Utrpení s nechtěnými příchozími: sousedské žaloby a referenda
Je mi opravdu líto lidí ve vesničce Havraníky. Naprostou zvůlí státu se přihodilo, že se z poklidného místa v maličké dědině, v níž chcípl pes, stala lokalita, kde není snadné žít. Novináři se mohou snažit, jak chtějí, ale nikoho, kdo má všech pět pohromadě a oči otevřené, nemohou přesvědčit o tom, že je soužití snadné.
Starosty je mi opravdu líto. Řešit něco takového v ulhané době pošahané politické korektnosti, to je peklo samo. Přemýšlela jsem o tom, jak věc uchopit z hlediska zákonů (jakkoliv právní stát už dávno umřel, přeci jen má cenu to pořád, pořád a ještě jednou pořád zkoušet). Navíc v této nepěkné kauze si jistě každý soudce umí představit, že by podobné neštěstí stihlo i jeho pěkný domov - kdo například čekal stanové městečko v luxusní pražské čtvrti typu Troja?
Dospěla jsem proto k závěru, že by bylo zajímavé napsat tzv. sousedskou žalobu, přičemž žalovaným by byl jako vlastník náš drahý stát, který umí snad už jen škodit svým občanům, od kterých se přitom nechává drze vydržovat. Vycházím ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V jeho § 1013 odst. 1 se píše:
Jestliže by eskalovaly problémy s jakýmikoliv lidmi, kterým stát umožňuje žít v jeho nemovitostech, pak ČR jako vlastník dovoluje takové užívání nemovitostí, které ruší nad míru přiměřenou poměrům okolní vlastníky a podstatně je omezuje v užívání jejich nemovitostí. Myslím si, že v takových okamžicích by mohly žalovat na ochranu svého vlastnického práva jak obce, tak i jednotliví soukromí vlastníci, kteří jsou celí pryč z toho, co všechno se v této republice může stát.
Vedle toho se pořád domnívám, že občané mají v rukávu eso v podobě místních referend - do podzimních voleb se dají ještě pořád pohodlně zorganizovat (a není to nic náročného). Otázka by by se mohla inspirovat těmi, o kterých už referendum proběhlo:
Souhlasíte s tím, aby obec Vranov v samostatné působnosti prosazovala všemi zákonnými prostředky pouze takový rozvoj území obce, který nepovede k navýšení počtu obyvatel obce nad celkový počet 1000 obyvatel?
Podle mne by pak mohla znít kupř. takto:
Souhlasíte s tím, aby zastupitelstvo obce XYZ učinilo v samostatné působnosti vše pro to, aby v obci nevzniklo zařízení pro hromadné ubytování cizích státních příslušníků?
K ní by se mohla přidat další otázka, která se týká celkově neřízené ukrajinské migrace a jejích dalekosáhlých negativních důsledků:
"Souhlasíte s tím, aby obec učinila v samostatné působnosti vše pro to, aby občanům obce zajistila v maximální možné míře přednostní:
přístup k předškolnímu a základnímu vzdělávání v co nejvyšší možné
Vím, že obce mají svázané ruce, ale aspoň by starostové jako ten z Havraníků měli podložené svoje rozhodování názorem občanů. Někdo by za nimi zcela jasně stál. O někoho by se mohli při nelehkém úkolu hájit zájmy své vesnice proti zvůli státu opřít. A to se sakra počítá.
Je zajímavé, že proti nechtěným ubytovnám a jejich obyvatelům, jejichž způsob života přináší okolí značné problémy, obce bojují dlouhodobě:
Problém nejsou jen romští občané, abyste si nemysleli, ale i zahraniční dělníci (odkud jsou, to můžeme jen hádat):
Vážně, ale vážně nechápu, proč se o tomto nemůžeme bavit jako dospělí. Proč nemůžeme připustit, že je to obří problém a že prostě musíme vědět, co a jak uděláme, abychom ho vyřešili. Mávání rukama a mletí pantem a vysílání signálů nikomu ještě nepomohlo...
P. S.: A když vidím, jak Válek zase blábolí o čtvrté a další tečce, je mi jasné, že podzim bude hodně krutý. Proto bych přidala do referenda třetí otázku:
Souhlasíte s tím, aby obec v samostatné působnosti jako subjekt, jehož úkolem je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích pečovat o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů udělala vše, co je možné, aby život občanů obce neomezovaly a neničily restrikce související s koronavirem a k viru se přistupovalo jako k běžnému viru, se kterým se musíme naučit žít, zejm. aby:
děti ve školách (základních i mateřských, jichž je obec