Případ věznice Sde Teiman

Jen vrcholek ledovce

Únik videa s mučením palestinského vězně, který vedl k pádu izraelské vojenské prokurátorky, byl jen vrcholkem ledovce. Týrání vězňů v izraelské věznici Sde Teiman bylo hromadné, dlouhodobé a systematické. Mnozí vězni byli v rámci výměny rukojmích později propuštěni, aniž by jim bylo sděleno jakékoliv obvinění. Byli mučeni jenom proto, že byli vězni a že jejich mučitelé ztratili svou lidskost. Tragédií izraelské společnosti je skutečnost, že její část vnímá toto mučení vězňů jako projev hrdinství. Izraelskou vládu ani tak netrápí zrůdnost tohoto činu, ale běsní nad tím, že důkazy o něm unikly na veřejnost.

Bohuslav Rudolf

matematický fyzik, později kryptolog, nyní důchodce

5:12

Napište první komentář

Poměry ve věznici Sde Teiman

K čemu měla tato věznice sloužit

Sde Teiman byla původně vojenská základna. Po začátku války v Gaze měla sloužit jako zařízení pro dočasné zadržování vězňů, během něhož by byli zaregistrováni, vyslechnuti a tříděni. To mělo trvat jen několik dní, po kterých by někteří z vězňů měli být propuštěni a ostatní převezeni do zařízení určených pro dlouhodobé zadržování nebo do regulérních věznic.

Zůstávali v ní však mnohem, mnohem déle.

Vězni byli v tomto zařízení hromadně týráni. Pravděpodobně to bylo důsledkem skutečnosti, že většinu personálu v Sde Teiman tvoří vojáci-rezervisté a příslušníci vojenské policie, kteří nejsou ani vězeňskými dozorci ani zdravotníky s příslušným výcvikem. Izraelská generální prokuratura se proto snažila o návrat ke standardnímu zacházení s vězni a k využívání věznice Sde Teiman k původnímu účelu. Její snahy byly blokovány izraelským ministrem bezpečnosti Itamarem ben Gvirem, který se tím dokonce chlubil.

Týrání vězňů v Sde Teiman

Sde Teimen má dvě části. Vlastní vězení a polní nemocnici.

Ve vlastním vězení museli zadržení po většinu dne potichu sedět spoutaní se zavázanýma očima. Občas byli biti. Jeden z whistleblowerů to charakterizoval slovy:

"Bití nebylo prováděné za účelem získání zpravodajských informací. Udělali to z pomsty."

V polní nemocnici byli vězni připoutaní k lůžkům, byli v plenách, oči měli zakryté tak, aby nic neviděli, a byli krmeni brčky.

Dlouhodobé poutání způsobovalo rány, které věznitelé nechali hnít, což v některých případech vedlo až k amputacím končetin.

Součástí zvláštního zacházení s vězni bylo i to, že zdravotníci byli svými veliteli vyzýváni k tomu, aby se na vězních učili provádět lékařské zákroky, k nimž neměli kvalifikaci, a to často bez umrtvení. Jeden z whistleblowerů to popisuje:

"Byl jsem požádán, abych se naučil, jak dělat věci na pacientech - provádět drobné lékařské zákroky, které jsou zcela mimo mé odborné znalosti." (a dodal, že se to často dělalo bez anestezie).

Komentář BR: Toto je bohužel pro řadu izraelských provinění v této válce typické.

Vojákům v Sde Teiman nikdo oficiálně nepřikazoval, ať vězně mučí. Jenom byly vytvořeny takové podmínky, které k tomu vedly. O udržování těchto podmínek po co nejdelší dobu se postaral ministr národní bezpečnosti Ben Gvir.
Zdravotníkům nikdo nepřikazoval, ať na vězních provádějí lékařské experimenty. Jenom byli povzbuzováni, aby si na vězních zkoušeli lékařské zákroky, ke kterým neměli kvalifikaci.
Vězňům nebyly cíleně amputovány končetiny. Jenom byly vytvářeny podmínky, které později vedly k nutnosti tyto amputace provádět.

