Očkování a covid

Kdykoliv se veřejně vyjádřím k očkování proti covidu, schytám to ze všech stran. Už ani nepublikuji delší texty, jen drobné komentáře. A přitom jsem tak opatrný – snažím se formulovat mírně, abych se nikoho nedotkl. Jen tak malinko špitnu něco jako: spojovat covid s rakovinou je na mě trochu silná káva, když z oficiálních zdrojů zatím nic takového nezaznělo.

Jsem ze staré školy. A tak, když nic podobného neslyším z Washington Post, Financial Times, TASSu ani z Lancetu, zůstávám zdrženlivý. Navzdory masivní kritice očkování ze všech vrstev společnosti se mi stále nechce vyslovit jednoznačný soud. Život mě naučil přistupovat k vlastním schopnostem s velkou dávkou nedůvěry. Vždy se mi to vyplatilo. A naprosto mi nedělá problém přiznat, že jsem z chemie neprospíval příliš dobře – navzdory tomu, že jsme měli pohlednou učitelku. Tělocvik mi šel vždycky lépe. Strategie, kterou tedy volím, je počkat si na ten shrnující článek v Lencelotu a zatím se nevyjadřovat.

Abych si ukrátil čas čekání, soustředil jsem se na zkoumání negativních vlivů příliš jednostranné veganské stravy na zdravý vývoj plodu. Téma je v odborných kruzích zpracováno velmi podrobně, ale vzhledem k silným lobbyistickým skupinám pěstitelů mrkve a ředkviček na Vrchovině je stále drženo v tajnosti před většinovou společností. Logika této komunikační strategie je průhledná: čím méně populace bude konzumovat mrkev a ředkvičky kvůli obavám z křivice způsobené nedostatečným příjmem proteinů, tím méně si velkopěstitelé na Vrchovině budou mastit kapsy.

Obavy z této situace a panický strach, že by museli místo Superbů a různých SUV různých značek přesednout zpět do Octavií, jsou tak silné, že se rozhodli nasadit své zástupce do redakcí všech velkých světových novin a zpravodajských agentur. Tam v tichosti a pod pláštíkem sympatií k tlouštíkům tajně působí ve prospěch veganů. Jejich rafinovanost je nejlépe patrná na tom, že během polední přestávky chodí do McDonaldu, kde konzumují masové hamburgery z masitých krav, a do kanceláří se vracejí s umaštěnou pusou a zbytky hamburgerů mezi zuby – aby každý viděl, že jedli něco mastného. Výjimku tvoří agent v Moskvě, kde McDonald oficiálně skončil. Ten chodí do Vkusno i točka, kde si nová značka zachovala podobný interiér, nabídku i obsluhu, ale musela změnit názvy jídel (např. Big Mac se teď jmenuje Big Hit, Happy Meal je Kidz Combo). Na vypovídací hodnotu mého sledování ani na případnou kauzalitu či asociativnost sledovaných jevů však změny v Moskvě nemají příliš velký vliv.

Pro rychlou orientaci v problematice odkazuji na studii Plant-based diets and long-term health, publikovanou v rámci EPIC-Oxford study (Cambridge University Press – Proceedings of the Nutrition Society).

Studie tvrdí, že vegani mají nižší riziko diabetu a některých nemocí, ale vyšší riziko zlomenin a hemoragické mrtvice.

Přestože jde o velmi podrobně zpracovaný výzkum, i laik na první pohled odhalí závažné metodologické nedostatky. Mezi ty nejvýraznější patří:

- Nízká kvalita primárních studií

→ Mnohé metaanalýzy vycházejí z observačních studií, které mají omezenou schopnost prokazovat kauzalitu.

→ Např. vztah mezi veganskou stravou a sníženým rizikem rakoviny může být ovlivněn dalšími faktory (životní styl, socioekonomický status).

- Nízká míra jistoty (Certainty of Evidence – CoE)

→ Většina zjištění měla nízkou nebo střední míru jistoty, což znamená, že výsledky mohou být nepřesné nebo se změnit s novými daty.

- Heterogenita studií

→ Zahrnuté metaanalýzy se lišily v definici veganské stravy, délce sledování, populaci i metodice. To komplikuje srovnání a syntézu výsledků.

- Možný publikační bias

→ Studie s pozitivními výsledky bývají častěji publikovány než ty s negativními či neutrálními, což může zkreslit celkový obraz.

- Nedostatek dat o dlouhodobých dopadech

→ Mnohé studie sledovaly účinky veganské stravy jen krátkodobě. Dlouhodobé dopady na zdraví (např. kostní hustotu, neurologické funkce) zůstávají nejasné.

- Nerozlišení mezi kvalitní a nekvalitní veganskou stravou

→ Studie nerozlišují mezi nutričně vyváženou veganskou stravou a jednostrannou, chudou na klíčové živiny (např. B12, D, vápník, jód).

Sám se nejvíce pozastavuji nad trochu naivní statisticky vystavěnou hypotézou, kterou na Vysočině už od dob Husáka nepoužíváme.

Viz kompletní studie v angličtině:

https://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/10408398.2022.2075311

Doufám, že si tohoto textu všimne alespoň někdo z velkopěstitelů mrkve a ředkviček z Vrchoviny – a že až příště pojedu do Brna navštívit Fialu na Masarykovu univerzitu, vzpomenou si na mě s trochou zeleniny do domácí polévky. Pokud ne, vezmu za vděk i trochou vepřového – hlavně když bude se slevou.