O možnostech zmírnění budoucí vlny palestinského terorismu

To, co se děje v Gaze, mne trápí. Mnohem víc, než bych si dokázal racionálně vysvětlit. Mimo jiné snad i proto, že většina mých spoluobčanů si odmítá připustit podstatu toho, co se děje. Nejde o odborný článek a neobsahuje žádné citace. Jsou to pouze úvahy člověka, kterého problém trápí.

Deklarované cíle a očekávatelné důsledky války v Pásmu Gazy

Již téměř dva roky probíhá v Pásmu Gazy ničivá brutální válka, kterou vnímám jako systematické týrání a zabíjení palestinských obyvatel Pásma Gazy za pomoci nejmodernějších technologií. Není mi známo, že by existoval všeobecně akceptovaný plán toho, co s Pásmem Gazy a s jeho obyvateli po válce bude .

Deklarovanými cíli války bylo osvobození rukojmích a likvidace vlády Hamásu nad Pásmem Gazy. Způsob jejího vedení je podle mě v rozporu s oběma jejími deklarovanými cíli, zde se však budu věnovat pouze jeho rozporu s cílem likvidace Hamásu.

Motivací pro likvidaci Hamásu bylo a je zajištění bezpečnosti obyvatel Izraele do budoucna. K němu ale nedojde, pokud bude Hamás v nepříliš vzdálené budoucnosti nahrazen velkým množstvím ke všemu odhodlaných teroristů. A to, jak probíhá válka v Pásmu Gazy, podle mne povede k vytvoření rozsáhlého rezervoáru pro rekrutování budoucích vysoce odhodlaných teroristů z té části palestinské mládeže, která současnou válku v Pásmu Gazy přežije.

Obavy ze vzniku rozsáhlého rezervoáru potenciálních budoucích teroristů

Proč by měl takový rezervoár potenciálních budoucích teroristů vzniknout? Vidím dvě hlavní možné příčiny:

a) Téměř dva roky trvající hluboká traumatizace obyvatel Pásma Gazy. Na základě dostupných informací považuji tuto traumatizaci (v podstatě poškození lidských duší) za devastující.

b) Jednoznačný cíl nenávisti kombinovaný s touhou po spravedlnosti. Bomby, které padaly na hlavy a obydlí Palestinců v Pásmu Gazy, na ně neshazovala letadla Hamásu, ale letadla IDF. Veškeré hrůzy, které se děly a stále dějí v Pásmu Gazy, jeho obyvatelé téměř jistě připisují IDF.

Hluboká traumatizace může vést k jedné ze dvou protichůdných reakcí. Plně lidskou reakcí je odmítnutí jakéhokoliv násilí. Opačnou reakcí je posílení sklonů k násilí a k brutalitě. V případě Pásma Gazy se musíme obávat toho, že v určitém procentu případů se mladí lidé, kteří přežijí hrůzy této války, přikloní k brutalitě a k násilí.

Obyvatelé Pásma Gazy pravděpodobně vnímají tuto válku jako těžký, zvrácený zločin proti lidskosti, který by měl být potrestán. Za hlavního viníka téměř jistě považují IDF, potažmo stát Izrael, potažmo veškeré jeho obyvatelstvo. A s vysokou pravděpodobností se domnívají, že za něj nikdo nebude pohnán k odpovědnosti. Proto si myslím, že mnozí z nich budou odhodláni „vzít spravedlnost do svých rukou“.

Možná, že mnohým z nich dojde, že v takovém případě nepůjde o spravedlnost, ale o pomstu založenou na principu kolektivní viny a kolektivního trestu. Ale bojím se, že je to neovlivní, protože princip kolektivní viny a kolektivního trestu už byl použit, a to proti nim a právě státem Izrael.

Studie o možnostech zmírnění předpokládané budoucí vlny palestinského terorismu

Ptal jsem se umělé inteligence na to, zda existují seriózní studie, které by doporučovaly vhodné postupy jak pokračovat v Pásmu Gazy po ukončení této války. A dostal jsem několik návrhů.

Ale, když jsem se jí zeptal na to, zda existují studie, jejichž autoři jsou si vědomi rizika budoucí vlny palestinského terorismu v důsledku války v Pásmu Gazy a hledají způsoby, jak tuto vlnu zmírnit, dostal jsem šokující odpověď: Žádná taková studie (prý) neexistuje.

