Sláma co čouhá z bot
Balík a aristokrat
Tento týden mě na domácí scéně zaujaly dvě události: vystoupení Českého filharmonického orchestru v Carnegie Hall a reakce jedné naší europoslankyně na prohlášení komunistů o tom, že by ČR měla vystoupit z NATO.
Samotný požadavek komunistů na vystoupení z NATO je z mého pohledu naprosto nereálný. ČR v posledních letech investovala mnoho do začlenění do euroatlantických struktur a zpochybňovat tuto skutečnost je zcela hazardérské a zcestné. Myslím, že to musí být jasné i samotným komunistům. Co mě však zaujalo, bylo vyjádření europoslankyně ve smyslu: „Komunisti, jděte do pr…“.(1)
Pokud se KSČM rozhodne upevňovat svou pozici komunikováním podobných prohlášení, myslím si, že si u běžného voliče podřezává větev. Proč tedy toto jejich prohlášení nezveřejnit a věcným způsobem nerozebrat? Proč se uchylovat k vulgaritám?
Vulgární způsob mluvy však není výsadou pouze této dámy. Snadno najdeme příklady podobného jadrného slovníku i u jiných našich zvolených zástupců. Nerozumím tomu, proč je tento způsob vyjadřování tak rozšířen. Poslat někoho do pr… ve veřejném prostoru není ani originální, ani vtipné, ani statečné. Tento jazyk je běžný například v nápravných zařízeních nebo v hospodách nižší cenové kategorie.
Statečné by bylo, kdyby autorovi podobného výroku hrozila za takové prohlášení nějaká forma sankce. Posílat komunisty do pr… dnes ale nikoho neohrozí. Případný soud by nejspíš rozhodl, že veřejná osoba musí být připravena na vyšší míru kritiky, a zametlo by se to pod koberec. Ale kdo by se soudil o takové prkotiny? Pokud to tedy není ani vtipné, ani odvážné, proč se to děje?
Zcela vážně si to vysvětluji tak, že v nejvyšších patrech naší společnosti působí lidé, kteří postrádají kulturní kapitál. To není kritika, to je konstatování faktu. Ve společnostech typu Anglie nebo Francie se kultivovala určitá vrstva společnosti po generace. Anglickému gentlemanovi byl vlastní určitý způsob chování, vyjadřování a respekt k hodnotám jako čest, pravdomluvnost, úcta, odvaha a věrnost. Tento stav však nenastane okamžitě – je výsledkem dlouhé tradice, vzdělání a rodinného prostředí, které člověka dlouhodobě formuje. V ČR byla tato tradice přerušena.
Typ člověka, který rychle společensky vystoupá, ačkoliv pochází z kulturně nižších poměrů, se nazývá „parvenu“. Literárním příkladem je Trimalchio z Petroniova Satyriconu. Trimalchio se vyjadřuje často hrubě a vulgárně, což odpovídá jeho nízkému původu a nedostatku vzdělání. Jeho řeč je plná přehánění, nevkusných vtípků a poznámek, které kontrastují s jeho pokusy působit sofistikovaně. I přes jeho majetek ho ostatní vnímají jako nezapadajícího mezi elitu.
Na druhou stranu vystoupení Českého filharmonického orchestru v Carnegie Hall je projevem vyšší kultury. Skvělý orchestr a Dvořákova hudba vyprodaly třikrát celé představení a dočkaly se vřelého přijetí u publika v New Yorku. Každý návštěvník této události si musel odnést velmi příznivý dojem o české kultuře. Bylo příhodné, že se koncertu účastnil i náš prezident.
Napadá mě, zda by nemohl náš prezident pomoci kultivovat úroveň komunikace ve veřejném prostoru. Sám působí kultivovaně a jeho vzdělání i životní zkušenosti by ho k tomu předurčovaly. V minulosti byl sice členem komunistické strany, stejně jako jeho rodiče, ale právě to by mohlo být důkazem, že člověk je schopen se vyvíjet a překonávat své vlastní kořeny. A není to právě takový kulturní vzestup, co by mohlo být inspirací pro celou společnost?
https://cnn.iprima.cz/vlastizradci-jdete-do-p-dele-vzkazala-nerudova-komunistum-kvuli-pozadavku-vystoupit-z-nato-455424