Oilifanti proti Donkeyům

Otřes politického mozku ve Washingtonu už dolehl i do vzdáleného Wyomingu, kde dosavadní kongresmanka Liz Cheney prohrála Republikánské primárky a bude muset stranickou nominaci pro listopadové volby do Kongresu přepustit dosud relativně neznámé Harriet Hageman. Důvod? Zkušená Republikánka si dovolila otevřeně kritizovat bývalého prezidenta Donalda Trumpa, a to dokonce do té míry, že zasedla ve vyšetřovací komisi, která se zabývala údajným Trumpovým pokusem uzmout moc po prohraných volbách. Byla taky jedním z deseti Republikánů, kteří hlasovali pro podání ústavní žaloby na bývalého prezidenta. Jak uvádí BBC, osm z těchto deseti statečných, kteří se odvážili otevřeně vystoupit proti vůdci, už buďto odešlo z politiky nebo byli poraženi v primárkách Trumpem podporovanými kandidáty, jako je například právě Harriet Hageman.

Kolem Trumpa se vytváří kult osobnosti a s každým jeho poraženým odpůrcem roste pravděpodobnost toho, že právě on bude staronovým Republikánským kandidátem pro příští prezidentské volby. Svůj lví podíl na tom má i současná Bidenova administrativa. I ten nejzarytější odpůrce trumpismu (jako například já) musí přiznat, že za jeho vlády určité věci fungovaly. Ekonomice se dařilo, vztahy s Ruskem se zlepšily a navzdory apokalyptickým scénářům, které jsme my všichni liberálně smýšlející lidé hltali po jeho prvním zvolení, sociální armageddon nenastal. Kdyby Donald jen trochu korigoval své hulvátské chování, Bidena by ve volbách smetl. Jenže to se nestalo a většina středových voličů, pro které bylo Trumpovo buranství neskousnutelné, dala přednost pro dnešní dobu až nepřitažlivě centristickému Joeu Bidenovi.

Bidenova éra je ale zatím jedno velké zklamání pro všechny. Demokraté si, zdá se, vyložili fakt, že momentálně kromě prezidentské kanceláře ovládají i dolní komoru Kongresu, jako šanci „dodělat Trumpa“ a zaměřily všechny své síly na zdiskreditování bývalého prezidenta. Za poslední vlaštovku v této kauze se dá považovat domovní prohlídka, kterou provedla FBI v Trumpově floridském sídle a která s největší pravděpodobností nic neodhalí. Toto by bylo odpustitelné v případě, že za prezidentem budou vidět jasné výsledky, což se ale neděje. Joe Biden působí jako senilní stařík, z kterého si každý jen dělá dobrý den, ať už je to Rusko nebo Saudská Arábie, kam prezident jezdí bezvýsledně prosit o zvýšení produkce ropy. Jakoby nestačilo, že v zahraniční politice je Joe jako slon v porcelánu, dal také nedávno ostentativně najevo, že řešit tu domácí je pod jeho úroveň, když polemizoval nad významem slova „recese“ způsobem, který přiměl nejednoho komentátora pozastavit se nad tím, zda se prezident snaží úmyslně změnit definici pojmu, aby nemusel přiznat, že Spojené státy jsou v krizi.

Bidenovo počínání jen utvrzuje Republikány v tom, že pro příští prezidentskou volbu vlastně nemusí hnout prstem. To, co fungovalo za Trumpa, za Bidena jednoduše nefunguje a i korektní střední třída je z Bidena frustrovaná dostatečně na to, aby se opět přiklonila k Trumpovi, za jehož vlády se objektivně měla lépe. Co víc, Bidenovi se podařilo utlumit progresivní křídlo Demokratické strany, které reprezentují politici jako Alexandria Ocasio-Cortez, a které má (narozdíl od bílého senilního starce) šanci oslovit etnicky různorodou dělnickou třídu ve státech na jihu a západě USA. To jsou voliči, kteří mají americké občanství a upřednostní prezidenta, který jim umožní realizovat jejich americký sen, před tím, který je jen neustále přesvědčuje o své politické korektnosti.

Republikáni tak nemusí řešit nástupnictví a zbývá jim dostatek času na to naplno se obout do žabomyších válek. Haló, které kolem Trumpovy osoby Demokraté rozpoutali místo toho, aby se soustředili na hojení ran, které po sobě zanechal, bylo hlasité a nebude mít nejspíš žádný signifikantní důsledek. Republikánská strana už se třese na to, až v podzimních volbách získá zpět dolní komoru Kongresu a rozjede odvetné vyšetřování všelijakých nejasností Bidenovy administrativy. Co je už teď jasné je to, že tato kmenová válka nenechá ve Washingtonu kámen na kameni.