Bude Babiš premiér?

Jako by nestačilo, že si musím zvykat jezdit po levé straně, místo zimy mám léto a ráno je vlastně večer — teď ještě ten Babiš. Odjížděl jsem s tím, že ANO vyhrálo volby, Motoristé a SPD se s nimi domluví, a že budeme mít novou vládu i premiéra. Jenže ono to nebude tak jednoduché. Do hry vstupují ústavní právníci, a jakmile si vezmou slovo, je to na dlouho. Většina z nich sice neumí matematiku — i proto šli na práva — ale jinak rozumějí všemu. Co si má ale počít běžný, průměrný volič jako já, který je už z definice trochu přitroublý, a na kterém celá ta demokracie stojí? Jak si to má přebrat?

Babiš je ve vatě, to je prostě fakt. Má peněz jako šlupek a klidně by si mohl koupit celou Masarykovu univerzitu i s chlupama. Už jen to by mohlo zakládat podezření, že byl, je a bude vždy ve střetu zájmů. Je ve střetu i s chudými — protože bohatí a chudí mají jiné zájmy, a tudíž jsou ve střetu. Je ve střetu i s bohatými, protože i když se zdá, že jejich hlavním zájmem je hrabat, mají zájmy různé. Jeden má rád holky, druhý vdolky. Rozhodně je ve střetu zájmů s každým volem. Zájem vola je vegetovat a pást trávu, zájem boháče je z vola vyrobit steak a ten skonzumovat. Boháč, Babiš, já, on i ona i ten vůl — jsme tak nějak ve střetu zájmů se vším. Ten příklad s volem je ale obzvlášť ilustrativní. To vidí každý vůl.

Média se mezitím plní analýzami ústavních právníků, kteří zkoumají, zda, kdy, jak, proč a jestli vůbec může prezident otálet s jmenováním Babiše premiérem. K překvapení všech se objevují velmi diferencované názory. Kdyby nebyly diferencované, byla by situace jasná a přehledná — a ústavní právníci, z nichž většina neumí matematiku, by přišli o chleba. Co si s tím má počít prezident, který navíc není ani absolventem komunistických práv jako někteří naši ústavní experti, ale maximálně VUMLu? Musí být nutně zmatený — podobně jako průměrný, z definice trochu přitroublý volič, na kterém stojí demokracie. Je to otázka komplikovaná, netriviální, až bych řekl zapeklitá. Ale i ten průměrný volič si s tím musí nějak poradit, i když je většinou dost přitroublý.

Po důkladném studiu obdobné literatury a názorů právnické veřejnosti uzavírám: prezident může dělat drahoty a s jmenováním Babiše váhat, ale nemůže tak činit donekonečna. Jinak by zabrzdil provoz státu — a to prostě nejde. Stát je jako rozjetý vlak, někdo ho musí řídit. A pokud ANO, Motoristé a SPD, kteří získali jednoznačnou podporu od trochu přitroublého průměrného voliče, budou trvat na Babišovi, co s tím nadělá prezident, jehož legitimita se odvíjí právě od toho, že ho zvolil ten samý trochu přitroublý volič? Může se projet na motorce s jedním poradcem — a to je asi tak všechno. To přece musí být jasné i tomu volovi. A co teprve ústavním právníkům.