Další svědectví whistleblowera.

"Vězni jsou drženi v jakýchsi klecích, všichni se zavázanýma očima a spoutanýma rukama. Pokud někdo mluví nebo se hýbe, je okamžitě umlčen nebo je nucen stát s rukama zvednutýma nad hlavou a spoután po dobu až jedné hodiny. Pokud nejsou schopni udržet ruce zvednuté, vojáci připevní pouta k mřížím klece. Mnoho zadržených mělo infikované rány, které nebyly řádně ošetřeny."

"Podlaha je velmi špinavá a zapáchá tak strašně, že jsme byli nuceni nosit obličejové masky. Někdy jste mohli slyšet zvuk bití a jejich křik a bouchání jako o kovovou zeď."

Nepřímé materiální důkazy: Předchozí popis vznikl na základě svědectví mnoha propuštěných a několika izraelských whistleblowerů. Ale kromě nich existují i nepřímé materiální důkazy. Jsou jimi palestinská těla vracená Izraelem. Některá z nich vykazují známky mučení jako popáleniny, chybějící končetiny nebo zuby, pásky přes oči nebo pouta.

Zpráva OSN z července tohoto roku : Obviňuje personál věznice Sde Teiman z mučení vězňů prostřednictvím elektrických šoků, waterboardingu, pálení cigaretami, používání stresových pozic, dlouhodobého zavazování očí, dlouhodobého odpírání jídla a vody a spánkové deprivace.

Video zachycující mučení palestinského vězně. Jedním z důkazů zvrhlých praktik dozorců v Sde Teiman je video částečně ukazující mučení palestinského vězně. Věznitelé ho surově zbili, mučili ho elektrošoky žeber a znásilnili ho ostrým předmětem. Při tom mu zlomili několik žeber, způsobili mu protržení plic a proražení střeva. Video bylo pravděpodobně natočeno bezpečnostní kamerou a v průběhu vyšetřování uniklo na veřejnost.

Kdo jsou/byli vězni v Sde Teiman?

Součástí reakce izraelské propagandy na obvinění z týrání a mučení vězňů, bylo i tvrzení, že tito vězni se zúčastnili útoku 7. října 2023. Kdo by pak měl soucit s takovými "lidskými zvířaty"?

Ano, můžeme namítat, že právo na to nebýt mučen mají i teroristé. A tak to opravdu je. Jenomže o to, abychom mučení vězňů v Sde Teiman takto nahlíželi, izraelské propagandě pravděpodobně jde.

Většina vězňů byli jenom podezřelí nebo váleční zajatci anebo zcela nevinní civilisté. To znamená, že cílem této části izraelské propagandy bylo ospravedlnit týrání a mučení nevinných lidí, kteří měli tu smůlu, že se někomu zazdálo, že jsou podezřelí.

Juval Biton, bývalý ředitel zpravodajství izraelské vězeňské služby, odhadl, že lidé zadržení v Gaze na základě zákona o uvěznění ilegálních bojovníků "nebyli přímo spojeni s vražděním Izraelců nebo vojáků IDF" a zcela jistě neměli žádnou účast na útoku ze 7. října. Pravděpodobnou motivaci k jejich zadržení odhadl takto: "Je možné, že byli podezřelí z napomáhání nějaké nepřímé činnosti, takže bylo možné od nich získat informace."

O tom, jak se z běžných lidí stávali vězni, svědčí případ řidiče kamionu s humanitární pomocí, který byl v dubnu 2024 zadržen na kontrolním stanovišti v Gaze, poté zbit, aby se přiznal, že je bojovníkem Hamásu, a pak byl 45 dní vězněn v zařízení Sde Teiman.

Mezi zadrženými byli rovněž lékaři vzatí do vazby v nemocnicích, protože odmítli opustit své pacienty, zdravotní sestry, obránci lidských práv, pracovníci OSN, novináři a další civilisté.

Zdravotník a řidič sanitky Walil Khalili byl ve vazebním zařízení Sde Teiman zavěšen na řetězu připevněném k poutům a dostával elektrošoky. Během bití mu byla zlomena žebra a následně mu byla odepřena lékařská péče.

