Rozpočtový chaos: Srovnání Fialovy a Babišovy vlády

Daňoví poplatníci plaťte a plačte

Daňoví poplatníci plaťte a plačte. Vláda vám ukazuje, jak se nemá hospodařit. Zastavte stát, jinak on zastaví nás všechny.

Marek Španěl

Člověk

17. října v 16:22

Napište první komentář

Česká republika se v říjnu 2025 ocitla v bezprecedentní situaci - Národní rozpočtová rada (NRR) vydala 16. října mimořádně kritické stanovisko k rozpočtu na rok 2026, zatímco odcházející Fialova vláda odmítla návrh znovu předložit nově zvolené Poslanecké sněmovně. Kritika se zaměřila na 20,1 miliardy korun dopravních projektů vykázaných jako obranné výdaje, nesplnění zákonných lhůt a nerealistické odhady příjmů. Situace připomíná přechod mezi Babišovou a Fialovou vládou v roce 2021, kdy také došlo k rozpočtovému provizoriu - tentokrát však s klíčovými rozdíly v dodržování transparentnosti a respektování institucí.

Vládní kreativní účetnictví dosáhlo nových rozměrů

Vyjádření NRR ze 16. října 2025 představuje zásadní kritiku kvality státního rozpočtu. Rada identifikovala masivní meziroční navýšení obranných výdajů v kapitole Ministerstva dopravy ze 136 milionů Kč na 20,1 miliardy Kč - téměř 150násobné zvýšení. Podle NRR tento krok "vypadá spíše jako neoprávněné navýšení výdajů státního rozpočtu nad hodnotu výdajových rámců" a odporuje metodice NATO.

Do obranných výdajů byly zahrnuty konkrétní dopravní projekty: tři úseky dálnice D6, dva úseky D11, tři úseky D35, odpočívka Rozvadov na D5, optimalizace trati Karlštejn-Beroun, modernizace železničního uzlu Česká Třebová a modernizace trati Nemanice-Ševětín. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval tento postup jako běžnou praxi potřebnou pro přejezdy těžké vojenské techniky a mezinárodní závazky NATO. Jan Pavel z NRR však odhadl oprávněnou částku na "stovky milionů ročně, maximálně jednotky miliard" s tím, že skutečné vojenské úpravy by představovaly zlomek vykázané částky.

NRR dále označila za "neakceptovatelné", že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nebyl předložen Poslanecké sněmovně společně se státním rozpočtem, jak vyžaduje zákon. Rada identifikovala tři zásadní problémy: nesplnění zákonné lhůty, rozpor mezi příjmovou stranou SFDI (o 37,2 miliardy Kč vyšší dotace) a výdajovou stranou státního rozpočtu, a překročení výdajového rámce. "NRR považuje za neakceptovatelné, že rozpočet SFDI nebyl vládou schválen a Sněmovně předložen v termínu, který je zákonem určen," uvedla rada s tím, že návrh je "v předložené podobě neschválitelný".

Kritika se dotkla i navýšení odhadovaných příjmů v září 2025 o více než 19 miliard Kč bez zlepšení makroekonomické prognózy. Odhady byly založeny na očekávaném omezení šedé ekonomiky díky jednotnému měsíčnímu hlášení, což NRR označila za "velmi hrubé, značně nejisté a ve své podstatě nepřezkoumatelné".

Odmítnutí předložit rozpočet vyvolalo ostrou kritiku

Premiér Petr Fiala (ODS) vyvolal kontroverzi, když odmítl opětovně předložit rozpočet nové Sněmovně po volbách: "Nevidíme žádný smysl v tom, abychom ho teď předkládali." Tvrdil, že návrh je veřejně k dispozici a nová vláda jej může schválit na prvním zasedání. Tento postoj je bezprecedentní - v roce 2021 Babišova vláda rozpočet nové Sněmovně znovu předložila, přestože nebyla schválena.

