Pulitzerovu cenu jen pro lidi. Pro AI zaveďme indexování "Celytzerovou" a "Čtvrtzerovou" cenou.

Umělá inteligence se totiž učí z toho, co má k dispozici. Pokud bude v oběhu čím dál více textů generovaných AI, pak budoucí AI modely začnou čerpat z vlastních výtvorů – a výsledkem může být jazyková ozvěna, která postupně ztrácí hloubku, originalitu i význam. A právě zde vstupuje do hry myšlenka nových kategorií ocenění - nazvěme ji "Celytzerova" a "Čtvrtzerova" cena.

"Celytzer" by oceňoval texty vytvořené AI, které jsou smysluplné, ucelené a přínosné. Ne proto, že bychom stroji chtěli lichotit, ale proto, že je důležité označovat kvalitní výstupy. Pokud se mají stát součástí kulturního a informačního prostoru, musíme vědět, že obstojí i jako budoucí tréninkový materiál.

"Čtvrtzer" naopak upozorňuje na texty, které jsou jen fragmentem smysluplného obsahu – prázdné, opakující se, či příliš mechanické. Je to varovný signál: takové texty by se neměly stát „palivem“ pro budoucí generace algoritmů, jinak riskujeme, že jazyková kultura začne degenerovat.

Pulitzer tedy zůstává lidským oceněním. Ale vedle něj potřebujeme systém indexace strojových textů, který nám umožní rozlišovat, co má kulturní hodnotu a co je pouhý šum. Možná se dnes zdá, že "Celytzer" a "Čtvrtzer" jsou jen slovní hříčky. Ale právě tato klasifikace by v budoucnu mohla sloužit jako nástroj k ochraně kvality jazyka. Nejen pro čtenáře, ale i pro samotné AI, které se z těchto textů budou učit.