Vítejte v kapitalismu, vítejte ve světě přetvářky
O sebeprezentaci bez hodnot
Tak jsem si vyzkoušela spolupráci s lidmi, na něž jsem se snažila přenést určitou práci. Nebudu ji specifikovat. Nechci nikomu uškodit, přestože cítím značné rozčarování. Z devíti ochotných se vykrystalizovali tři, z nichž jeden nedodržel ani základní zadání, přestal komunikovat, a další dva mě poplácali po ramenou, dostali peníze a tím to pro ně skončilo.
Za vrchol všeho považuji, když za to nafouknuté a zaplacené nic jsem ještě měla psát reference. Já, která si o referenci na své programy začala žádat až po patnácti letech aktivní činnosti a to většinou tam, kde jsem se objevila opakovaně. Ale dobře, beru to jako poučnou zkušenost. Můžu si teď říct, že jsem holt vstoupila na slepou kolej.
Ovšem ten problém má podle mě hlubší kořeny.
Vidím je v načančaných životopisech, v ohánění se slovy jako „profesionalita“, v naleštěných prezentacích a natažených rukou s přemrštěnými finančními požadavky. Mimochodem už pár let jsem průvodcem cizinců po úskalích komunikace. O takových honorářích, jaké po mně požadovali zmínění pomocníci, si můžu v tomto oboru nechat jen zdát. Navíc než usednu k přípravě lekce, knihy nebo programu o nějaké osobnosti, mám za sebou hodiny hledání, přemýšlení a psaní. Nic z toho nevzniká jen tak náhodou.
Jasně, neumím se správně prodat. Jsem tvůrčí typ, ne obchodnice. A myšlenka, že bych si našla manažera, mě opustila ve chvíli, kdy si dotyčná osoba chtěla nechat vyplácet provize i za to, že absolutně nefungovala.
No nic. V průběhu toho procesu, jenž mi přinesl spíše hořkost, jsem na zmíněné síti četla pojednání HR pracovnic o tom, jak musíme posílat ideální profesní profily. Koučové mě tam přesvědčovali o nutnosti mít vyblýskané příspěvky a finanční analytici všechny poučovali o tom, abychom investovali do nemovitosti. Když se to na mě valilo ze všech stran, zatímco jsem na vlastní kůži sklízela ovoce těchto trendů, chtělo se mi zakřičet: STOP! A zeptat se všech těch super úžasňáků: Na co si to vlastně hrajete? Nebylo by užitečnější shodit všechny ty řeči do kanálu, vyhrnout si rukávy a začít tu profesionalitu konečně uvádět do praxe?
Promiňte, ale hezký životopis podle návodu asi vyrobí každá lama, jež se s pomocí AI za pět minut stane dokonalou srdcervoucí mluvčí s tahem na branku. Ale budeme to ještě my? Budeme ještě lidmi?
Hlavně mi pak vysvětlete, kam se z toho vytrácí normální komunikace a normální vztah k nějakému úkolu? Začínám chápat, že to asi není důležité. Hlavně, když to sype!
A tak si kladu otázku: Co tato přetvářka přináší? Čím obohacuje společnost? Čím nám prospívá?
Protože si nemůžu pomoct, ale v tomhle světle mi dojička krav přijde užitečnější a upřímnější než ti, kteří v potu tváře vytváří sto statusů denně, aby vzbudili zájem potenciálních klientů.
Přetvářka je navíc často věrnou sestrou falše a lži. Jen si nejsem jistá, jestli si to ti obchodníci s deštěm vůbec uvědomují.