Otrava z Foltýna imunizuje společnost proti hrozbě "algokracie AI"
Svoboda
V posledních měsících se veřejný prostor stal dějištěm zvláštního úkazu – „otrava z Foltýna“. Tento fenomén, pojmenovaný po plk. Mgr. Otakaru Foltýnovi, důstojníkovi Armády ČR a současném koordinátorovi strategické komunikace Úřadu vlády, přerostl ze specifického projevu vládní moci v širší kulturně-politický symptom. Někteří jej odmítají jako toxický balast, jiní jej vnímají jako znepokojivý, leč autentický signál rozkladu. Co když ale právě tento kolaps hodnotové i jazykové soudržnosti nabízí jedinečný protilék – možná dokonce imunitu – proti mnohem závažnější hrozbě, jež se nenápadně blíží: algokracii, tedy vládě algoritmů?
Takzvaný „Fialovsko-Foltýnovský matrix“ je informačně-politické prostředí tvořené směsicí technokratického elitismu (Fiala) a emočně i jazykově destabilizujícího strategického narativismu (Foltýn). Nejde o komentář, ale o institucionální jazyk, který se tváří jako ochrana demokracie, zatímco ve skutečnosti posouvá hranice společenské normality směrem k polarizaci a moralistnímu výběru „těch dobrých“. Na jedné straně je to logika systému, na druhé straně rétorika výjimečného stavu. Výsledkem je mentální prostředí, které je často frustrující, únavné, někdy až absurdní. Ale právě v tom může být jeho přínos: společnost se v tomto „tréninkovém prostředí“ učí přežít bez opory v racionální struktuře. Učí se rozpoznávat manipulaci, identifikovat limity elitního diskurzu i prázdnotu ideologické nadprodukce. Imunitní systém společnosti se začíná probouzet.
Zatímco Fialovsko-Foltýnovský matrix působí chaoticky a lidsky vadně, algoritmická vláda – algokracie – by byla pravým opakem: chladná, výkonná, bezemoční, neúprosná. Ve společnosti ovládané algoritmy by nebyl prostor pro ironii, absurditu nebo omyl – tedy přesně ty prvky, které „otrava z Foltýna“ přináší v míře vrchovaté. A právě díky této lidské vadnosti, zmatenosti a rozporuplnosti můžeme získat protilátky: schopnost chápat, že ne všechno, co zní autoritativně, je pravda. Že logicky znějící věta může být nesmyslná. Že informovanost není totéž co porozumění. Tato imunizace – jakkoli bolestivá – je zcela nezbytná, pokud má společnost přežít éru, kdy algoritmy nebudou jen doporučovat, ale řídit.
Z tohoto pohledu bychom měli přehodnotit pohled na „otravu z Foltýna“: ne jako smrtelný virus veřejného diskurzu, ale jako vakcínu. Ano, je to vakcína s vedlejšími účinky: únava, frustrace, jazyková nevolnost. Ale v dlouhodobém horizontu nás učí odolnosti vůči autoritě bez smyslu, systému bez svědomí a racionality bez empatie. Možná právě tahle chaotická, trapná a únavná fáze je to, co potřebujeme, abychom jednou – až se budeme dívat do tváře algokratické racionality – dokázali říct: „Ne. Takhle ne.“
Shrnuto: Otrava z Foltýna nás možná dusí, ale také nás očkuje. Proti horší nákaze – bezduché vládě strojů.
