Trump vs Grónsko: Aktuální pohled politika dosud usilujícího o nezávislost

Je to grónský spisovatel a politik, spoluzakladatel levicové strany „Inuit Ataqatigiit“, která má ve vizitce na svém webu uvedeno: „Pracujeme cíleně na samostatnosti a usilujeme o budoucnost, ve které bude silné Grónsko – ekonomicky, sociálně i ekologicky. Naší vizí je společnost, v níž udržitelnost není jen cílem, ale nedílnou součástí každodenního života, a kde společně vytváříme budoucnost, která je stejně bohatá a rozmanitá jako naše kultura a příroda.“ Lunge v minulosti zastupoval tuto stranu v grónském parlamentu (31členný Inatsisartut).

Ovšem v této době, kdy USA hrozí anexí Grónska, dává hlasitě najevo, že jeho vlast je svobodným a samosprávným územím v rámci Dánského království. Což je podle něj zřejmě novinka pro Trumpova poradce Stephena Millera, který v pondělí 5. prosince ve vysílání CNN prohlásil, že „Grónsko by se mělo stát součástí Spojených států“, přičemž odmítl vyloučit jeho zabrání silou. O několik dní dříve Millerova manželka Katie zveřejnila na síti X mapu Grónska v barvách americké vlajky. Obrázek byl doplněn popiskem „Brzy“. Neuvěřitelná opovážlivost.

S Aqqalukem Lyngem hovořila 6. ledna Nil Köksalová, redaktorka rozhlasové sekce kanadské vysílací společnosti CBC. Pro pořad „As It Happens“ se politika mimo jiné zeptala, co soudí o slovech poradce Stephena Millera. „Především: jsme nedílnou součástí dánské ústavy a jsme hrdým členem Dánského království, které tvoří Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko. To je naše realita,“ uvedl Lynge a dodal, že je to celé docela nešťastné, protože „zítra (7. 1.) to bude přesně rok, co Trumpův syn přiletěl do Grónska a tím celou tuhle situaci odstartoval.“ Připomněl, že „Grónsko je součástí Evropy. Grónsko je součástí Dánska. Grónsko patří k severským zemím. Jsme součástí západního světa, jsme členy NATO. Tak proč by tohle měly Spojené státy dělat právě nám?“ ptá se a pokračuje: „Z toho, jak to odtud (z Grónska) sledujeme, nám to celé připadá naprosto směšné. Nejsme nepřátelé. Se Spojenými státy jsme přátelé nejméně 80 let. Co se to vlastně děje? Pokud chtějí Spojené státy s Grónskem něco řešit, proč nejednají s dánskou a grónskou vládou, místo aby všechno řešily přes sociální sítě? Myslím, že máme velmi vážný problém a potřebujeme podporu Kanady.“ Výstižně řečeno. Některé aspekty Trumpovy politiky jsou vskutku zvláštní.

Na otázku, týkající se Trumpovy motivace, Lynge odpovídá: „Od 90. let 20. století USA své základny v Grónsku zavíraly. Nejsme to my, kdo vytvořil situaci, kdy jejich přítomnost je omezena pouze na leteckou základnu Thule (Pituffik Space Base). Za to jsou odpovědné výhradně Spojené státy. My jsme proti nim nic nepodnikli. Je to pro nás opravdu frustrující. Co dělat s přáteli, kteří už přáteli nejsou? Nevím. Myslím, že všichni v Arktidě musíme být připraveni na cokoli. A jsem si jistý, že Dánsko a Kanada spolu velmi úzce komunikují. Nacházíme se právě teď v nebezpečné, velmi nebezpečné situaci.“