Andrej Babiš, budoucí premiér, ostře reagoval: "Stanjura brutálně podvádí a ten deficit není 286 miliard, ale může být až 346 miliard korun." Varoval před možným trestním oznámením kvůli způsobeným škodám a požadoval, aby vláda respektovala legislativní proces. Alena Schillerová (ANO) označila rozpočet za "absolutní katastrofu" a "děravé jak cedník", přičemž kritizovala, že poprvé v historii byl rozpočet předložen bez základních dat a příloh.

Ekonomové se postavili kriticky k vládnímu přístupu. David Marek z Deloitte, bývalý prezidentův poradce, uvedl: "Jako ekonom používám data a informace, kterým lze důvěřovat. Proto jsem se po loňské zkušenosti s přípravou státního rozpočtu přestal zabývat veřejnými financemi." Daniel Münich z CERGE-EI vyjádřil znepokojení nad "nižší transparentností a nižší realističností rozpočtu" jako novým fenoménem. Mojmír Hampl, předseda NRR, varoval, že "už připravovaný rozpočet na rok 2026 je na hraně pravidel" a že konsolidační opatření budou nutná nejpozději v roce 2027.

Babišova vláda v roce 2021: Dodržení lhůt, ale extrémní deficit

Babišova vláda pod vedením ministryně financí Aleny Schillerové předložila návrh státního rozpočtu na rok 2022 Poslanecké sněmovně 30. září 2021 - přesně v zákonné lhůtě. Navrhovaný schodek činil 376,6 miliardy Kč, což bylo výrazně více než požadovala nastupující koalice SPOLU a Piráti+STAN. Volby 8.-9. října 2021 ukončily funkční období Sněmovny, čímž návrh "spadl pod stůl".

Na rozdíl od současné situace Babišova vláda respektovala institucionální pravidla. Přestože volby prohrála, uznala potřebu předložit rozpočet nové Sněmovně. Nová Fialova vláda, jmenovaná 17. prosince 2021, však Babišův návrh odmítla a rozhodla se vypracovat vlastní. Rozpočtové provizorium trvalo od 1. ledna do 31. března 2022 - celkem tři měsíce. Měsíční limit výdajů činil 157,1 miliardy Kč (1/12 výdajů roku 2021).

**Fialova vláda schválila nový rozpočet 9. února 2022** se schodkem 280 miliard Kč - o 96,6 miliardy méně než Babišův návrh. Poslanecká sněmovna ho schválila 10. března 2022 a rozpočet nabyl účinnosti 1. dubna 2022. Celková doba od nástupu vlády ke schválení rozpočtu činila asi tři měsíce. Nová vláda dosáhla úspor zejména škrty v provozních výdajích státu (13 mld.), platech za státní pojištěnce (14 mld.), platech státních zaměstnanců (8,8 mld.) a nepřipravených kapitálových výdajích (15,4 mld.).

Zajímavé je, že v dostupných zdrojích nebyla nalezena konkrétní kritika NRR zaměřená specificky na Babišův návrh rozpočtu na rok 2022. NRR tehdy obecně kritizovala vysoké strukturální deficity a absenci konsolidační strategie, ale nevydala tak ostré stanovisko jako v případě Fialova rozpočtu na rok 2026.

NRR kritizovala obě vlády, ale z různých důvodů

Národní rozpočtová rada systematicky hodnotila oba kabinety, přičemž identifikovala odlišné typy problémů. Babišova vláda (2017-2021) čelila kritice zejména za nadměrné navýšení schodku v roce 2020 na 367,4 miliardy Kč, které NRR označila za "předčasné, nadměrné a neopodstatněné". Původní návrh rozpočtu na rok 2021 se šokujícím deficitem 500 miliard Kč byl považován za extrémní. Rada také kritizovala mimořádné valorizace důchodů financované ze schodku a zrušení superhrubé mzdy, které odčerpalo přibližně 100 miliard Kč ze státního rozpočtu. Celkové zadlužení vlád Babiše činilo asi 1 176 miliard Kč (2019-2022).

