Jak souvisí letošní změny v penzijku s co*idem a válkou? (závěr = odpověď)
VŠICHNI JSME SOUČÁSTÍ ZMĚNY A SVĚT NENÍ ČERNOBÍLÝ
Za vším jsou prachy. A nejen to. V penzijku i v tom dalším se dělo a děje pravidlo „spoustu much jednou ranou“ a já se ptám v zájmu koho? V zájmu českého hospodářství a české společnosti ne. Víte přesně k jakému účelu se vydávají nemalé státní příspěvky z našich daní, když se mluví o podpoře penzijka?
Aby bylo dále jasno, penzijkem souhrnně označuji 1) staré penzijní připojištění, které vzniklo zákonem v r. 1994 a mohlo se sjednávat do r. 2012, 2) DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ (DPS), které se sjednává od r. 2013, a 3) tzv. transformované fondy, do kterých se přesunuly smlouvy z toho původního penzijního připojištění. V nich stále platí garance neklesajících úspor.
Hlavní změny v penzijku v r. 2024 jsou:
Nárůst nejvyššího státního příspěvku (nyní 230 Kč, nově 340 Kč, ale při vyšším vkladu, tedy relativní pokles na 20%)
Prodloužení minimální doby spoření z 5 na 10 let
Zavedení nové investiční strategie – tzv. alternativní fond za cenu vyššího rizika nabídne vyšší výnos
Vyšší daňové úlevy (nyní na penzijko 24 tis. Kč, nově 48 tis. Kč, ale společný limit s životním pojištění) - tedy spořte si se státní podporou 5000 Kč měsíčně
Ukončení státního příspěvku pro osoby pobírající starobní důchod
Zavedení další formy spoření na penzi - Daňový rámec DIP (Dlouhodobý investiční produkt)
Možnost mít souběžně 2 smlouvy penzijka (starý transformovaný fond a nové fondy)
Shrneme-li změny, jaký je hlavní smysl nových opatření? Spořte více, nespoléhejte na důchod od státu, stát vás ve vašem úsilí spořit podpoří. A také se postará o to, abyste v tom systému se svými penězi vydrželi hodně dlouho. Zní to hezky, člověk si může říct, je to účinné a bezpečné !
Takto to postupuje celých 30 let. Kdysi na počátku lákali do systému tím, že přidávali i 50% k příspěvku a mohli jste brzy úspory vybrat. Mělo to logiku, když se s tím začínalo, že? Ale mince má dvě strany. V systému jsou nyní 4,2 mil. osob. Bylo to před lety i více, v r. 2012 dokonce 5,1 mil., ale od zavedení nového fondového spoření počet účastníků klesá. Přitom i po 11 letech od této změny jsou konzervativní Češi ještě stále ve velkém počtu (více než ½ účastníků) ve starých transformovaných fondech. Ale přestože klesá počet účastníků, roste objem spravovaných prostředků. Nyní je tam téměř 600 mld. Kč. A historický vývoj ukazuje, jak změny v přispívání od státu pokaždé zrychlují tempo růstu hodnoty ve fondech.
Stát je tedy připraven poskytovat více peněz na státních příspěvcích a daňových úlevách v době, kdy státní zadlužení roste a v rozpočtu se bojuje o každou korunu. (Tedy spíše bojují o každý milion, protože tyhle koruny nejsou z kapes těch, co o nich rozhodují, tak se na korunu moc nehledí.) Proč? Jistě, můžeme to vysvětlit, že stát chce motivovat občany k vyšším vkladům, které povedou k lepší úrovni soukromého zabezpečení na penzi v situaci, kdy populace stárne a 1. pilíř pro důchody nestačí. Ale je to jediný možný úhel pohledu?
Že stát zintenzivnil motivaci do penzijka je vidět také na příkladu FKSP. Slyšeli jste o FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB? Tento fond vytváří všechny státní a příspěvkové organizace, zřídka i obchodní společnosti (tam to není daňový náklad). Od 1.1.2024 se snížil základní příděl do FKSP z 2 % na 1 % z ročního objemu platů nebo mezd, případně jejich náhrad a dalších příjmů. Nově ale mají zaměstnavatelé, kteří čerpají peníze z fondu FKSP, povinnost poskytovat 1/2 těchto prostředků na produkty na stáří – tedy DPS, životní pojištění, DIP. Tedy prostředky , které byli zvyklí zaměstnanci používat hlavně za kulturu, sport, dovolenou a zdravotní péči, vzdělání nebo nákup knih, se letos zmenšily na ¼. Jinými slovy, i kdyby většina zaměstnanců nějakého úřadu nebo školy penzijko nechtěla, nemohou peníze z FKSP použít jinak, prostě se ta polovina musí dát jako příspěvek zaměstnavatele. Takže buď bude malá část zaměstnanců pobírat velký příspěvek (tisíce korun měsíčně) nebo většina malý příspěvek (stovky Kč měsíčně). A on se určitě najde někdo, kdo si ten příspěvek nenechá ujít. A pak třeba vstoupí do hry závist. Přeci nenecháme, aby někdo dostával do penzijka z práce 5000 Kč měsíčně! To by bylo nespravedlivé! Tak si ho založím taky, abych něco dostal(a). Takže tímto opatřením bude ve státní sféře bude zajištěno dostatek zájemců o penzijko.
