Proč Trumpova obchodní strategie má logiku

Spojené státy americké se už desítky let potýkají s trvalým obchodním deficitem a rychle rostoucím zadlužením. Zatímco americký spotřebitel si zvykal na levné dovozy z Číny, Mexika nebo Vietnamu, domácí průmysl se propadal. Továrny mizely, regiony chudly, důchody rostly pomaleji než inflace. Tento stav nenastal náhodou — je přímým důsledkem toho, že dolar je globální rezervní měnou.

Právě tato role dolaru způsobuje, že jeho kurz je trvale nadhodnocený. To sice umožňuje Americe financovat svůj dluh levněji, ale zároveň to ničí konkurenceschopnost amerických exportérů. Dovážené zboží je levnější, ale americká výroba dražší a zbytečně zatížená byrokracií i měnou. USA si tak nevědomky podkopávají základy vlastní prosperity. Amerika se tak ocitla ve spirále záporné obchodní bilance a rostoucího dluhu. Jejich rozsah ale byl tak velký, že náraz by nakonec stejně přišel. A mohl by znamenat opravdový krach.

Co s tím udělal Trump?

Donald Trump není ekonomický akademik, ale velmi prakticky uvažující člověk. Již ve svém prvním funkčním období (2017–2021) si všiml, že systém volného obchodu je v praxi asymetrický. Čína, Indie nebo EU sice mohly svobodně vyvážet do USA, ale samy si chránily domácí trhy přísnými pravidly a bariérami. Trump tyto podmínky označil za neférové a jednostranně zavedl cla.

To vyvolalo vlnu kritiky. Mnozí ekonomové varovali, že "Trump nemá žádný plán" a "rozvrací pravidla mezinárodního obchodu". Ve skutečnosti ale Trump uvažoval ve strategickém rámci: pokud ostatní zneužívají systém, který Amerika vytvořila, pak není zradou jej zpochybnit, ale je to sebeobrana.

Trumpova ekonomická revoluce a budoucnost dolaru - Blogosvět.cz

www.blogosvet.cz

Americký dolar, dlouhodobý symbol globální ekonomické dominance USA, se ocitl na historické křižovatce. Chronické deficity obchodní bilance, exponenciálně rostoucí státní dluh a mnohaletá politika kvantitativního uvolňování vytvořily situaci, která je dlouhodobě neudržitelná. Právě záchrana dolaru a s ním i americké ekonomické dominance se stala jedním z hlavních cílů nové Trumpovy administrativy po jeho návratu do Bílého domu v lednu 2025.

Miranův plán jako druhá etapa

V roce 2024, v rámci příprav na druhé funkční období, vznikl dokument "A User’s Guide to Restructuring the Global Trading System" od Trumpova poradce Stephena Mirana. Ten navrhuje systematické oslabení dolaru a vyjednávání nové multilaterální dohody „Mar-a-Lago Accord“. Cílem je dosáhnout toho, aby obchodní partneři USA přestali uměle oslabovat své měny a převzali odpovědnost za globální nerovnováhy.

Nejde o chaos, ale o novou rovnováhu

Trumpův přístup ke změně globálních pravidel obchodu je někdy mylně popisován jako impulsivní nebo chaotický. Ve skutečnosti jde o tvrdý, ale logický tlak na obnovení rovnováhy. Role dolaru jako globální měny byla kdysi výhodou, dnes se mění v břímě. Oslabení dolaru by podpořilo americkou výrobu, zvedlo mzdy a snížilo deficit. Ano, investoři by mohli něco ztratit — ale dělníci by mohli znovu vydělat.

Trumpova strategie dává smysl, pokud ji věcně analyzujeme: nejprve zatlačit na výhodnější obchodní podmínky, nyní systematické oslabení dolaru a nové dohody s partnery. Kritika, že Trump nemá plán, je povrchní. Jeho plán existuje: je nepohodlný, odlišný od akademických modelů — ale v základní logice dává smysl. A svět ho začíná brát vážně.

Nová hra podle amerických pravidel?

Dokument Stephena Mirana nepředstavuje jen sérii ekonomických návrhů. Je to návod k přepsání dosavadního světového obchodního systému, který USA podle něj nespravedlivě zatěžuje. V jeho jádru stojí pět klíčových myšlenek:

1] Nadhodnocený dolar je podle Mirana strukturálním problémem – zvedá cenu amerických výrobků, ničí domácí průmysl a dává konkurenční výhodu zemím, které si uměle drží slabé měny.

2] Cla nejsou trest, ale páka. Místo tradiční obranné bariéry je Miran navrhuje využít i jako diplomatický nástroj: buď posílíte svou měnu a odstraníte obchodní překážky, mezi které patří regulace ale i vysoké místní daně, nebo zaplatíte clo.

3] „Mar-a-Lago Accord“ má být moderním ekvivalentem slavné Plaza Accord z roku 1985. Cílem je domluvit s klíčovými hráči (např. EU, Japonsko, možná i Indií) koordinované oslabení dolaru a znovunastolení rovnováhy.

4] Obchod je otázka bezpečnosti. Kdo nechce sdílet náklady na obranu a stabilitu, nemůže očekávat volný přístup na největší trh světa.

5] A konečně: země budou roztříděny. Zelení (spolupracující) dostanou výhody, žlutí čekají a platí na ně vysoká cla (jejich zboží je v USA znevýhodněno oproti zeleným, což zvyšuje tlak), a červení – tedy ti, kdo dohodu odmítnou – a ti pocítí důsledky v silném nátlaku USA včetně cel a tvrdých sankcí.

