Ukrajinská armáda: Pravděpodobné směry zimních a jarních ofenzív

Kam povedou ofenzívy ukrajinské armády v zimě a na jaře?

Pravděpodobný scénář: Severovýchod v zimě, jihovýchod na jaře.

Důvod?

POČASÍ

Počasí bude určovat směry těch nejbližších (zimních) ofenzív. Jestliže máte rozblácené cesty s těžkým lepícím blátem, tzv. rasputicu, můžete si o efektivním postupu nechat jen zdát a ofenzíva může skončit nepěknou blamáží.

Podíváme-li se na nejbližší výhledy počasí na Ukrajině, v případě Melitopolu (často zvažovaný jihovýchodní směr) mají být teploty přes den od soboty 7.ledna konečně výrazně pod nulou, dokonce i -8,-9°C, ale od čtvrtka již mají zase lézt nad nulu.

Mnohem příznivější je výhled počasí na severovýchodě, konkrétně ve město Svatove, kolem kterého se již nyní vedou tvrdé boje, mají teploty v příštích dnech jít i během dne výrazně dolů, v nejbližších dnech dokonce i k -10°C a co je nejpodstatnější, v příštích deseti dnech nemají během dne přejít nulu.

Co znamenají tyto teploty pro uvažovanou ofenzivní operaci?

Je nutné, aby půda dostatečně zmrzla, k tomu jsou potřeba minimálně tři dny, pak je možné použít i těžkou kolovou techniku, ale v případě jihovýchodního směru se po pěti dnech mají přes den objevovat teploty nad nad nulou, což povede k roztávání půdy a dotyčná kolová technika může mít velké problémy. Pokud budeme uvažovat maximalisticky nad ofenzivou na Melitopol, je pravděpodobné, že půjde o dlouhodobější boje než jen na 1-2 týdny. V tom případě jihovýchodní směr v sobě zahrnuje hodně velké riziko.

Naproti tomu severovýchodní směr (Svatove, Kremina a další) bude mít v příštích týdnech ideální podmínky pro zimní ofenzívu (alespoň z hlediska počasí).

Dalším faktorem ovlivňujícím spuštění větší ofenzívy, popř. několika menších ukrajinskými silami je dostatek samohybného těžkého dělostřelectva a raketometů na pásech. Ať už jde o těžkou techniku z dob bývalého sovětského svazu, např. samohybné houfnice Akacije, Giacint(y) nebo houfnice západní provenience (PzK 2000 raketomety 270MLRS), těch na pásech má Ukrajina relativně minimum. Nemluvě o tom, že ukrajinská armáda si těžkou techniku ze Západu snaží chránit a nevystavovat ji nebezpečí zničení na frontové linii.

Pro uvažovanou ofenzivu připadá v úvahu samozřejmě mnohem více proměnných. Hustota obrany, kvalita jednotek a jejich rozmístění včetně těžké techniky, jejich kapacitní možnosti, součinnost a mohli bychom pokračovat dále.

Přesto, pokud budeme uvažovat počasí jako zásadní faktor, je pravděpodobnost spuštění ofenzívy v zimě na severovýchodě hodně vysoká, zatímco na jihovýchodě minimální.

Jaro: Protiofenzíva na jih nebo jihovýchod

Na jaře po vyschnutí cest (duben) zase naopak vzrůstá pravděpodobnost jihovýchodního směru. A nemusí se jen jednat o tolik diskutované směry na Melitopol nebo Berďansk, popř. Mariupol. Ukrajinské armádě by na jaře stačilo ruskou armádu odříznout výpadem na jih od Melitopolu od všech zásobovacích tras vedoucích z Krymu a Donbasu na celý jihovýchod. Tím by znemožnili zásobování okupované části chersonské a záporožské oblasti. A dál již postupovat klasickými obchvaty měst a vytlačovat tak nejméně bolestným způsobem ruskou armádu.

Jenže už se několikrát stalo, že odborníci, „experti“ s velkou pravděpodobností něco předpovídali (pád ukrajinské armády na jaře na Donbasu, nutnost vzdát se území, aj.) a realita byla jiná.

Ukrajinské velení dokáže překvapit. Proto všechno může být jinak, ukrajinská armáda má zpravodajské informace a pokud zjistí slabé místo ruské obrany na jihovýchodě, může se rozhodnout spustit ofenzívu v zimě i tímto směrem. K provedení překvapivé ofenzívy má ukrajinská armáda připraveno relativně velké množství tanků (polské PT-91, T-72 naše i dalších východoevropských zemí, nejrůznější varianty T64) a obrněných vozidel na pásech. Oproti houfnicím nebo raketometům je zde situace příznivější.

V příštích týdnech uvidíme.

Robert Troška, autor společenského románu mapující období migrační krize Mračna nad Evropou