Kanadská redaktorka dále připomněla, že tamní premiér Carney vyjádřil podporu předsedkyni dánské vlády Frederiksenové a že příští měsíc zamíří do Grónska kanadská generální guvernérka Simonová a ministryně zahraničí Anandová. Kromě toho Kanada otevře v hlavním grónském městě Nuuku konzulát. Svého hosta se zeptala, jak může tato diplomatická aktivita Grónsku pomoci. Lynge řekl: „V rychle se měnícím světě Grónsko potřebuje přátele, proto nové kanadské zastoupení vítáme. O to víc, že po Venezuele se nyní mluví o Kolumbii. Možná přijde na řadu Kanada, a pak Grónsko.“ Dále zdůraznil, že Gróňané z toho mají skutečné obavy. Drtivá většina z nich si přeje zachovat stabilní a předvídatelné pouto s Dánskem v rámci stávajících dohod. Právě to dnes považují za jedinou záruku své svobody. Následně překvapil: „Svět by měl pochopit, že Grónsko nemá v úmyslu dělat nic jiného než dál jednat s Dánskem, po tři století svým nejbližším spojencem. O odtržení od Dánska neusilujeme, nejsme žádní separatisté.“ Strana, která na svém webu sděluje, že usiluje o samostatnost, že by se nechtěla od mateřské země odtrhnout?

To přišlo zvláštní i redaktorce Nilköksalové. Proto se Lyngeho otevřeně zeptala: „Vy jste se v minulosti o nezávislost zasazoval. Změnil se pod tlakem Spojených států váš postoj?“ Grónský politik odpověděl, že otázku nezávislosti lze řešit různými způsoby, přičemž Grónsko už si svůj model našlo, a to takový, který mu vyhovuje. „Dánsko a Grónsko dnes úzce spolupracují.

Problémy jsme neměli až do chvíle, kdy se objevilo hnutí MAGA. Teď je pro nás v Grónsku zásadní držet při sobě. O nezávislosti se v této chvíli nejedná. Svět se natolik změnil, že už to není tématem dne. Podstatné je, že Dánsko potřebuje Grónsko a my společně s Faerskými ostrovy patříme k Dánskému království. Potřebujeme podporu okolního světa. Ti, kdo se snaží rozbít vztah mezi Dánskem a Grónskem, neuspějí. Jsme rodina. Jsme spolu už tři staletí. Nechystáme se od světa odtrhnout. Naopak jsou to Spojené státy, které se dnes od západního světa vzdalují. A to by nemělo být nikomu lhostejné.“

Poslední otázka se týkala toho, jak nastalou situaci vnímají obyvatelé Grónska, tedy lidé z politikova okolí. Jednoduchá odpověď: „Mám pocit, že většina Gróňanů je nervózní z toho, že se může stát prakticky cokoli. A právě takto se dnes díváme na Spojené státy. Obyčejní lidé jim už nevěří,“ konstatoval Lynge.

Závěr autora blogu. Trumpova hrozba vůči Grónsku vyústila v to, že ti politici, kteří usilovali o samostatnost na Dánsku, pochopili, že tudy cesta nevede. Naopak se přimkli ke Koruně, neboť výzvou dne je jednota a soudržnost. Vztah Kodaň – Nuuk je vnitřní věcí dánské monarchie a její řešení náleží pouze demokratickým orgánům těchto dvou částí království. Rozhodně ne americkému (či jakémukoli jinému) zahraničnímu lídrovi. Pokud má někdo zvnějšku vůči suverénní demokratické a spojenecké zemi nějaká přání, existuje jediný přijatelný způsob - jednání obou stran ve stylu „já pán, ty pán“. V případě negativní reakce jedné ze stran, například suveréna, který odmítá prodat své území, by měla být vzájemná komunikace gentlemansky ukončena. Jakékoli hrozby, provokace či nátlak nepatří mezi legitimní prostředky civilizovaného jednání. A ještě jeden postřeh pro mě jako pravicového autora. I levicové osobnosti mohou mít v případě některých záležitostí zdravý úsudek. Projevil ho i Aqqaluk Lynge.

●

https://www.cbc.ca/radio/asithappens/greenland-threats-aqqaluk-lynge-9.7035614

https://ia.gl/om-ia/