Fialova vláda (2021-2025) získala pozitivní hodnocení za parametrické změny důchodového systému a konsolidační balíček 2023, který zmírnil tempo zadlužování. NRR však systematicky kritizovala pokles transparentnosti a nárůst účetních triků. Mezi srpnem a zářím 2024 se očekávané příjmy zvýšily o 19 miliard Kč "bez důvodu předpokládat, že se objevily zásadní nové informace". Rada identifikovala nadhodnocení příjmů z emisních povolenek o asi 16 miliard Kč a podhodnocení dotací na OZE o 22 miliard Kč.

Převod deficitu do SFDI snižuje transparentnost, což NRR označila za problematické: "Nelze korektně srovnávat salda státního rozpočtu v čase." Kritika obranných výdajů v kapitole Ministerstva dopravy (20,1 mld. Kč oproti 136 milionům v roce 2023) představuje klíčový příklad kreativního účetnictví. NRR také upozornila na zásadní nesoulad mezi Rozpočtovou strategií a Konvergenčním programem, kdy strategie byla schválena později, ale počítá s vyšším strukturálním schodkem - "fiskální paradox" podle rady. Celkové očekávané zadlužení vlády Fialy činí asi 1 035 miliard Kč (2022-2025).

Dodržování zákonných lhůt: Formální vs. reálný přístup

Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech jasně stanovuje, že vláda musí předložit návrh státního rozpočtu Poslanecké sněmovně nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku - tedy do 30. září. Oba kabinety tuto lhůtu formálně splnily: Babišova vláda 30. září 2021, Fialova vláda 30. září 2025.

Zásadní rozdíl spočívá v přístupu k situaci po volbách. Babišova vláda v roce 2021 respektovala, že volby ukončily funkční období Sněmovny a uznala legitimitu nové většiny vypracovat vlastní rozpočet. Nenastala žádná situace, kdy by odcházející vláda trvala na projednání svého návrhu novou Sněmovnou - prostě předala moc.

Naproti tomu **Fialova vláda v roce 2025 odmítla rozpočet znovu předložit**, čímž vytvořila bezprecedentní situaci. Premiér Fiala argumentoval, že návrh je "veřejně k dispozici" a nová vláda ho může sama předložit. Tento postoj ignoruje standardní demokratickou praxi předávání moci a vytváří zbytečné komplikace. Prezident Petr Pavel označil opětovné předložení za "vstřícné gesto", ale vláda trvala na svém stanovisku.

V případě rozpočtu SFDI Fialova vláda přímo porušila zákon - rozpočet fondu nebyl předložen společně se státním rozpočtem, jak vyžaduje zákon č. 104/2000 Sb. o SFDI. NRR jasně uvedla: "NRR bere za samozřejmé, že řádnou rozpočtovou praxí by mělo být minimálně dodržování existujících a platných zákonů." Vláda 8. října 2025 neschválila rozpočet SFDI s odůvodněním, že to nechává na nově vznikající koalici - což je faktické přiznání neschopnosti či neochoty dokončit legislativní proces.

Kvalita rozpočtových dokumentů klesá na obou stranách

Ekonomové a NRR identifikovali systematický pokles kvality rozpočtových dokumentů bez ohledu na politickou orientaci vlády. Vít Hradil z Cyrrus shrnul situaci: "Fialova vláda zvolila střední cestu, ale nenašla odvahu ke kompletní nápravě." Ponechá veřejné finance "v lepším stavu než Babiš, ale horším, než by bylo třeba".

Helena Horská z Raiffeisenbank upozornila, že jednorázové navýšení obranných výdajů bez zásadních úspor nebo zvýšení daní nebude možné. Marek Kapička z Ekonomického ústavu AV ČR doporučil zvýšit daně skokově již v roce 2026 o 0,9 % HDP, pokud mají být obranné výdaje financovány udržitelně.

Miroslav Kalousek, exministr financí, vyjádřil konsenzus ekonomů: "Máme neudržitelné veřejné finance už teď, i bez vyšších výdajů na obranu." Kritizoval obě vlády za selhání v dodržování rozpočtové kázně, přičemž označil situaci za systémový problém vyžadující zásadní reformy.

Mediální hodnocení bylo mimořádně kritické. **INFO.CZ** označilo Fialův rozpočet jako "kreativní účetnictví a nepřiznaný schodek přes 350 miliard" a "perfektní dárek pro Babiše". Echo24 napsalo, že "nepředložení rozpočtu nové sněmovně je bezprecedentní". Seznam Zprávy trefně shrnulo situaci: "Jako malé děti. Boj o rozpočet je ostudou končící vlády."

Provizorium 2022 vs. očekávané provizorium 2026

Rozpočtové provizorium nastává podle § 9 zákona o rozpočtových pravidlech, když není schválen státní rozpočet před 1. lednem. V takovém případě je nejvyšší možná celková výše výdajů jedna dvanáctina výdajů posledního schváleného rozpočtu měsíčně.

**Provizorium 2022** trvalo tři měsíce (leden-březen) a bylo způsobeno rozhodnutím nové Fialovy vlády vypracovat vlastní rozpočet místo přijetí Babišova návrhu. Měsíční limit činil 157,1 miliardy Kč. Šlo o záměrné rozhodnutí nové většiny prosazovat vlastní fiskální politiku, což je legitimní demokratické právo.

Očekávané provizorium 2026 má odlišnou povahu. NRR je označila za "téměř jistý fakt" vzhledem k časovému souběhu voleb a ústavních lhůt pro ustavení nové Sněmovny. Alena Schillerová počítá s "krátkým" provizoriem, ale situaci komplikuje odmítnutí Fialovy vlády znovu předložit rozpočet. Výchozí bod bude schválený rozpočet na rok 2025, přičemž tento rámec bude určovat rozpočtové omezení nově ustavené vlády ANO-SPD-Motoristé.

Zásadní rozdíl spočívá v tom, že provizorium 2022 bylo důsledkem demokratického střídání vlád a legitimního přepracování rozpočtu, zatímco provizorium 2026 je způsobeno kombinací volebního kalendáře a institucionálního selhání odcházející vlády dokončit legislativní proces. Babiš nyní požaduje najít 30 miliard pro dopravu změnami v kapitolách, přičemž tvrdí: "Bude to muset skončit navýšením deficitu, to nemá jiné řešení."

Systémový problém překračující politické rozdělení

Srovnání obou situací odhaluje systémový problém českých veřejných financí, který přesahuje jednotlivé vlády. Babišova vláda vytvořila o 130-140 miliard Kč vyšší celkový deficit než Fialova, ale v institucionálním chování respektovala demokratické procedury a zákonné požadavky transparentnosti. Fialova vláda prokázala větší snahu o konsolidaci parametrickými reformami, ale současně se uchýlila k účetním trikům snižujícím transparentnost.

Národní rozpočtová rada kritizovala obě vlády, ale z různých důvodů: Babišův kabinet za nadměrné deficity a rozvolnění fiskální politiky, Fialův za pokles transparentnosti a nerealistické odhady. Obě vlády nakonec selhaly v dosažení udržitelných veřejných financí.

Klíčové ponaučení pro příští vlády: dodržování zákonných lhůt je důležité, ale nestačí. Nutná je také transparentnost, realistické odhady a respektování institucí. Bezprecedentní odmítnutí Fialovy vlády znovu předložit rozpočet nové Sněmovně vytváří nebezpečný precedent pro budoucí demokratické přechody moci. Jak varoval Mojmír Hampl: "Pokud má cesta k větší udržitelnosti pokračovat, nejpozději při přípravě rozpočtu na rok 2027 bude nutné přijít s dalšími konsolidačními opatřeními." Bez systémových reforem a návrat k transparentnosti zůstanou české veřejné finance v nerovnováze bez ohledu na to, kdo vládne.

---