Asociace penzijních fondů (APS ČR) se také činí v podpoře penzijka. Na svých webových stránkách v sekci média – názory expertů – zařadila v létě 2023 mnoho článků. Bylo co vysvětlovat – rok 2022 dopadl z hlediska výnosů špatně a připravované státní změny bylo potřeba obhájit a prosadit. Vedle článků od M. Singera, V. Bezděka a J. Rusnoka, tedy expertů, tam zařadili také výukové video od YouTubera. Populární Kovy (Karel Kovář) vysvětluje, jak funguje penzijko. Asi ne proto, že by byl odborník, ale že je mladý a umí dělat marketing. Mimochodem na asociaci mi připadá zvláštní to, že kromě 9 řádných členů, kterými jsou všechny penzijní společnosti působící v ČR, má ještě 1 přidruženého člena a to je poradenská firma KPMG. Proč?
Kovy ve videu nabádá ke spoření v rámci III. pilíře a správně vysvětluje, že penzijko vlastně není spoření, ale investice. A že k tomu, aby to fungovalo správně, musí fondy přinášet zhodnocení, účastníci musí dávat dostatečně velkou úložku a vstupovat do systému mladí. Tvrdí, že z 4,3 mil osob je mladých ve věku 18-34 let jen 543 tis., tedy málo. A nabádá, že mladí mají investovat hlavně do dynamického nebo vyváženého fondu. Kovy probírá výnosnost fondů a připomíná inflaci. Tvrdí, že on je ve svém výkladu neutrální, nenabádá k žádnému rozhodnutí, ale že on sám penzijko má, spoří si 500 Kč a bude to zvyšovat. Asi proto je jeho video na webu APS ČR. Když ho poslouchám, mám pocit, že je to bezpečné a účinné. Protože penzijní společností na našem trhu mají licenci ČNB, která nad nimi vykonává dohled a většinou jsou to dceřiné společnosti velkých bank. Kovy ale nerozebírá, do čeho přesně ty fondy investují a že by tohle mohlo hrát nějakou roli.
Vraťme se k úvodní otázce „Jak souvisí letošní změny v penzijku s koweedem a válkou?“. PRACHY, PRACHY A ZASE PRACHY.
Jeden z mnoha dopadů co*idové doby bylo, že začal prudce narůstal stání dluh. Státní dluh před rokem 1989 byl zanedbatelný proti jeho současné výši. Po rozdělení republiky měla ČR v r. 1993 státní dluh celkem 159 mld. Kč, který se moc nezvyšoval celá 90. léta. Koncem století se přehoupl přes 200 mld. Kč, pomalu rostl 13 let ročně cca o 100 mld. Kč. Když v r. 2012 překročil hranici 1600 mld. Kč přestal na mnoho let růst. A pak v r. 2020 skok o 400 mld. Kč, 2021 další podobný skok. Důvodů bylo více, mnoho z nich souviselo s covidem. Současná vláda dluh dále velmi prohloubila v letech 2022 i 2023. Opět důvodů bylo více, mnoho z nich souviselo s válkou. Náš stát dluží už přes 3000 mld. Kč. Většinu tvoří domácí dluh, hlavně státní dluhopisy. A hádejte, kdo je kupuje?
Hlavními držiteli státních dluhopisů jsou finanční instituce, tedy kromě bank, také významnou měrou penzijní fondy. A to souvisí s tím, že většina prostředků penzijka je v konzervativních a transformovaných fondech. A pro ně je státní dluhopis základní investicí. Kdysi jsme se ve škole učili, že státní dluhopisy jsou téměř bezrizikové cenné papíry. Tohle ale nemůže platit při vysokém a stále rostoucím státním zadlužení. Pro někoho už to může představovat riziko. Nezanedbatelnou část státního dluhu drží nerezidenti a to je pak určité riziko pro českou korunu. Proto je potřeba zajistit dostatečnou poptávku po státních dluhopisech doma. České domácnosti napřímo vlastní jen malinkou část dluhopisů, ale prostřednictvím fondů vlastně ani neví, že je vlastní také.
A tak si říkám, že u mých úspor mi nejde jen o zhodnocení a riziko, ale také smysl té investice. Podobně, jako jsem od školy věděla, že pracuji ne pro peníze, ale za peníze a že nejsou pro mě na prvním místě. Důležitější pro mne vždy bylo, aby mě moje práce bavila a hlavně dávala smysl. A mně nedává smysl mými penězi podporovat zadlužení státu. Nechci podporovat žádné zadlužení, které nevede k rozvoji, a zadlužení našeho státu nechci podporovat už vůbec. Stejně jako u mé práce i u mých úspor (obojí vzešlo z mé vložené energie) mi nejde jen o to, kolik za to dostanu, ale aby také vynaložení práce/úspor mi dávalo smysl.
