Odvolat Ševčíka? Pěna demokracie a mccarthismus

Ahoj Ladislave, odpovídám na tvou otázku, jaký mám názor na spor o děkana Ševčíka. Z mého pohledu vůbec nejde o osobu Miroslava Ševčíka. Vůbec nejde o to, jestli s ním souhlasím či nikoliv, jestli je mi sympatický nebo ne. Zcela odhlížím od konkrétního člověka, od vášní, jež se s ním pojí.

O co vlastně jde? Podle mě o hranici svobody slova a shromažďování. Zrovna jsem přednášel o vzniku nejstarší platné ústavy, jak ji utvářeli zakladatelé americké demokracie na konci 18. století. Tvůrci ústavy tehdy zvažovali, jak zabránit nástupu tyranie a rozbrojům mezi lidmi. V té době společnost rozdíraly rozpory mezi bohatými a chudými, protestanty a katolíky, seveřany a jižany, obchodníky a farmáři. Zakladatelům ústavy se nakonec podařilo vytvořit vzájemně se vyvažující neosobní instituce typu Sněmovny, Senátu, prezidentské vlády, Nejvyššího soudu a federaci. Takové vyvažování mocenských center umožnilo uhájit základní svobody slova, shromažďování a sdružování po více než 200 let, i když s nemalými peripetiemi. K jistému vychýlení došlo v období mccarthismu v létech 1950-56.

Vrátíme-li se k děkanovi Ševčíkovi, je podstatné, že prohlásil, že dlouhodobě odsuzuje jakékoli násilí. Zároveň odmítl jakoukoli účast při pokusu o strhnutí ukrajinské vlajky z Národního muzea. Nelze ho proto odvolat z funkce jen proto, že má odlišný pohled na domácí či zahraniční politiku. Nelze ho odvolat ani kvůli účasti na protivládní demonstraci. Klíčové tu je, zda se dopustil trestního činu. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Je tak neobhajitelné pořádat na něj hon ve veřejném prostranství. Pokud by přesto byl odvolán, jednalo by se o precedent, jenž by nás přiblížil k praktikám z padesátých let 20. století. Tehdy se konala shromáždění a schůze uvědomělých spoluobčanů, na kterých byli odsuzováni rozvraceči socialismu. Končilo to vykonstruovanými procesy a popravami.

I když dnes nežijeme v totalitě, některé jevy v rámci demokracie v Česku lze přirovnat k počátkům mccarthismu v USA. Zejména se to týká doby covidové, během které byly 3 miliony lidí degradovány na občany druhé kategorie, tedy vyloučeny ze společnosti. A nyní mi běhal mráz po zádech, když studenti na svém shromáždění před Vysokou školou ekonomickou zaníceně odsuzovali názory a etiku děkana Ševčíka a požadovali jeho odvolání. Přitom docent Ševčík nebyl první. Před ním už propustili profesora Petra Druláka z Ústavu mezinárodních vztahů. Kdo bude následovat? Je možné takto démonizovat a diskriminovat nepohodlné občany z politických důvodů?

Ano, demokracie je náročná, zároveň silná i křehká. Měla by vydržet pěnu vyhrocených debat a demonstrací. Jestliže dojde k odvolání docenta Ševčíka pro jeho nekonformní postoje, pak napříště může převážit jiný většinový názor a přijít jiná vláda a pak ten, kdo by zastával menšinové stanovisko, se ocitne v ohrožení.

Na závěr uvádím: Nehájím primárně osobu Ševčíka, ale hájím právo každého občana na odlišný názor a účast na alternativních shromážděních typu demonstrací. Docent Ševčík se vydává za zlo, zatímco za dobro účastníci shromáždění požadující jeho odvolání. A právě před takovým černobílým uvažováním varuji. Je to cesta, jež je lemována emocemi, netolerancí, nenávistí, veřejnou šikanou, společenským rozkolem a autoritářstvím.

Základní svobody slova, shromažďování a sdružování mají být uplatňovány univerzálně – nezávisle na konkrétním člověku – a za každého počasí.

Pěkný víkend

Michal

Zdroj:

„Hon na Ševčíka: Děkan nemusel lhát. Možná se u muzea skutečně ocitl náhodou.“ 18. 3. 2023. Zdroj: https://echo24.cz/a/HHrhT/zpravy-domov-sevcik-mozna-nelhlal-a-skutecne-byl-u-muzea-nahodou