Jedna nevýznamná firma tlačí na premiéra Fialu - Zamítněte manželství pro všechny

Jako zaměstnavatel, který zaměstnává v České republice několik lidí, podporuji a vítám jejich rozmanitost. Sdílím přání všech lidí, nejenom tzv. LGBT lidí, žít a pracovat v České republice bez diskriminace a předsudků.

Aktuálně jsem zaznamenal tzv. dopis 66 firem. Podle tohoto dopisu a jím citované analýzy údajně renomované výzkumné organizace Open For Business stojí údajné nerovnoprávné postavení LGBT lidí českou ekonomiku ročně až 37,6 miliardy korun.

Toto konstatování je zjevný nesmysl. Něco takového nejen že nelze spočítat, nelze to dokonce ani odhadnout. Jedná se o čirou manipulaci veřejného mínění, odkazující, aby získala větší krédo, na jakýsi pochybný výzkum.

Této praxe jsme si v posledních letech užili dost. Uvedený "výzkum" a z něj plynoucí závěr je stejně nesmyslný, jako kdyby byla například narychlo vyvinuta nějaká vakcína proti novému respiračnímu onemocnění a její nasazení do praxe by bylo doprovázeno absurdním tvrzením, že nemá žádné dlouhodobé nežádoucí účinky. Tyto zjevně manipulativní praktiky a v zásadě do nebe volající pitomosti (omlouvám se za ten výraz), které bych mohl snadno doložit dalšími příklady, mají ve skutečnosti úplně jiný cíl. Peníze.

Není vůbec náhoda, že iniciátorem dopisu je ředitel české pobočky firmy Vodafone Dvořák, a že mezi 66 podepsanými firmami najdeme spoustu dalších korporátů.

Jakkoliv je při pohledu z České republiky pan Dvořák topmanažerem, ve skutečnosti reportuje zahraniční centrále a je zásadně ovlivněn firemní kulturou korporátního prostředí, v němž se pohybuje. Kariéra pana Dvořáka i kariéra dalších vedoucích představitelů nejen korporátních firem je bytostně závislá na tom, co si myslí, respektive co deklarují, že si myslí.

Je to důsledek změny hodnot, které firmy zastávají, a kterou pozorujeme nejen v naší ekonomice již delší dobu. A která má a bude mít stále větší zjevné negativní dopady na jejich konkurenceschopnost ve světovém měřítku.

Na první místo firemních hodnot zejména korporátů zejména v západní Evropě se totiž dostala snaha svého zákazníka a zaměstnance vychovávat. Což zahrnuje i snahu kontrolovat, co si zákazník nebo zaměstnanec myslí, případně co dělá. Extrémním příkladem těchto šíleností jsou skandály v britském bankovnictví v nedávné době, zejména tzv. debanking Nigela Farage, který je pouhou špičkou ledovce.

Tyto praktiky v určité formě prosakují i do České republiky, ale hlavně jsou institucializovány firemní kulturou korporátů, která nerespektuje žádné hranice.

Jakékoliv firmě nebo jakémukoliv zaměstnanci, který veřejně nedeklaruje podporu případně naopak deklaruje nepodporu určitých názorů nebo tlaku na změny společenských pravidel, jichž je manželství stejnopohlavních párů dokonalým příkladem, hrozí každým dnem či hodinou "smáznutí" lůzou sociálních sítí nebo uvědomělým nadřízeným. Pochopitelně se závažnými důsledky jak pro byznys tak pro postavení dotčeného zaměstnance.

Firmy, které jsou při smyslech, mají, vždy měly a vždy budou mít na prvním místě svých hodnot jedinou věc - spokojenost svých zákazníků.

Pokud by v našem státě neexistovala dlouhodobá zjevná kartelová dohoda hlavních telefonních operátorů, tiše respektovaná Českým telekomunikačním úřadem a tedy v zásadě i Vaší vládou, měl by pan Dvořák pravděpodobně mnohem méně času na psaní podobných dopisů. Musel by například řešit mizerné pokrytí některých oblastí v naší zemi telefonním signálem Vodafone nebo se věnovat takovým maličkostem, jako je konkurenční boj.

Jako zaměstnavatel přistupuji ke všem zaměstnancům a zaměstnankyním stejně. Chci, aby moji zaměstnanci byli na pracovišti sami sebou a mohli se plně soustředit na výkon své práce. To platí pro všechny bez rozdílu a bez ohledu na pohlaví jejich partnera či partnerky. Proto mne vůbec nezajímá, kdo co dělá ve svém volném čase, např. s kým spí. Zajímá mne produktivita práce, přidaná hodnota, kvalitní produkt nebo služba a spokojenost zákazníka a zaměstnance. S těmito hodnotami dnes ovšem v korporátu nevystačíte.

