Pogrom na Turka
Děje se něco sociologicky pozoruhodného. Jsme svědky oživení dynamiky pogromu — jen tentokrát nepronásledujeme Žida, ale Turka. Chceme pranýřovat a ukamenovat. To, co nás od toho dělí, není emoce, ale doba. Dnes už se lidé nekamenují ani nepranýřují. Pouze se mediálně likvidují. Podstata je ale stejná.
Celými západními dějinami se jako červená nit táhnou nenávistné pogromy na Židy. Mechanismus je známý a detailně popsaný historiky i sociology. Žid slouží jako zástupná oběť za hříchy a viny většinové společnosti. Je mor? Může za to Žid. Dlouho neprší? Může za to Žid. Jsou vysoké ceny obilí? Vinen je židovský obchodník a bankéř.
Nemá to logiku. Kdo by dával do souvislosti meteorologický jev s přítomností určitého etnika na daném místě? Dříve náboženský fanatik, dnes snad politický — nebo jen manipulátor.
V dynamice pogromu dochází k záměně jevů, které se vyskytují současně (korelace) — například: na místě, kde se vyskytují Židé, je sucho — za jevy kauzální: je sucho, protože jsou tu Židé.
To vždy spolehlivě fungovalo. Protože jsou stále lidé, kteří tyto jevy nerozlišují. Nebo je rozlišovat nechtějí. Je pohodlnější vinit Židy než sami sebe.
Diskursní jádro tvrzení „Žid může za vše“ není jen nenávistné — je to logická zkratka, která slouží k odvedení pozornosti od skutečných příčin. Je to mechanismus, který umožňuje společnosti vyhnout se sebereflexi tím, že vytvoří vnějšího viníka. Tento argumentační vzorec je základní strukturou všech pogromů. Je to diskursní násilí, které se tváří jako logika, ale ve skutečnosti je to projekce, strach a mocenská manipulace.
U nás je notoricky známá aféra Hilsnera, který byl štván až téměř uštván krvelačnými davy spravedlivých. Na toto téma tehdy vznikla i lidová odrhovačka. Připomeňme si ji:
Nekupujte u Židů,
cukr, kávu, mouku,
voni nám zavraždili
modrovokou holku.
Anežka Hrůzová
byla zavražděná,
vod Poldy Hilsnera
byla podřezaná.
Zeptejte se Sálusa,
jak ji táhli do lesa.
Sálus u ní vartu stál,
když jí Hilsner podřezal.
Jak vše dopadlo, víme. Místo Žida dnes máme Turka. Ale dynamika je stejná. Zástupná oběť za selhání, absurdity a paradoxy dnešní doby. Oběť promyšleně předhozená lůze. Někdo se s námi pokouší docela drze a průhledně manipulovat. A je mnoho těch, kteří na to skočí.
Tak to vidím.