Stát je mecenáš, ale i pijavice

My všichni dohromady našemu státu zaplatíme různými cestami skoro dva biliony korun ročně, pět a půl miliardy denně. Otázka zní, co s těmi penězi udělá Česká republika, ale také kraje, města, městečka a obce.

Co byste chtěli, aby se z vašich daní platilo? Nejspíš byste zaplatili zdravotnictví, důchody, školství, sociální zařízení, kvůli elementární sociální soudržnosti a kvůli minimalizaci dopadu bídy jedné skupiny obyvatel na skupiny ostatní. Pak také hasiče, armádu, policii, soudy a státní zastupitelství, aby všechny tyhle složky udržovaly fungování pravidel ve státě. A pak taky věznice, aby ti, co se chovají protiprávně, měli kde dostat za vyučenou.

Přemýšlím, na čem bychom se dál většinově shodli, že má za úkol zajišťovat a platit z našich daní stát. Snad základní školství, ostatně základní školní docházka je povinná. Možná i některé střední, podle potřeb institucí. Ale co studium vysokoškolské? Tam už tak jasno není. Chudý poplatník má platit bohatému vzdělání jeho dětí, aby ty pak na trhu práce zatlačily poplatníkovy děti do ústraní? Skoro určitě jistou část zdravotnictví, první pomoc, nemocnice a ústavy sociální péče, protože od neštěstí jednoho se v propojené společnosti nelze oddělit. Dále pak asi i veřejné komunikace, dálnice, hromadnou dopravu a železnice, protože je skoro všichni využíváme a potřebujeme se někam dostat, ale i zde je sporné, nakolik je který poplatník i uživatelem (přímým i nepřímým) infrastruktury. Hasiče, protože občas se vylije řeka, někde hoří nebo na cestu spadne strom. Sociální dávky a důchody pro ty, kteří nejsou schopni se živit sami. To byly výdaje pro chod státu naprosto nezbytné.

A teď začíná jít do tuhého. Protože ze státního se taky platí spousta nenutných výdajů, na které jsme si zvykli a které si dnes už mnozí lidé automaticky nárokují. Dotace všeho druhu, třeba zemědělské (protože u sousedů se taky dotuje), příspěvky na kulturu a na sport. Dotace na obnovitelné zdroje (protože bez nich asi naše Země shoří). Náklady všech státních úředníků, ministerstev, státních orgánů a organizací, které se věnují správě státu. A příspěvky té tisícovce zahraničních organizací, jichž je ČR členem. Musí všechno tohle stát z vašich daní platit? Zcela jistě nemusí a pro chod státu to není nezbytné.

Chcete platit menší daně? Inu, určitě by to šlo zařídit. Jen byste nesměli chtít tolik věcí od státu. To by stát nesměl podporovat kdejakou hloupost, kdejakou zajímavost, kdejaké dobro, které po něm lidi sami, státní úředníci, starostové, hejtmani, poslanci či senátoři požadují. A pořád je to málo. Berňák by mohl vybrat klidně i trojnásobek všech vašich příjmů, a stejně by s těmi penězi s dnešním přístupem prostě nevyšel. Sám od sebe neuspoří ani korunu. Ba dokonce se posledních několik let neustále zadlužuje, což znamená, že s penězi od nás vybranými nevystačí. Bodejť by vyšel aspoň tak, jak musejí vyjít desetitisíce rodin. Tuhle pošle miliony na motorkářský závod, tamhle do hřebčína, další do divadla nebo do galerie, za další podpoří ideologické knihy, uspořádá soutěž či přehlídku, nakoupí zbraně a pošle je do ciziny, podporuje provládní novináře. A tak nemá, zadlužuje se, zvyšuje daně a chce další vaše peníze.

Je před volbami. Strany se holedbají, že zaplatí nové výdaje, postaví byty, zlepší životní prostředí, opraví cesty. Jenomže nic není zadarmo a stát sám své vlastní peníze nemá. To, co vám politici slibují, chtějí udělat za peníze vybrané z vašich daní. Žádný politik neslibuje, že zruší ministerstvo kultury nebo že sloučí ministerstvo zemědělství s ministerstvem pro životní prostředí, aby ušetřil peníze, které jste mu museli povinně svěřit. Žádný politik se nechce kriticky podívat na české výdaje a rušit agendy, přestože jsou pro daňové poplatníky někdy obskurní (třeba všechna ta oddělení o rovnosti pohlaví) a jindy nadbytečné (třeba referenti pro ochranu velryb nebo pro záchranu hřebčínů). Každý slibuje dobro pro občany, ale nedodává, že si za to dobro sami zaplatíte. Nikdo neslibuje, že občanům zůstane v kapse třeba 5000 korun, o které sníží výdaje státu.

A přitom by si většina daňových poplatníků radši sama rozhodla, kam těch 5000 korun českých investuje. Zda je vynaloží za lístek na rockový koncert, na vstupenku do nedotovaného divadla, zda si za tu částku koupí bazén nebo si hrdlo zalije vínem či si je uloží na budoucí časy. Jenomže stát si myslí, že daňový poplatník je nesvéprávný jedinec, tak mu radši těch 5000 uzme na daních, aby pak sám rozhodl, kam je použije a komu je na jaké dobro přerozdělí.

Ptejte se politiků, jak chtějí naložit s vašimi daněmi. Jsou to totiž vaše peníze, politici mají skládat účty a k vybraným penězům se chovat s péčí řádného hospodáře. Tedy mnohem zodpovědněji, než by to činil sám majitel. Jaká škoda, že se tak stát bohužel nechová. Jak zachází s vybranými daněmi, si lze každoročně přečíst třeba ve Výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Předem vás ale upozorňuji, že jde o čtení jen pro silné povahy. Kdybyste se tak vy sami chovali ke svěřenému majetku, už dávno byste totiž skončili za mřížemi. Takhle ledabyle rozhazuje peníze jen stát.

A proč mu to prochází? Protože stát nahlas dává, ale bere lidem z kapes potichu a nenápadně. Stát je totiž okázalý mecenáš, ale i pokoutní a plíživá pijavice.