Počítač vidí nastupující rakovinu rok před lékařem. Může zachránit miliony životů

Jdete na běžnou prohlídku, cítíte se zdraví. Lékař se podívá na váš CT snímek a řekne: „Všechno je v pořádku, uvidíme se za rok.“

Jenže počítač vedle něj už teď vidí první nepatrné známky rakoviny slinivky. Známky tak jemné, že je lidské oko nepostřehne. A za rok se ukáže, že měl pravdu.

Vědci z Kodaňské univerzity právě zveřejnili studii, která může změnit medicínu navždy. Umělá inteligence dokáže rozpoznat smrtelnou rakovinu slinivky až rok předtím, než ji najde kterýkoliv lékař.

Proč jde o tak důležitý objev

Rakovina slinivky patří mezi nejzákeřnější druhy rakovin. Dlouho se neprojevuje, nebolí, nepošle žádné varovné signály. Slinivka je navíc schovaná hluboko v břiše za jinými orgány.

Když lékaři rakovinu objeví, většinou už je pozdě. Čísla jsou nemilosrdná: z deseti nemocných přežije dalších pět let jen jeden.

Kodaňská studie ale ukazuje cestu ven z této slepé uličky. Včasné odhalení dramaticky zvyšuje šance na přežití. Jak ale dosáhnout jemnější diagnózy s mnohaměsíčním předstihem?

Jak naučili počítač zachraňovat životy

Výzkumníci postupovali chytře. Sebrali tisíce CT snímků pacientů a rozdělili je do dvou skupin – na jedné straně zdraví lidé, na druhé lidé s rakovinou slinivky.

Umělou inteligenci pak učili stejně jako malé dítě. Ukazovali jí snímek za snímkem a říkali „Tady je rakovina, tady není.“ Po měsících učení už dokázala rozpoznat rozdíl sama.

Nakonec přišel rozhodující test. Vědci vzali starší snímky těch samých pacientů z doby, kdy ještě nikdo nevěděl, že jsou nemocní. Tehdy lékaři na snímcích nic podezřelého neviděli.

AI se podívala na tyto údajně „zdravé“ snímky a našla známky nemoci. Rakovina tam opravdu byla, jen tak malá, že ji lidské oko nevidělo.

Výsledky, které ohromily odborníky

Když vědci otestovali AI na více než tisíci pacientech, výsledky předčily všechna očekávání.

U současných snímků s rakovinou: úspěšnost 91,8 %

U snímků sedm měsíců před objevením: úspěšnost 68,7 %

U snímků rok před objevením: úspěšnost 53,9 %

Počítač dokázal rozpoznat rakovinu v době, kdy o ní nevěděl ani nemocný, ani jeho doktor. Vědci z Mayo Clinic nezávisle potvrdili podobné výsledky s přesností 92 %.

„Tohle může změnit způsob, jak se stavíme k nejsmrtelnějším nemocem,“ říká vedoucí studie Laura Degand.

Mají se lékaři bát o práci?

I navzdory těmto skvělým zprávám řada lékařů přiznává obavy. Co když je nahradí počítač? Co když jim pacienti přestanou věřit a budou se spoléhat už jen na stroje?

Tyto obavy jsou pochopitelné, ale zatím zbytečné. AI není konkurence, ale mocný nástroj, který dokáže lékařům dodat superschopnosti. Stejně jako mikroskop nenahradil patology, ale umožnil jim vidět víc.

Je to podobné jako s pilotem a autopilotem. Autopilot má lepší reflexy a nikdy neuusne, ale pilot rozhoduje o kurzu a nese odpovědnost za pasažéry.

Počítač sice rozpozná vzorce, které lidé přehlédnou, ale tam jeho role končí. Neumí vysvětlit pacientovi, co diagnóza znamená pro jeho život. Neumí ho utěšit ve chvílích strachu nebo rozhodnout o nejlepší léčbě. To všechno – alespoň zatím – zůstává v rukou lékaře.

