Hledání nové ústavy pod Andami
Referendum v Chile
V Chile byla v lidovém hlasování odmítnuta nová ústava. Podruhé během dvou let.
Všechno začalo v roce 2019 zdražením jízdného v Santiagu de Chile, které vyvolalo násilné protesty proti vládě prezidenta Sebastiana Piñery. To je stejný prezident, který ve svém prvním období hostil Václava Klause při slavném incidentu s protokolárním perem. Z našeho pohledu se může zdát zvláštní, že o ceně lístku za metro se rozhoduje na prezidentské úrovni, ale každá země má svá specifika. Piñera byl kvůli násilnostem nucen vyhlásit výjimečný stav. Tím vyvolal připomínky Pinochetova převratu a ještě větší protesty. Sociální bouře přerostly ve volání po změně politického systému a nahrazení ústavy, která pochází z doby vojenské junty. Těmto požadavkům byl Piñera nucen jít naproti, čímž začal proces, který skončil letos o třetí adventní neděli.
Vypsané referendum schválilo v následujícím roce vypracování nové ústavy mimořádně zvoleným ústavodárným konventem. To, že jsou ústavy, jejich návrhy nebo jenom ústavní změny schvalovány shromážděním vytvořeným ad hoc, je obvyklá praxe na celém americkém kontinentě. Volby do příslušného orgánu se po koronavirovém odkladu konaly v květnu 2021. Ze 155 mandátů bylo 17 vyhrazeno pro indiány, z toho sedm pro Araukány (politicky korektně Mapuche), dva pro Ajmary a po jednom pro dalších osm etnik včetně domorodců z Velikonočních ostrovů neboli Rapa Nui. Zajištěno bylo paritní zastoupení můžů a žen. Objevil se i návrh na povinné pětiprocentní zastoupení reprezentantů "sexuální a genderové diverzity", který neprošel. Výsledkem byla konstituanta, kde zcela dominovala levice v mírné nebo radikální podobě reprezentovaná jak členy tradičních a moderně progresivistických stran, tak mnoha politikou dosud nedotčenými nezávislými. Zvolena byla i "teta Pikachu", jak se začalo říkat jedné demonstrantce podle kostýmu. Levicovou většinou skončily i volby kongresu v druhé půli stejného roku, kdy byl též zvolen současný mladý a progresivní prezident s chorvatským jménem Gabriel Boric.
Návrh roku 2022
Výsledkem práce ústavodárného konventu bylo monumentální dílo. Chile bylo definováno jako plurinacionální, interkulturální, regionální a ekologický, sociální a demokratický právní stát. Obyvatelstvu garantována lidská a politická práva, při čemž se obzvlášť myslelo na indiány, ženy, sexuální menšiny. Rodina měla být chráněna v různých formách, vyjádřeních a způsobech života. Stát měl podporovat interkulturální, horizontální a transverzální dialog mezi různými světonázory. Školství se mělo řídit principy kooperace, nediskriminace, spravedlnosti, solidarity, interkulturality, pluralismu a zaměření se na gender. Mírou sociálních práv překonal návrh i poslední sovětskou ústavu. Každá osoba měla mít právo na práci, zdraví, vodu, stravu, péči od narození do smrti (desde el nacimiento hasta la muerte), vzdělávání, důstojné bydlení, osobní rozvoj, sport, fyzickou aktivitu, účast na kulturním a uměleckém životě. Posledně jmenované by se v době koronaviru hodilo i u nás. Také byla garantována sexuální a reproduktivní práva a svobodné, autonomní a informované rozhodnutí o vlastním těle. V módní novořeči to znamená právo na potrat a na přepsání pohlaví podle libosti. Právo na důstojnou smrt (muerte digna) podle kontextu zase znamená legalizaci eutanázie.
Co při čtení textu ovšem nejvíce praštilo do očí je tak zvaný genderově vyvážený jazyk. Důslednost, s jakou jsou v tomto návrhu vedle sebe vždy používány ženské a mužské tvary, je groteskní. Všude se píše prezidentka nebo prezident (la Presidenta o el Presidente), ministryně a ministři (ministras y ministros), guvernérky a guvernéři (gobernadoras y gobernadores), starostky a starostové (alcaldesas y alcaldes), soudkyně a soudci (juezas y jueces). Poslanecká sněmovna je přejmenována na kongres poslankyň a poslanců (Congreso de Diputadas y Diputados). Podle jednoho článku patří k výlučným pravomocím kongresu poslankyň a poslanců rozhodnutí o oprávněnosti žalob proti generálkám a generálům a admirálkám a admirálům. V tomto případě se mužská a ženská forma liší ve španělštině jen členem (el a la, v plurálu los a las). Osobní zájmena zato mají ženskou formu i v množném číslo, a tak samotná preambule začíná slovy "nosotras y nosotros", což se nedá doslovně přeložit. První "my" je pro ženy, druhé pro muže.
V průběhu psaní ústavního veledíla narůstala nespokojenost s Boricovým vládnutím a veřejné mínění se začalo obracet do prava. V loňském referendu Chilanky a Chilané ze všech regionů odmítli nejpokrokovější ústavu na světě výraznou většinou. Zklamaný prezident mluvil o poučení se z procesu a sliboval společně s kongresem a občanskou společností najít cestu, jak dát dohromady nový text, kterému se podaří přetlumočit širokou občanskou většinu. Tak začal druhý pokus.
Návrh roku 2023
Letos v květnu byly volby ústavodárné rady. Ta na rozdíl od předchozího konventu neměla vypracovat novou ústavu sama, ale vycházela z návrhu kongresem zvolené expertní komise při rozhodčí roli k tomu ustaveného soudního výboru. Dvacet tři míst padesátičlenné rady získala strana neúspěšného prezidentského kandidáta José Antonia Kasta označovaného za pravicového populistu a přirovnávaného k bývalému brazilskému prezidentovi Bolsonarovi nebo k Trumpovi. Koalice všech levicových stran získala šestnáct a tradiční pravice jedenáct míst. Nejlevicovější orgán v dějinách země byl nahrazen nejpravicovějším - přinejmenším od obnovení demokracie.
Jeho konzervativní složení se projevilo na výsledném textu. Chile definováno jako sociální a demokratický právní stát bez vrstvení dalších přívlastků. Rodina měla zůstat základním jádrem společnosti a stát měl mít povinnost ji chránit a posilovat. Změna zájmena "que" na "quien" v článku o ochraně života těch, jež/kteří se mají narodit, vyvolala u progresivistů obavy o omezení legálnosti potratů. Sociálními právy nový návrh oproti původnímu šetřil. Ani na indiány se už tolik nemyslelo. Slovo "indígena(s)" bylo v původním návrhu 78krát, v novém jenom čtyřikrát. Dolní komora kongresu měla být podle nového návrhu oficiálně nazývaná sněmovna poslankyň a poslanců (Cámara de Diputadas y Diputados), jinak jsou ale všude generická maskulina. Stejně jako dosud se pod výrazy prezident (presidente), ministři (ministros), poslanci (diputados), senátoři (senadores), guvernéři (gobernadores), radní (consejeros), starostové (alcaldes), soudci (jueces) měly vejít i ženy. Zcela vynechána byla inkluzivní preambule.
V neděli byl návrh odmítnut. Boric se ještě lépe poučil z procesu a další pokus vzdal. Chile bude muset dál fungovat podle ústavy mající původ v dobách krvavého diktátora Pinocheta.