Psychická zátěž a duševní zdraví | Marek Horňanský

Každý den se ocitáme v situacích, které nás nutí vyrovnávat se s různými formami psychické zátěže. Moderní doba s sebou přináší nejen nové příležitosti, ale také mnohé nároky a nejistoty, které mohou výrazně ovlivnit naše duševní zdraví. Žijeme v prostředí, kde se klade důraz na výkon, rychlost a efektivitu, ať už v pracovním, rodinném, nebo společenském životě. Mnohdy tak zapomínáme naslouchat sami sobě a svým potřebám, což může vést k vyčerpání, úzkosti nebo dokonce k vážnějším psychickým obtížím.

Psychická zátěž je pojem, který v sobě zahrnuje široké spektrum vnějších i vnitřních faktorů působících na naši psychiku. Může mít podobu každodenních starostí, dlouhodobého stresu, náročných životních událostí, ale také tlaku, který na sebe vyvíjíme sami prostřednictvím svých očekávání a nároků. Často se stává, že tyto zátěže podceňujeme či přehlížíme, protože jsme zvyklí „fungovat“ a neohlížet se zpět. Jenže právě dlouhodobé vystavení psychické zátěži může být zásadním rizikovým faktorem pro vznik celé řady duševních onemocnění, od depresí přes úzkostné poruchy až po syndrom vyhoření.

„Zdraví není všechno, ale bez zdraví je všechno ničím ...“ Arthur Schopenhauer

Péče o duševní zdraví bývá v naší společnosti stále často opomíjena. Zatímco o tělesné zdraví se obvykle staráme automaticky, chodíme na preventivní prohlídky, sportujeme, dbáme na stravu, naší duševní pohodu bereme jako samozřejmost. Dokud se neobjeví první varovné příznaky. Je však nesmírně důležité naučit se vnímat signály svého těla i mysli, rozpoznávat příznaky přetížení a aktivně vyhledávat způsoby, jak psychickou zátěž zvládat.

Profesor psychológie M.Nákonečný uvádzal, že jednou z najväčších hodnôt ľudského života je zdravie. Jedným aspektom ľudského zdravia je aj duševné zdravie, ktorého definícia nie je jednoduchá a jednotná. Duševné zdravie umožňuje bezporuchové fungovanie človeka v podmienkach jeho spoločenského života, súkromného i verejného. Náš moderný spôsob života však často prináša pre človeka neúmernú záťaž. Od nás ľudí sa očakáva, že svoju prácu, povinnosti, úlohy, ciele ...budeme za každých okolností vykonávať s radosťou a úsmevom. To je však nerealistická predstava o fungovaní. Sme ľudia, nie stroje. Naše organizmy sú nesmierne citlivé, krehké a vo svojej podstate nedokonalé pokiaľ im nevenujeme dostatočnú starostlivosť a opateru.

Medzi psychické stavy, ktoré vznikajú podnetnmi negatívneho prostredia, patrí okrem stresu aj psychická záťaž. Tie sú dôsledkom vonkajších a vnútorných konfliktov situácií, ktoré človek pociťuje ako nezvládnuteľné. Psychická záťaž sa v psychológii všeobecne považuje za psychický maladaptívny stav, ktorý vzniká ako dôsledok tzv. anticipácie. Teda predvídaním udalostí, ktoré sú pre jedinca nepriaznivé, respektíve ktorých riešenie neprinesie jednoznačne pozitívny výsledok. Vznik psychickej záťaže je podmienený dlhodobým psychickým zaťažením. Sprevádza ju pocit úzkosti, celkovej psychickej tenzie, strachu, ktoré vyúsťujú do formovania psychických bariér.

V situáciách neprimeraných životných úloh, najmä ak tlak a napätie spôsobujú nadmerné požiadavky, objavuje sa najskôr únava, ktorá pri pretrvávaní vyúsťuje do vyčerpania. Únava vzniká pri telesnej aj duševnej činnosti. Odráža veľkosť záťaže, ktorú dokáže náš organizmus tolerovať. Je varovným signálom, ktorý bráni náš organizmus pred spotrebovaním všetkých rezerv a vyčerpaním.

Bežne dnes stretávame aj tzv. akútnu únavu, ktorá sa po odpočinku (nočnom spánku) stráca, zvyčajne do 24 hodín. V prípade, ak si človek nedopraje dostatok primeraného odpočinku vzniká, chronická únava. Človek sa cíti sústavne unavený a nie je schopný ani so zvýšeným vôľovým úsilím pracovať efektívne. Jeho výkonnosť klesá a hranica normálnej práceschopnosti sa odďaľuje. Dochádza k porušeniu rovnováhy "narušenie homeostázy" medzi procesmi podráždenia a útlmu v centrálnom nervovom systéme, v prospech podráždenia.

Ľudia trpiaci chronickou únavou sú celkovo malátni, psychicky labilní, sťažujú sa na nadmerný tlak v hlave a vo svaloch, na nespavosť, prejavujú sa u nich poruchy pamäti, vôľovej činnosti ako aj problémy v citovej oblasti. Dlhodobým hromadením únavy, ak je človek zaťažovaný nad hranice vlastnej odolnosti bez možnosti dostatočnej regenerácie síl odpočinkom a zotavením dochádza k vyčerpaniu.

Profesor Mikšík charakterizoval psychickú záťaž z hľadiska jednoty vonkajších vplyvov a vnútorných podmienok. Na základe toho rozdelil päť stupňov psychickej záťaže: • bežná psychická záťaž • optimálna psychická záťaž • pesimálna psychická záťaž • hraničná psychická záťaž • extrémna psychická záťaž. Ak sa takýto človek ocitne pod vplyvom psychického stresu, jeho reakciou alebo odpoveďou na záťaž je „útok“ alebo „útek“, teda bojovať či utiecť z dosahu ohrozenia. Pochopiteľne, reakcie sú individuálne, u každého iné.

Vplyv psychickej záťaže a stresu pôsobí buď pozitívne alebo negatívne. Vyplýva to predovšetkým z uvedených premenných: osobnostné založenie človeka, psychická rezistencia, celkový momentálny psychický stav, temperament, životná filozofia, okolie, vzťahy, sociálna podpora atď. Človek by však mal nielen hľadať účinné spôsoby ako čeliť náročným životným situáciám či stresu a to predovšetkým formou „tréningu“ schopnosti znášať záťaž ale voliť aj také stratégie života, ktorými sám problémové situácie nevytvára ani nepodnecuje.

Psychická zátěž je neoddělitelnou součástí každodenního života, ať už si ji přiznáváme, nebo ne. V určité míře je běžná a někdy nás dokonce může motivovat ke změně či růstu. Pokud je však dlouhodobá nebo příliš intenzivní, může negativně ovlivnit naši psychiku i tělo. Proto je důležité vnímat vlastní potřeby, naslouchat signálům svého těla a mysli, a nebát se přijmout opatření, která nám pomohou lépe zvládat náročné životní situace.

Péče o duševní zdraví by měla být stejně samozřejmá jako péče o zdraví tělesné. Nejde o slabost, ale o projev zodpovědnosti vůči sobě i svému okolí. Učme se proto hledat rovnováhu, vytvářet si prostor pro odpočinek, otevřeně komunikovat o svých pocitech a v případě potřeby neváhejme vyhledat odbornou pomoc. Každý z nás má právo na kvalitní a spokojený život, ve kterém si umíme poradit i s psychickou zátěží :-) Marek Horňanský psychológ Ψ bibliografia:

⦁ Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

⦁ Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102