AI má nepopiratelné výhody. Neunaví se, nepřehlédne drobný detail kvůli únavě a může zkontrolovat tisíce snímků denně. Právě díky tomu může lékař věnovat víc času tomu nejdůležitějšímu, totiž být člověkem pro člověka v nejtěžších chvílích.

Proč záleží na každém dni

Včasné odhalení rakoviny slinivky doslova rozhoduje o životě a smrti. Podle aktuálních lékařských statistik jsou rozdíly v šancích na přežití propastné.

Když se rakovina objeví v lokalizovaném stádiu, tedy když je stále jen ve slinivce a nešíří se dál, přežije ji 44 % nemocných. Nádor se v této fázi často dá úspěšně operovat a pacient má reálnou šanci na vyléčení.

Jakmile se ale rakovina rozšíří do dalších orgánů, jako jsou játra nebo plíce, přežijí pouhé 3 % nemocných. Operace už v tomto stadiu nepomůže.

Čísla mluví nemilosrdně. Průměrný pacient s pokročilou rakovinou slinivky žije po diagnóze přibližně jeden rok. Když se ale nemoc zachytí v tom nejčasnějším stádiu, může žít několik let a má šanci dokonce na úplné uzdravení.

Rozdíl mezi pozdní a včasnou diagnózou tak může znamenat rozdíl mezi několika měsíci strachu a několika roky plnohodnotného života. Proto každý den o který AI dokáže předstihnout nemoc, může doslova zachránit lidský život.

Revoluce, která mění medicínu

Kodaňská studie je teprve začátek medicínské revoluce. AI se už učí rozpoznávat další druhy rakovin, srdeční potíže, nemoci mozku. Brzy bude schopná najít desítky nemocí dřív, než se vůbec projeví.

Vize odborníků jsou ohromující. Peter Diamandis z nadace XPRIZE věří v „demokratizaci“ zdravotnictví. „Stejně jako smartphone udělal z každého fotografa, AI udělá z každého vlastního diagnostika.“

Ray Kurzweil jde ještě dál a předpovídá, že díky AI dosáhneme bodu, kdy každý rok dokážeme prodloužit lidský život o víc než rok. Lidé narození dnes se mohou dožít 150 let.

Představte si svět, kde rakovina, infarkt a Alzheimer budou tak vzácné jako dnes černé neštovice. Kde se včasné odhalení nemoci stane rutinou.

Takové možnosti ale s sebou nesou i nečekané výzvy.

Ale kdo vám řekne pravdu?

S těmito úžasnými možnostmi ale přicházejí i těžká etická dilema. AI dokáže vidět rakovinu měsíce předem, ale kdo a jak má tuto informaci předat pacientovi?

Představte si situaci. Jdete na prohlídku, cítíte se zdraví. AI najde na vašem snímku podezření na rakovinu s 73% pravděpodobností. Lékař se na stejný snímek podívá a říká: „Nic tam nevidím, vraťte se za půl roku.“

Komu budete věřit? Stroji, který má statisticky vysokou úspěšnost, nebo člověku s letitými zkušenostmi?

A především, chcete vůbec znát takovou informaci? Představte si, že vám počítač suše vypíše zprávu „Pravděpodobnost rakoviny slinivky 73 %, předpokládaná doba do diagnózy 8 měsíců.“ Žádné emoce, žádné vysvětlení, jen holá čísla.

Jak byste se s tím vyrovnali? Žili byste v úzkosti dalších osm měsíců? Čekali byste, až vám lékař empaticky vysvětlí situaci, uklidní vás a společně budete hledat další postup?

Tohle jsou zásadní otázky budoucí medicíny. Neřešíme už jen to, jestli dokážeme nemoci odhalit, ale i to, jak s touto schopností naložit lidsky. Technologie nás předběhla a teď musíme dohnat etiku.

Začíná nová doba medicíny

Kodaňská studie ukazuje, kam se ubíráme.

K medicíně, která neléčí nemoci, ale předchází jim. K světu, kde počítače pomohou zachránit miliony životů.

Technologie už tu jsou. Zbývá se naučit se je správně používat a zachovat si při tom lidskost.