Orientální pravoslavní k 1 700. výročí Prvního nicejského koncilu
Duchovní obzory
Na letošní rok připadá 1 700. výročí Prvního nicejského koncilu, který je v církevní historii definován jako první ekumenický neboli všeobecný.
Zformuloval Nicejské vyznání víry, později doplněné, přihlásil se k božství Ježíše Krista a kromě dalšího určil, jak se bude vypočítávat datum Velikonoc. Uznáván je všemi hlavními křesťanskými směry – katolíky, východními pravoslavnými, orientálními pravoslavnými, Asyrskou církví Východu i protestanty v širším slova smyslu. (Synonymum pro pravoslavný je ortodoxní.)
Rozdíly
Rozumí se samo sebou, že jednotlivé křesťanské denominace pořádají či budou pořádat řadu vzpomínkových akcí, setkání a bohoslužeb. Výjimkou nejsou ani tři orientální pravoslavné církve, jmenovitě Koptská ortodoxní církev, Arménská apoštolská církev a Syrská ortodoxní církev. Na tomto místě je užitečné připomenout, že tyto církve se liší od církví pravoslavných, jak je většina z nás zná, ať už jde o pravoslavná společenství v Rusku, na Ukrajině, v Srbsku, Rumunsku, Bulharsku, ČR, Řecku, na Blízkém východě, Africe i jinde. Hlavní rozdíl mezi orientálním a východním pravoslavím je v tom, že orientální uznávají pouze první tři ekumenické koncily (4. a 5. století), zatímco východní pravoslavní prvních sedm (4. až 8. století). Konkrétní rozdíl v teologii lze zjednodušeně vysvětlit tím, orientální pravoslavní učí, že Ježíš Kristus má pouze jednu přirozenost, a to plně božskou a plně lidskou, které jsou nerozlučné. Naproti tomu východní pravoslavní mají, stejně jako katolíci, v nauce - v souladu se 4. ekumenickým koncilem z roku 451, který orientální neuznávají -, že Ježíš Kristus je jedna osoba, ale ve dvou přirozenostech, božské a lidské, které jsou také neoddělitelné. Pokud se někomu zdá, že jde o rozdíly zcela nepodstatné, tak nechť vezme na vědomí, že teologové ve starověku na jedné i druhé straně to naopak vnímali jako naprosto zásadní. Debatovat o tom by se dalo jistě obšírně, ale to není smyslem tohoto článku.
Setkání v Egyptě
Zastavme se proto Egyptě, kam papež Koptské ortodoxní církve Tawadros II. pozval dva vysoké představitele dalších dvou orientálních pravoslavných církví. Aphrema II., patriarchu Antiochie a nejvyššího představitele Syrské ortodoxní církve, a Arama I., katolikose Velkého domu Kilikie, což je jedno ze dvou duchovních centrem Arménské apoštolské církve se sídlem v Libanonu (to druhé, formálně hlavní, sídlí v Arménii). V pátek 16. května přivítal Tawadros II. hodnostáře a jejich doprovod v papežském centru Logos v klášteře sv. Bišoje (křesťanský poustevník, zemřel v roce 417), který leží ve Vádí Natrun severozápadně od Káhiry. Na stejném místě se další den konalo 15. zasedání zástupců všech tří církví, každou zastupovalo deset členů jejich Svatého synodu. A konečně, neděle 18. května byla svědkem historické premiéry. V katedrále svatého Marka v káhirské čtvrti Abbassia se konala koptská liturgie, nedělní bohoslužba čtvrtého týdne Svatých padesáti dnů po Velikonocích, kterou poprvé sloužili společně koptský papež, nejvyšší syrský pravoslavný duchovní a arménský katolikos.
Láska, jednota, víra
V kázání papež Tawadros II. řekl: „Bůh od nás žádá pouze lásku. Bůh vidí naše myšlenky, a činy, zná naše pocity. Před Bohem je všechno zjeveno. V Den soudu bude hledat lásku. To, co jste v lásce získali na zemi, otevře vám brány nebe. Bez ní bude vaše postavení před Bohem nesnadné.“
Syrský patriarcha Aphrem II. uvedl: „Nebe se dnes raduje více než my zde na zemi. Zakládající apoštolové našich tří církví – svatý Marek (Alexandrie), svatý Tadeáš (Arménie) a svatý Petr (Antiochie) – se radují z naší jednoty, pro kterou položili své životy.“ Podobně se vyjádřil i arménský katolikos Aram I. „Toto je pro naše církve významný okamžik. V tomto kostele vydáváme svědectví o pravé křesťanské jednotě. Jednota není lidský výtvor; je to dar od Boha. Navzdory těžkostem, kterým naše církve v průběhu dějin čelily, si zachovaly víru a jednotu. „Církev – to není jen budova nebo kongregace; je to Bohem dané poslání. Vy, věřící lidé, jste živou církví skrze vaši účast na liturgii a vaše živé svědectví o Kristu.“
První nicejský koncil byl zahájen na severozápadě dnešního Turecka 20. května 375.
●
Volně podle webu Koptské pravoslavné církve: