov podvědomě vzbuzovat záporné pocity jak v člověku, tak v koni, protože jakýkoli podvědomý emocionální náboj se z člověka přenáší i na koně? Co tím vlastně lidé myslí, když říkají, že pracují s koněm? Myslí tím, že jim ten kůň otročí? Myslí tím, že oni otročí koni? Nebo prostě jen nedokáží konkrétně popsat, co s tím koníčkem vlastně dělají. V mnoha případech platí druhá možnost - lidé nevědí, co s tím koněm vlastně dělají. Přece, pokud člověk pracuje s koněm, dělá něco zcela konkrétního a tak to má také nazvat. Pracuje-li na zlepšení fyzické kondice koně, pak s tím koníkem "cvičí". Provádí-li práci ze země, pak si s koníkem hraje a každou takovou hru lze pojmenovat daleko příjemnějším slovem. Také může člověk koníka učit nový cvik, novou hru anebo on sám se od koně něčemu učí. Pak je vhodnější říci např.: "Učím se od svého koně být trpělivý." Nebo: "Učím svého koně přijímat v klidu strašidelnou věc - vysavač." Když člověk použije slovo práce, má na mysli určitou činnost. Hru, tvorbu, úkol či výsledek – dílo. Ano, i kůň rád přijme a plní určitý úkol. Dá-li člověk koníkovi určitý úkol, dává mu tím důvěru, že se tohoto úkolu kůň ujme a splní ho úspěšně a s radostí. I ten kůň dokáže být hrdý na svou schopnost tvořit v partnerství s člověkem určité hodnoty a taková tvorba se mu líbí, je to pro něj zajímavá hra. Obecně lze vždy nahradit negativní slova práce a pracovat pozitivními slovy hra a hrát si nebo slovy tvorba a tvořit (kromě případů, kdy kůň opravdu otročí člověku nebo kdy člověk otročí někomu jinému).

Člověka i koně musí společná činnost bavit. Naplňovat je radostí a příjemnými pocity. A to je opět na člověku, aby pro koníka vymýšlel hry, které ho, koníka, budou bavit a cvičení, rozvíjející koníkovu fyzickou a psychickou kondici, budou pro koníka zajímavá a tudíž také zábavná.

Hrát si není dětinské. Každá hra je přípravou na plnohodnotnou tvorbu, průpravou pro zdokonalování tvořivého talentu. Každý člověk má svůj jedinečný talent, který je pro celou společnost nepostradatelný. Tak i koně mají svá jedinečná nadání, která vnímavý koňák rozpozná právě během her s koníkem a umožní koníkovi svůj talent projevit a použít ve prospěch stáda dvou, které s člověkem tvoří.

Práce s koněm neexistuje. Člověk může s koníkem běhat, skákat, honit se, tančit, učit se, odpočívat, cvičit, ale také dýchat, vnímat, souznít. Člověk může koně vést a také nechat se vézt, člověk může koni věřit a také nechat si věřit. Získává-li teprve koníkův respekt a důvěru, nepracuje s ním, prostě hraje hry, při kterých si získává důvěru. Hrou si kůň i člověk rozvíjí tvořivé schopnosti a tvorba samotná přenáší část člověka i koně samotného do věčnosti. Jejich tvůrčí energii vklouzne do všehojsoucna a tam zůstane jako činná a životadárná energie pro veškerý život na zemi. Přestane-li člověk slovo práce a pracovat používat, začne se zamýšlet nad tím, co tímto výrazem vlastně pojmenovává a hledáním těch správných slov obohatí život svého koně i svůj o značný kus radosti a prožitky štěstí se dostaví častěji.

Ať už člověk dělá cokoli, mělo by to být naplněno radostí a tvořivostí. Nejen tupým plněním povinností. Povinnosti si člověk plnit musí, ale s radostí, nezištně, bez ohledu na výsledek či odměnu. Proto by si měl zvolit povinnosti, které jsou v souladu s jeho talentem a jejichž plnění člověka nevysiluje, ale nabíjí novou energií a radostí. Ani hra nebo cvičení s koníkem nemusí být zakončeno dokonalostí či perfektním provedením. Porozumění oblečené do neohrabanosti má na vahách Života větší hodnotu než dokonale provedený laciný trik.

Přestane-li se člověk brát příliš vážně, přestane s koněm pracovat a začne si hrát, výsledky se dostaví snadněji, rychleji a zůstanou trvalé.

Poznámka: Všimněte si prosím, že v předešlých článcích není použito slovo "práce" ani "pracovat". Tato slova jdou nahradit opravdu velice snadno výstižnějším výrazem ku prospěchu každé věci. Mimochodem, co chtějí sdělit světu lidé, kteří říkají: pracuji na sobě. ???