Něco pozitivního v tom bordelu
Člověk se dnes nestačí divit, jakým směrem se vývoj společnosti ubírá. Bez ohledu na stranickou příslušnost vnímám rozčarování napříč spektrem. Pravice viní levici, levice pravici, a střed tvrdí, že pravice ani levice už vlastně neexistují. Ať je to jakkoliv, míra negativity je znepokojivě vysoká.
Existují různé teorie, co za tímto stavem může stát. Ty, které se těší největšímu zájmu průměrného Čecha – předkládané formou analýz, blogů a komentářů – nevyhnutelně korespondují s rozumovými schopnostmi průměrného Čecha, které jsou, jak jinak, průměrné. Odhlédneme-li od komentářů a sumarizujících textů a podíváme-li se na statistiky a sociologické výzkumy, dozvíme se také leccos zajímavého.
Protože se občas přistihnu, že jsem tak trochu na stejné vlně jako většina populace – abych nevyčníval z party – zaměřil jsem se na výběr některých negativních společenských tendencí. Pozitivnější národní rysy, jako vybraný vkus v oblékání, hluboký zájem o all-inclusive dovolené v Egyptě, spotřebu uzenin či utěšený nárůst prsních implantátů, jsem v této analýze záměrně vynechal.
Statistická zpověď průměrného Čecha
Sklon k alkoholismu: Rizikově pije 15–18 % dospělých, denně 6–11 %. Alkohol je kulturně normalizovaný.Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (2024)
Nevěra: Mimopartnerský sex má 50–65 % mužů a 33–50 % žen. Rozvodovost se pohybuje kolem 40 %.Zdroj: STEM, NMS Market Research, výzkumy sexuálního chování (2023–2024)
Sklon k rasismu : xenofobii 40–50 % populace má negativní postoje k Romům, 30 % k migrantům z Blízkého východu.Zdroj: CVVM, STEM, Amnesty International (2023–2024)
Sklon k podvodům: Tolerance k „malé korupci“, šedá ekonomika tvoří 10–15 % HDP.Zdroj: Transparency International, MF ČR (2023–2024)
Sklon ke lhaní: Pragmatické lhaní, selektivní upřímnost, nízká důvěra ve společnosti.Zdroj: STEM, jazykové analýzy diskusních fór, Behavio (2023)
Reflexe: Je to opravdu tak zlé?
A když to tak čtu, říkám si, že jsme jako celek vlastně ještě nedopadli tak špatně. Průměrný Čech dost pije, má zálibu v nevěře, je poměrně rasistický, inklinuje k drobné korupci (což je spíše důsledkem průměrných rozumových schopností než toho, že by nešel do něčeho většího) a lže jako když tiskne – taky dost průměrně.
Co bychom tedy vlastně chtěli? Kde bychom měli ty čestné a chytré sebrat? A kdybychom je nakrásně našli, buďme k sobě upřímní – neštvali by nás?
Chytrý a čestný by určitě chtěl, aby se nekradlo, nekonzumovalo tolik alkoholu a aby se tolerovala jiná etnika. Možná by také přišel s tím, že bychom neměli lhát a být nevěrní – i takoví jsou. To opravdu chceme?
A navíc protože by byl chytrý, naše hodně primitivní lži by snadno odhalil.
Závěr
Myslím proto, že je dobré si uvědomit nejen ta negativa, ale také všechny výhody, který nám současný stav přináší. A právě proto existuje publicistika – aby tyto věci připomínala. A publicisté jako já. A pan Mitrofanov.