Poznámky: Jedna z hlavních osob vystupujících v příběhu o zneužití zařízení Sde Teiman, Palestinec, který byl na uniklém videu brutálně zbit a znásilněn ostrým předmětem, je mezi propuštěnými. Izraelská propaganda tvrdí, že to byl terorista z útoku 7. října 2023. Nevěřím tomu, že pokud by Izrael měl sebemenší podezření, že to tak opravdu je, že by ho propustil.

Boje o spravedlnost a propaganda

Zatčení násilníků ze základny Sde Teiman

V červenci 2024 byl hospitalizován palestinský vězeň se zlomenými žebry a s protrženým střevem poté, co byl zbit v Sde Teiman.

Dne 11. května tohoto roku zveřejnila CNN investigativní zprávu založenou jednak na výpovědích tří izraelských whistleblowerů, kteří byli v Sde Teiman, jednak na výpovědích od bývalých vězňů.

Píše se v ní, že v Sde Teiman došlo k rozsáhlému týrání zadržených, včetně extrémního používání fyzických omezovacích prostředků, amputací v důsledku dlouhodobého používání pout, bití, zanedbávání zdravotních problémů, svévolných trestů a ponižujícího a ponižujícího zacházení, jako je odpírání používání toalety.

Dne 27. května oznámila generální prokurátorka IDF, že její úřad zahájil vyšetřování obvinění týkajících se týrání a mučení v Sde Teiman.

Dne 29. července zadrželi příslušníci vojenské policie devět vojáků obviněných z mučení. Došlo přitom ke konfliktům s vojáky základny.

Krátce poté vtrhly stovky pravicových aktivistů na vojenskou základnu, na níž byli vyslýcháni zadržení vojáci, přičemž do samotné soudní budovy vtrhli desítky lidí a fyzicky napadly její personál.

Zatčení vojáků odsoudil ministr národní bezpečnosti Ben Gvir slovy:

"Podívaná na důstojníky vojenské policie, kteří přicházejí zatknout naše nejlepší hrdiny na Sde Teiman, není nic menšího než ostudná. Doporučuji, aby ministr obrany, náčelník generálního štábu (IDF) a armádní orgány podpořili bojovníky a poučili se od vězeňské služby."

Všimněme si, že zbabělé sadisty, kteří mučili bezbranného vězně, nazval "naši nejlepší hrdinové"!

Ministr financí Bezalel Smotrich komentoval zatýkání těchto sadistů slovy:

"Vojáci IDF si zaslouží respekt a nesmí s nimi být zacházeno jako se "zločinci".

a vyzval generální prokurátorku IDF: "aby dala ruce pryč od našich hrdinných válečníků".

Předseda výboru Knessetu pro zahraniční věci a obranu Juli Edelstein k tomu řekl:

"Situace, kdy maskovaní vojenští policisté vtrhnou na základnu IDF, je pro mě nepřijatelná a nedovolím, aby se to stalo znovu. Naši vojáci nejsou zločinci a toto opovrženíhodné pronásledování našich vojáků je pro mě nepřijatelné."

Jinými slovy: Vojáci IDF jsou nad zákonem a za své zločiny nesmějí být vyšetřováni.

Ministryně pro sociální rovnost May Golan z Likudu prohlásila, že:

"Protestující přišli podpořit vojáky, protože lidé se nemohou smířit s tím, že hrdinní bojovníci, kteří riskují své životy po devět měsíců, jsou zatýkáni."

Opravdu nechápu, jak někdo: "riskuje svůj život" při mučení bezbranného palestinského vězně.

Izraelský prezident Isaac Herzog vyzval ke klidu, ale také řekl, že:

"Nenávist vůči některým obviněným z teroristických činů je jistě pochopitelná a oprávněná".

Problém je v tom, že mučenému Palestinci nikdy nebylo sděleno žádné obvinění. A další problém je v tom, že izraelský prezident takto nepřímo podpořil mučení vězňů.