Proto si myslím, že i kdyby v naší zemi fungoval konkurenční boj telefonních operátorů, i tak by si pan Dvořák na podobný dopis našel čas. Nejdůležitější je totiž v poslední době právě to, co si kdo myslí.

Kdyby kterýkoliv (top)manažer jen naznačil, že si, hypoteticky, myslí o manželství stejnopohlavních párů něco jiného, než je uvedeno ve zmíněném dopise, je z něj bez ohledu na pracovní výsledky kariérně mrtvý člověk a v žádné větší firmě už si nikdy neškrtne. Stal by se obětí tzv. Cancel culture a víte to Vy i já.

Kariéře pana Dvořáka a nejen jeho tedy uvedený dopis velice prospěje. Skoro bych řekl, že ho čeká zářná budoucnost bez ohledu na obchodní výsledky. Nejpozději do té doby, než se z Vodafonu stane firma kontrolovaná Číňany.

Z pohledu podnikání je manželství pro všechny páry zcela irelevantní téma. Ale z pohledu úspěšných osobních kariér managementu v korporátu je to téma kruciální, k němuž zaujmout nesprávný názor znamená podříznout si větev. Podle mého názoru jsou evidentní motivací signatářů dopisu tedy osobní zájmy, jakkoliv rád připouštím, že někteří z nich mohou mít i sekundární motivaci, například že skutečně věří v právo homosexuálů na manželství.

Nic takového jako právo na manželství kohokoliv s kýmkoliv ale neexistuje. Jakkoliv je manželství humánní konstrukt a jeho definici lze tedy upravovat, je odvozen z neměnitelných biologických zákonů. Stejně tak neexistuje například právo na dítě, právo na štěstí (nezaměňovat s právem usilovat o štěstí), případně třeba právo hluchého na absolutní sluch.

Současně neexistuje žádný důvod, proč by signatáři dopisu nemohli příště svůj požadavek stupňovat a požadovat například právo na mnohoženství. Což je v jiných kulturách na naší planetě běžně možné a v rámci celosvětového uspořádání to přispívá k tolik žádané rozmanitosti. Není to ale naše civilizační hodnota a stejně tak jí není ani manželství osob stejného pohlaví.

Vážený pane premiére, jsem přesvědčen, že rozmanitá a otevřená společnost, která všem občanům a občankám dává stejná práva, je nezbytnou podmínkou pro rozvoj konkurenceschopné ekonomiky i pro budoucí prosperitu České republiky. Požadavky na některá absurdní práva ovšem narážejí na objektivní realitu.

Pro mne jako zaměstnavatele, který usiluje o získání a udržení nejlepších investic a talentů v České republice, nedává manželství pro všechny páry naprosto žádný smysl. Z pohledu podnikání je to zcela irelevantní záležitost.

Připouštím samozřejmě, že pokud se někteří zaměstnavatelé rozhodnou poskytovat svým zaměstnancům "benefity" nad rámec zákonných poviností, jako je třeba v dopise uvedená "rodičovská" dovolená pro osoby stejného pohlaví, může to pro tyto zaměstnavatele představovat dodatečnou administrativní zátěž a tedy i vícenáklady. Jedná se však čistě o jejich svobodné rozhodnutí a argumentovat těmito vícenáklady ve snaze změnit paradigmata, na nichž stojí naše kultura a civilizace, je nekorektní a tyto hodnoty podrývající.

Chápu, že Vaše vláda aktuálně řeší mnoho důležitých věcí. Mimo jiné pracujete na historicky bezprecedentním zadlužení České republiky a ožebračování všech občanů včetně LGBT lidí.

I proto Vás vyzývám, abyste jako předseda vlády tento krajně nesmyslný a hodnoty naší společnosti podrývající požadavek na změnu definice manželství se vší rozhodností odmítl. Něco mi říká, že Vás opakované vracení tohoto tématu na stůl progresivistickou a nově i korporátní úderkou, sledující sobecké zájmy, musí zdržovat od důležitější agendy a je tedy na místě dát najevo, že to pro Vás ve Vašem prvním a osobně doufám i posledním působení ve funkci předsedy vlády není téma.

Uvítám, pokud si na mne najdete čas, abych Vám podrobněji na osobní schůzce představil důvody, které mne vedly k napsání tohoto dopisu, a které se klidně mohou zúčastnit i zástupci iniciativy 66 firem.

Podepsáno jednou firmou v České republice (čímž nechci ani v nejmenším naznačit, že by moji kolegové s vyzněním tohoto textu souhlasili).

P.S. Nějak se nám z té debaty ztratily děti a jejich práva ...