Můžete namítnout, že jsou v penzijku přeci i jiné strategie na výběr. Když zapátráte na stránkách penzijních společností, najdete na nich, případně v přiložených strašně dlouhých výročních zprávách, do čeho investují dynamické a vyvážené fondy. Např. tedy S&P 500 ETF, VANGUARD S&P 500 ETF, ISHARES NASDAQ BIOTECH ETF, OMV, ERSTE BANK , US TREASURY, BANK OF AMERICA, MICROSOFT PROCTER AND GAMBLE, SIEMENS, ALLIANZ. Velké zastoupení mají kromě akcií samotných také akciové futures, tedy deriváty, tedy spekulativní nástroje. Připomeňme, že např. velmi často zastoupený index S&P obsahuje akcie firem jako Pfizer, Apple, Microsoft, Amazon, Meta, JP Morgan Chase, Coca-cola, Walt Disney, McDonalds, Philip Moris, Nike, BlackRock, State Street, Netflix. Opravdu ty firmy a spekulativní obchody chceme našimi a státními penězi podporovat?
Milióny účastníků penzijka si pravděpodobně neuvědomuje, možná ani netuší, že svými úsporami podporují mezinárodní korporace. A že tím umožňují, aby ty mezinárodní korporace byly ovládány společnostmi, kteří v nich mají jen malý podíl. Jak je to možné? Představte si, že institucionální investoři (tedy např. penzijní fondy, pojišťovny) z mnoha zemí vlastní dohromady většinu akcií světové firmy. Ti správci, manažeři fondů, řeší pro své klienty hlavně výnos k jejich investici, ne řízení té firmy. Tedy je otázka, jak jménem klientů hlasují s akciemi společností, které vlastní. Proto pak někdo jiný s malým podílem a velkým zájmem na řízení firmy, může snadno ovládat světovou korporaci. S nepřímým souhlasem netušících drobných střadatelů.
Ten seznam akcií v indexu S&P mi připomněl, že řada z těchto firem se podepsala pod dopis premiérovi Fialovi k přijetí rovných sňatků v září 2023, viz odkaz na konci. Takže se opět ptám: Opravdu to jsou firmy, které chceme našimi penězi podporovat?
Mně by tedy dávalo větší smysl, kdyby prostředky penzijních fondů, které se kumulují s přispěním státu, podporovaly naše národní hospodářství. Kdyby naše úspory pomáhaly s investicemi českým firmám, českým podnikatelů, kteří tady odvádějí daně. Firmám, které tady zajišťují nabídku pracovních míst. Společnostem, které přispívají k nezávislosti na dovozu ze zahraničí. Připadalo by mi smysluplné, kdyby naše a státní peníze pomohly s inovacemi českým firmám, kterým zahraniční banky nechtějí půjčit.
Mám ráda pravidlo „spoustu much jednou ranou“. V penzijku se toto pravidlo určitě děje, ale já se ptám v zájmu koho? V zájmu českého hospodářství a české společnosti ne. Podobně to bylo v době koweedové. Vzpomenete si ještě, co to všechno přineslo kromě ZVĚTŠENÍ státního dluhu? Jak bylo zlikvidováno spoustu drobných podnikatelů? Jak jsme byli uvrženi do digitálního světa ještě více? Jak byly děti v izolaci od vrstevníků, od sportu, a povinností a jak se tím přerušil přirozený proces dospívání? Ten seznam je dlouhý. Podobně to je s válkou.
Kdo si toho všimnul, ta má další odpověď na úvodní otázku. Jsou to všechno velká témata, dotýkaly nebo dotýkají se nějak úplně všech v naší zemi. A každý z nás se na ně může dívat z různých úhlů pohledů. Např. očima hlavních médií a politiků. Nebo z jiného úhlu a pak může zjistit, že je spoustu věcí úplně jinak. A že nejen platí, důvěřuj, ale prověřuj, ale nyní stále více platí „nedůvěřuj“, „důvěřuj jen sám sobě“. Jsou to témata, která přispívají k otevírání očí. Jako, když si v Matrixu Neo vybere červenou pilulku.
Na závěr se ptám:
Chcete, abychom svými úsporami přispívat do systému, který neodolává inflaci, podporuje zahraniční korporace a zadlužování našeho státu?
Chcete, aby se na to vydávaly nemalé státní příspěvky z našich daní?
Je to vlastně podobné, jako když z peněz zdravotní pojišťovny se hradí volitelné očkování. Týká se to těch, co to využijí (no neberte to, když je to zadarmo), ale i těch, co to nevyužijí, ale platí skrze své daně, skrze své pojištění. A třetí se smějí, jak se jim penízky rozmnožují.
Odkazy na stránky České asociace penzijních společností :
https://www.apscr.cz/clenove-asociace-penzijnich-spolecnosti-cr/
https://www.apscr.cz/2023/07/25/youtuber-kovy-karel-kovar/
Odkaz ke státnímu dluhu, dopisu premiérovi a složení indexu S&P:
https://www.jsmefer.cz/66_firem_vyzvalo_premira_fialu_k_prijeti_rovnych_snatku