Evropské právo jako bič na neposlušné

Z tiskové zprávy: Dne 26. září 2025 přijalo Slovensko změny své ústavy, kterými se článek 7 této ústavy doplňuje o další ustanovení, která slovenským orgánům, včetně soudů, umožňují posoudit, zda a do jaké míry se na Slovensku může uplatňovat právo EU, včetně rozsudků Soudního dvora. To je v rozporu se zásadou přednosti unijního práva, která je základním prvkem právního řádu EU, spolu se zásadami autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva Unie. I když členský stát změní svou ústavu, takový výkon vnitrostátní pravomoci nesmí obcházet nutnost dodržovat základní zásady práva Unie.

Předmětná ustanovení slovenské ústavy se nachází v šestém a sedmém odstavci článku 7:

Evropská unie je dobrovolný svazek národních států, jehož základy leží v mezinárodním právu. Žádný princip evropského práva nemůže existovat, aniž by jeho existence byla založena na ustanovení ve Smlouvě o Evropské unii nebo ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že je národním státům vnucováno právo, jehož autoritě se svévolně nepodrobily. To by se příčilo principům mezinárodního práva i demokracie.

Smlouvy samotné žádné konkrétní ustanovení o nadřazenosti unijního práva neobsahují. Princip nadřazenosti definoval Soudní dvůr Evropské unie v sérii rozhodnutí začínajících sporem 6/64 Costa v Enel. Soudní dvůr má pravomoc vykládat evropské právo, nikoliv ho tvořit, a ač by se to na první pohled nemuselo zdát, definováním principu nadřazenosti práva EU nad národní legislativu Soudní dvůr nevytvořil nové právo. Nadřazenost práva EU vyplývá ze smluv. Kdyby neexistovala, ustanovení smluv, jimiž se členské státy dobrovolně rozhodly být vázány, by byla nevymahatelná.

Nadřazenost evropského práva platí i pokud je v konfliktu s ústavou členského státu. To potvrdil Soudní dvůr ve sporu 11/70, Internationale Handelsgesellschaft a i tento princip je za určitých okolností třeba akceptovat. Jako příklad uveďme hypotetickou situaci, v níž se Německo rozhodne zakotvit do ústavy zákaz dovozu českého piva ve snaze ochránit domácí produkci před konkurencí kvalitnějších produktů z Čech. Takovým krokem by jednoznačně porušilo smluvní ustanovení o vytvoření jednotného evropského trhu, které se ratifikací Smluv zavázalo akceptovat. Česká republika by měla plné právo žádat nápravu, což by bez nadřazenosti evropských Smluv nad německou ústavou nebylo možné.

Autorita orgánů Evropské unie je však jen taková, jaká jí byla svěřena členskými státy ve Smlouvách. Ustanovení národní legislativy je napadnutelné pouze tehdy, pokud je v rozporu s právem Unie, a to může vznikat pouze v oblastech, ve kterých členské státy buď zcela nebo částečně přenesly pravomoc na Unii. V jiných otázkách nemá Unie pravomoc právo vytvářet, žádné evropské právo neexistuje a nemůže být nadřazeno. Toto je zakotveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, který výslovně uvádí, že „vymezení pravomocí Unie se řídí zásadou svěření pravomocí“ a dále, že

podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. Pravomoci, které nejsou Smlouvami Unii svěřeny, náležejí členským státům.

Otázky národní identity, ani dalších oblastí, které nová úprava slovenské ústavy zmiňuje, nebyly nikdy na Evropskou unii přeneseny. Článek 5 Smlouvy o EU dokonce zmiňuje, že

Unie ctí rovnost členských států před Smlouvami a jejich národní identitu, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti.

Evropská komise tedy napadá Slovensko ve věci, ve které nemá autoritu. Naopak současný slovenský parlament se zřejmě rozhodl ukotvit otázku národní identity do ústavy, aby tak zajistil, že případné přenesení kompetencí na EU v této věci nebude bráno budoucím parlamentem na lehkou váhu. Na to má právo. Neochota nadále federalizovat Unii sama o sobě evropské právo neporušuje.

Komise toto buďto neví nebo to ví, ale užívá řízení jako bič na současnou slovenskou vládu Roberta Fica, která je jí politicky nepohodlná.