Jednání pravicových výtržníků odsoudil vrchní velitel izraelské armády Herzi Halevi:

"Příchod výtržníků a pokusy o vniknutí na základny jsou vážným, nezákonným chováním hraničícím s anarchií a poškozující (izraelskou armádu), bezpečnost státu a válečné úsilí."

a ministr obrany Joav Gallant:

"I v těžkých časech platí zákon pro každého – nikdo nesmí vniknout na základny (Izraelských obranných sil) nebo porušit zákony státu Izrael."

Premiér Benjamin Netanjahu vyzval ke klidu a řekl, že za žádných okolností by nikdo neměl vnikat na vojenské základny.

Příběh uniklého videa

Video ukazující záběry z mučení palestinského vězně bylo zveřejněno 6. srpna 2024 prostřednictvím Kanálu 12 izraelské televize.

Dne 12. září podalo Fórum pozůstalých rodin (nazvané Volba života) petici, v níž požadovalo, aby Nejvyšší soud zahájil vyšetřování úniku videa, přičemž vyslovilo podezření, že nahrávka unikla z prostředí vojenské prokuratury a policie, které tudíž nemohou být objektivní při vyšetřování případu.

Poznámka: Nechápu, jak může "Volba života" schvalovat mučení pravděpodobně nevinného člověka. Protože - o to tady ve skutečnosti šlo.

Na vojenské prokuratuře začalo probíhat vyšetřování úniku, z čehož Nejvyšší soud dospěl k názoru, že paralelní vyšetřování úniku nahrávky by bylo nadbytečné. To vedlo k další petici a později k vyšetřování úniku prostřednictvím interní tajné služby Šin Bet. Následné vyšetřování využilo rutinní testy na detektoru lži, které 29. října 2025 vedly k přiznání mluvčí vojenské prokuratury k tomu, že dostala pokyn, aby video předala reportérovi Kanálu 12.

Dne 31. října podala šéfka vojenské prokuratury svou rezignaci. Svůj pokyn vedoucí ke zveřejnění videa vysvětlila tím, že chtěla čelit tlaku, který byl veden proti vyšetřování mučení v Sde Teiman. V rezignačním dopisu uvedla:

"Schválila jsem únik důkazů do médií ve snaze čelit falešné propagandě proti představitelům bezpečnostních složek v armádě. Beru plnou odpovědnost za všechny důkazy, které byly touto jednotkou rozeslány médiím."

Dne 3. listopadu 2025 byla obžalována z maření spravedlnosti, podvodu, porušení důvěry a zneužití úřadu.

Propaganda a PR katastrofa

Prohlášení jednoho z mučitelů.

Na tiskové konferenci zorganizované pravicovou organizací obžalovaní vystoupili v lyžařských maskách, aby je nikdo nepoznal, a jeden z nich prohlásil:

"7. října jsme bez otázek opustili naše rodiny, děti, rodiče. Věděli jsme, že musíme bránit zemi. Od toho dne desítky bojovníků stále bojují za spravedlnost ne na bojišti, ale v soudních síních.

Když šlo o mučení bezbranného člověka, tak byl plný odvahy a elánu. A pak s nasazenou maskou mluvil k veřejnosti o tom, jak tímto mučením bránil svou zemi.

Projev Benjamina Netanjahu.

Největší problém kauzy spočívá podle Benjamina Netanjahu v tom, že nahrávka mučení unikla na veřejnost:

"Incident v Sde Teiman způsobil obrovské škody na obrazu státu Izrael a IDF. Může to být nejhorší PR katastrofa, které kdy Izrael čelil. Nevzpomínám si na případ s takovou intenzitou. Vyžaduje to nezávislé, externí vyšetřování a já očekávám, že bude provedeno."

Benjamin Netanjahu nevyzval k nezávislému externímu vyšetřování mučení v Sde Teiman. To by znamenalo zapojení mezinárodního dohledu a o něm se nezmínil. Svou pozornost zaměřil na "strašnou PR-katastrofu" spojenou s únikem videa.