Zmasakrování Pařížské komuny ve jménu konzervativní ideologie, kterou zastávám, a hanebný "zákon" o zákazu propagace komunismu

Brutální kampaň zaměřená na rozbití Komuny začala 21. května 1871, kdy do Paříže vstoupila francouzská armáda. Město se proměnilo v válečnou zónu, přičemž nejprudší střety probíhaly v dělnických čtvrtích Belleville a Montmartre.

Armáda ostřelovala pozice Komunardů z děl a rozbíjela jejich barikády. Komunardi, kteří byli v nevýhodě co do počtu i výzbroje, se uchýlili k zoufalým opatřením. Aby zpomalili postup vojáků, zapálili klíčové budovy, například Tuilerijský palác, pařížskou radnici a části Louvre. Požáry symbolicky zdůraznily sílu odporu, ale zároveň přispěly k chaosu a ničení.

Obě strany zaznamenávaly značné ztráty. Jak armáda pronikala hlouběji do Paříže, násilí narůstalo. Konečná bitva proběhla na hřbitově Père Lachaise, kde byly oddíly Komunardů obklíčeny a postříleny.

Začalo rozsáhlé pronásledování a popravy dosud přeživších. Zajatí Komunardi byli často okamžitě stříleni, provizorní tribunály vynášely rychlé rozsudky smrti. Vražděni byli též civilisté pro pouhé podezření z podpory Komuny.

Odhady počtu mrtvých během Krvavého týdne se pohybují se mezi 15 000 a 30 000, přesné číslo není známo kvůli chaosu a nedostatku záznamů. Po porážce Komuny byly tisíce jejích příznivců zatčeny, mnozí byli popraveni, deportováni do trestaneckých kolonií nebo na dlouhé roky uvězněni.

Komunardi měli k myšlenkám a učení komunismu blízko, ale nebyl to přímočarý vztah. Cíle a opatření Komuny vykazují určité podobnosti s komunistickou ideologií, ale zároveň se v mnohém liší.

Komunardi sdíleli s komunismem několik klíčových idejí:

- Snažili se zlepšit postavení pracujících.

- Prosazovali právo na vzdělání a větší rovnost ve společnosti.

- Jejich revoluce byla namířena proti tehdejšímu politickému, společenskému a ekonomickému zřízení.

Přes uvedené podobnosti však Komunardi nebyli plně v souladu s marxistickou teorií:

- Komuna nebyla homogenní skupinou komunistů. Skládala se z různých proudů, mezi nimiž byli nejen socialisté, ale i anarchisté a radikální republikáni, kteří nesdíleli marxistický pohled na revoluci.

- Jejich opatření byla často reakcí na aktuální situaci (např. válku a ekonomickou krizi), spíše než důsledkem pevně dané ideologie, jako je marxistická koncepce diktatury proletariátu.

- I když Marx Komunu vyzdvihoval, poukazoval na její nedostatky, například na absenci centralizované moci a jasného programu, což bylo proti jeho představě o organizované revoluci.

Ve jménu které ideologie proběhlo krveprolití při potlačení Pařížské komuny? Thiersova konzervativní vláda se snažila obnovit pořádek a stabilitu ve Francii po prusko-francouzské válce a revoluční hnutí Komunardů považovala za hrozbu pro svou moc. Krveprolití se událo ve jménu konzervativní ideologie, která klade důraz na zachování tradičního společenského řádu a potlačení radikálních změn, jako byl socialismus a komunismus prosazovaný Komunardy.

Pařížská komuna se stala důležitým milníkem, který inspiroval komunistické myšlení a ukázal možnosti dělnické revoluce v praxi. A stále jím zůstává.

Konzervatismus zvítězil, což ho pro další období paradoxně oslabilo.

Posléze si však – nejen ve Francii – uvědomili, že nevraždí ideologie, ale lidé v jejich jménu. Jak konzervativismus, tak socialismus a komunismus byly zachráněny pro budoucnost.