Tato nová „geoekonomická doktrína“ spojuje obchod, měnu a bezpečnost do jediné strategie. Je to pragmatické, silové, a – jak se zdá – funkční. V době, kdy staré instituce oslabují a multipolární svět sílí, se USA rozhodly nečekat na konsenzus, ale tvořit tlak. Může to vést ke konfliktům, možná i ke ztrátám pro některé partnery a investory.

Ale také to může znamenat začátek nové fáze: Amerika, která není jen spotřební impérium na dluh, ale opět průmyslová velmoc se silnou měnou i ekonomikou. A pokud se Miranova vize naplní, můžeme v příštích letech očekávat obchodní přeskupení, nové aliance a měnové pohyby, které změní pravidla světové hry.

Obchodní dohoda mezi USA a Velkou Británií

Otázka tedy nezní, zda Trump má plán. Otázka zní, kdo se k němu přidá, a kdo se mu postaví na odpor a jak toto přetlačování nakonec dopadne.

USA a Spojené království dnes oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.

Jde o „úplnou a komplexní“ obchodní dohodu, která upevní vztahy obou zemí na řadu dalších let, uvedl americký prezident Donald Trump na své sociální síti Social Truth.Šéf Bílého domu dále prohlásil, že chce dosáhnout obchodní dohody rovněž s Evropskou unií. Vyjádřil také přesvědčení, že Čína by s USA chtěla uzavřít dohodu o snížení cel, a dodal, že by nebyl překvapený, kdyby se této smlouvy podařilo dosáhnout.

Podobná dohoda se zdá blíží také s Indií, její základní obrysy již byly domluveny, a mnoha dalšími státy světa.

Evropská komise naopak dnes oznámila, že "zastává jednoznačný názor, že uvalená americká cla zjevně porušují základní pravidla WTO". Cílem EU je tedy znovu potvrdit, že mezinárodně dohodnutá pravidla jsou důležitá a že je žádný člen Světové obchodní organizace, včetně USA, nemůže jednostranně ignorovat, dodala unijní exekutiva. EU se tedy dost možná pokusí postavit na odpor. Ten může mít dalekosáhlé důsledky. Pokud bude neúspěšný, může dokonce vést k rozpadu samotné Evropské unie, protože právě cla a obchod jsou její základní rolí a hlavním pojítkem mezi členskými státy.

Čína a Rusko

V pozadí Miranova plánu na oslabení dolaru se rýsuje i globální hrozba dedolarizace, v níž hrají klíčovou roli Rusko a Čína. Rubl, ač izolovaný, ukázal, že je možné přežít mimo dolarový systém – Rusko po roce 2022 zavedlo obchod v rublech, částečně navázalo měnu na komodity a začalo budovat paralelní platební struktury. Ještě větší výzvu ale představuje čínský jüan, který si krok za krokem buduje mezinárodní pozici: čínský ropný trh, digitální jüan, bilaterální dohody s rozvojovým světem. Tento posun signalizuje zásadní změnu: svět se přestává opírat výhradně o americký dolar. Miranův plán proto není jen o ochraně amerického průmyslu, ale o záchraně samotného postavení dolaru jako globální měny – dřív, než o něj Amerika začne přicházet ne tlakem, ale ignorací.

Donald Trump tuto měnovou hrozbu vnímá pragmaticky a přímo. Nejenom jako ekonomický problém, ale jako zásadní prvek, na kterém stojí bezpečnost a možná i budoucnost Spojených států. Nesází proto na abstraktní diplomacii, ale na tlak, vyjednávání a strategické páky. Pod jeho vedením se USA nesnaží zastavit dedolarizaci moralizováním, ale nabídkou a výhrůžkou zároveň – obchod a bezpečnost výměnou za loajalitu k americkému systému.

Tohle bude ten skutečně zásadní bod zlomu. Ne odpor EU k novým pořádkům, ale rozpor těchto dvou cílů: oslabení dolaru, ale zároveň jeho zachování jako de facto světové měny. Tyto dva rysy totiž budou mezi sebou vytvářet velké napětí, protože jsou do značné míry protichůdné. Ale Trump hraje vabank, asi proto, že nečinnost by přinesla pro dolar ztrátu jeho dominantního postavení a a krach. On se namísto toho snaží o řízené oslabení dolaru, ale udržení jeho postavení jako světové měny americkou vojenskou a diplomatickou silou. Namísto krachu věřitelům USA nabízí v nějakou formu restrukturalizace dluhu. Oslabení dolaru fakticky snižuje hodnotu existujícího dluhu a k tomu Trump chce dle všeho tlačit na to, aby v rámci obchodních dohod dosáhl i zásadního prodloužení splatnosti amerických dluhopisů.

Závěrem: Slabší dolar, silnější Amerika

Možná to zní paradoxně, ale právě oslabení dolaru může být cestou k posílení Ameriky. Po dekádách, kdy Spojené státy hrály roli dlužníka světa a platily za svou globální měnovou výsadu ztrátou výrobní základny, přichází chvíle obratu. Trumpův tým, v čele s ekonomem Stephenem Miranem, si uvědomuje jednu jednoduchou pravdu: síla měny není totéž co síla země.

Dolar se stal nástrojem pohodlného dovozu, ale zároveň zbraní proti vlastním továrnám. Slabší dolar neznamená slabost, ale návrat rovnováhy – šanci obnovit americký export, průmysl, pracovní místa a soběstačnost. A také nástroj, jak vynutit férovější podmínky na partnerech, kteří dosud hráli podle jiných pravidel.

Dluh není síla. Síla je schopnost vyrábět, ovlivňovat pravidla a mít kontrolu nad vlastním osudem. A právě k tomu směřuje nová americká strategie.

Tento plán nebude jednoduchý. Ale má ambici: nahradit status quo novým řádem, v němž bude Amerika znovu nejen bohatá, ale i silná.