Konkrétní závěr odpovědi na můj dotaz vygenerovaný AI zněl takto:

Žádná dosud publikovaná studie se explicitně nevěnuje hodnocení pravděpodobnosti, že by přeživší oběti války v Pásmu Gazy – tedy lidé, kteří prošli bezprostředním násilím, ztrátou domova či blízkých – vznikem významných tendencí k palestinskému terorismu a současně nenabízí konkrétní nástroje, jak toto riziko zmírnit.

Poznámka: Není to sice úplně správně česky, ale dobře srozumitelné to je.

Byl to pro mě šok. Jsem přesvědčen, že s každou tunovou bombou svrženou na Pásmo Gazy Izrael vyrobil několik potenciálních teroristů. Totéž podle mne platí s každým dítětem, kterému v důsledku nedostatku anestetik musely být amputovány končetiny bez umrtvení, s každou střelbou do hladovějícího davu atd.

Někteří lidé si sice uvědomují nebezpečí následné radikalizace Palestinců "den poté" , ale stroj, který by měl být ve vyhledávání lepší než já, nenašel žádné studie, které by se zabývaly tím, jak tento problém zmírnit.

Prvoplánové úvahy o možnostech zmírnění rizika

Nejsem odborníkem na tyto záležitosti, takže jsem se alespoň poradil s umělou inteligencí. Ale výsledkem je pouze neumělý pokus o prvoplánové úvahy.

a) Jsou známy psychoterapeutické postupy pro zmírnění důsledků obdobných traumat. Tyto postupy byly do jisté míry úspěšně použity v jiných konfliktech. Snad to i přes obrovské praktické komplikace bude realizováno a pomůže.

b) A co pocit strašné nespravedlnosti? Dá se nějak zmírnit? Domnívám se, že ano, ale nevím, nakolik je (nejen) můj návrh reálný. Strůjci krutostí a zločinů proti lidskosti z řad Hamásu a z řad izraelské vlády a IDF by měli stanout před veřejným mezinárodním soudem. Věřím tomu, že spravedlnost a pokání může zmírnit riziko pomsty.

c) Za podstatné dále považuji jednoznačné odmítnutí principů kolektivní viny a kolektivního trestu jako barbarských a zločinných.

d) Pro přeživší Palestince bude potřeba najít a pomoci vybudovat podmínky, které jim zajistí perspektivu důstojného života.

e) Nevím, jak moc bude reálné zřízení fungujícího palestinského státu, ale život na okupovaném území nebo ve „vězení pod širým nebem“ bez možnosti svobodného cestování nemůže být důstojným životem.

Proč zmírnění budoucí vlny palestinského terorismu považuji za kriticky důležité pro všechny zúčastněné

Mnou (a pravděpodobně i jinými) předpovídaná budoucí vlna palestinského terorismu bude s nejvyšší pravděpodobností namířena hlavně proti obyvatelům Izraele. Pokud se tak stane, bude to barbarská (i když očekávatelná) pomsta, která potrestá především nevinné, bezbranné lidi.

Skutečnost, že většině obyvatel Izraele bylo utrpení Palestinců v průběhu této války lhostejné, jako zdůvodnění jejich kolektivní viny neobstojí. Bylo by stejně zločinné jako zdůvodnění kolektivní viny Palestinců za to, že oslavovali úspěch útoku 7. října 2023. V obou případech se bohužel jedná o přirozenou kolektivní reakci obyvatelstva, za kterou ho nelze trestat jejich kolektivním týráním a vražděním.

O tom, že by budoucí palestinský terorismus mohl být namířen proti Židům v diaspoře, nemám vůbec chuť psát. I k tomuto asi dojde, ale, pokud ano, bude to zvrhlé a odtržené od reality.

Nejvíc ale bude případný budoucí palestinský terorismus devastující pro Palestince jako pro komunitu a jako pro (budoucí?) národ. Izrael celou dobu (této války, ale i dlouho předtím) poukazuje na to, že Palestinci jsou plní nenávisti a že jsou to v podstatě teroristé, se kterými nejde vyjít.

Pokud (očekávatelná) budoucí vlna palestinského terorismu překročí určitou nevelkou hranici, bude to voda na mlýn všem rasistům a zastáncům brutálních řešení a kolektivního trestání všech Palestinců.