Osvobození moravského Brna 26. 4. 1945

Operace začala 25. 3. 1945 na Slovensku a v jejím rámci došlo k osvobození Bratislavy a následně moravského zemského města Brna. Bojů na se sovětské straně účastnila i Královská rumunská armáda a na německé straně maďarská armáda a slovenská Hlinkova garda (obrana Kozího hrádku v Mikulově). Osvobození Brna bylo tak významné, že Stalin vydal rozkaz, aby na počest osvobození Brna bylo vypáleno v Moskvě 20 dělostřeleckých salv.

Událost připomíná pomník Rudoarmějce na Moravském náměstí v Brně. Autorem sochy je Vincenc Makovský a autor podstavce významný brněnský funkcionalista Bohuslav Fuchs. Stalinův rozkaz č. 345 byl přímo na podstavci pomníku uveden: „Z rozkazu nejvyššího velitele veliteli vojsk 2. ukrajinského frontu maršálu Sovětského svazu Malinovskému a náčelníkovi štábu fronty generálplukovníku Zacharovovi. Vojska 2. ukrajinské fronty, pokračujíce v nástupu dnes 26. dubna dovedným obchvatným manévrem a čelným útokem zmocnila se velkého průmyslového střediska Československa, města Brna, důležité železniční křižovatky a silného opěrného bodu německé obrany. Na počest vítězství buďtež jednotky, které nejvíce vynikly za dobytí města Brna navrženy k vyznamenání řády. Dnes 26. dubna ve 22 hodin hlavní město naší vlasti Moskva vypálí jménem vlasti na počest skvělých vojsk 2. ukrajinského frontu, zmocnivších se města Brna, 20 salv z 224 děl. Za skvělé bojové činy vyslovuji díky vámi vedenému vojsku, které se zúčastnilo bojů za osvobození Brna. Věčná sláva hrdinům padlým v bojích za svobodu a nezávislost naší vlasti! Smrt německým okupantům! Nejvyšší velitel maršál Sovětského svazu J. Stalin 26. dubna 1945, číslo 345.“.

Pomník je na Moravském náměstí dosud, ale v roce 1993 tehdejší vedení Brna zničilo text Stalinova rozkazu. Byl to projev dějinách mnohdy opakovaného obrazoborectví, kdy se přemalovává historie a umlčuje pravda. Co vadilo ideologickým hlupákům na tom, že v Moskvě se střílely salvy na počest Brna?

Brněnská část bratislavsko-brněnské operace si vyžádala asi 20 000 padlých sovětských a rumunských vojáků, 7000 německých vojáků a životy 1200 civilních obyvatel. Mrtví z bojů jsou pohřbeni především na Ústředním hřbitově v Brně, kde se nachází tři vojenské hřbitovy – sovětský (3 647 pohřbených), rumunský (1 569 pohřbených) a německý (asi 3 500 pohřbených, je zde pochován i Kurt Knispel – německé tankové eso s 168 potvrzenými vítězstvími, jenž se narodil v československém Slezsku a zemřel na následky zranění 30. 4. 1945 na jižní Moravě). Existují i menší sovětské vojenské hřbitovy v městské části Jundrov (5 pohřbených), Komín (144 pohřbených), Královo Pole (326 pohřbených), Nový Lískovec (52 pohřbených), Řečkovice (106 pohřbených).

Rudoarmějec, Moravské náměstí Brno, socha Vincence Makovského.

Rudoarmějec, Moravské náměstí Brno, celek s podstavcem Bohuslava Fuchse.