Nová Trumpova cla: Pohledy a postřehy

Čteme v něm (normální zápis): „Dnes o půlnoci začnou platit reciproční cla. Do USA začnou proudit miliardy dolarů — většinou (za zboží) ze zemí, které Spojené státy léta zneužívaly a ještě se tomu smály. Jediné, co může zastavit americkou velikost, je radikálně levicový soud, který chce, aby naše země selhala!“

Kostky jsou tedy vrženy, globální prezident může být spokojen. Udělal další krok k naplnění sloganu MAGA. V naději, že mu do toho nehodí vidle „radikálně levicový soud“ (který zřejmě nemá nic jiného na práci než škodit vlastní zemi). Co ale američtí dovozci? Co zákazníci v obchodech? Budou také spokojeni?

Nová cla se musí nějakým způsobem v celém řetězci projevit. Neplatí je zámořský (držme se našeho kontinentu: evropský) vývozce do USA, ale americký dovozce. Z elementární ekonomické logiky vyplývá, že náklady nenese sám, ale mohou být, a obvykle také jsou, vložena na bedra koncového zákazníka – v podobě vyšších cenovek u zboží. Jde o to, o kolik. To má navazující ekonomické souvislosti, včetně toho, že sekundárně pocítí tarify i evropský vývozce, ale to teď nechme stranou.

Kanadský pohled na USA

Náklady související se zavedením Trumpových cel začínají krok za krokem dopadat na americké firmy i spotřebitele. Představa, že tomu tak nebude, nestojí za komentář. Neblahé zprávy přicházejí od automobilek Detroitské velké trojky (GM, Ford, Stellantis); zde se hovoří o dodatečných nákladech ve výši miliard USD. Týkají se také menších společností, například rodinná firma Heritage Steel, která v Tennessee vyrábí nerezové nádobí, uvádí, že celní sazba na jednu zásilku dovezeného materiálu ji nově stála 75 tisíc USD. A se zvýšením ceny musí počítat také americké kavárny kvůli clům uvaleným na Brazílii. A tak podobně.

Ještě nedávno bylo možné americké spotřebitele chránit, alespoň do jisté míry, před tvrdými dopady cel dvěma způsoby. Urychlením dodávek dováženého zboží či materiálu ještě před začátkem platnosti nových tarifů, případně firmy absorbovaly výši cel do nákladů. To druhé bude nyní sotva možné: většinou vysoká cla uvalená na vyšší desítky zemí něco takového vylučují. Nepřekvapí proto, že Alex Durante, hlavní ekonom washingtonské politické a advokační skupiny Tax Foundation, říká, že cla postihnou širokou škálu amerických podniků závislých na dovozu. „Myslím, že americká administrativa bude jen těžko vysvětlovat veřejnosti, že některá zvýšení cen, která ji postihnou, byla způsobena faktory nezávislými na nových tarifech,“ uvedl pro kanadskou televizi CBC. „Prostě si myslím, že lidé se oklamat nenechají.“ (Dodám: Bez ohledu na to, co bude D. Trump psát na své síti Truth Social.)

Jiná věc je, že prezident a jeho kabinet si dopad cel na peněženky Američanů příliš nepřipouštějí. Ne že by si ekonomika USA na makroúrovni nevedla dobře - a buďme tomu rádi -, leč nová data naznačují, že cla mají negativní dopady. Zejména v oblasti nezaměstnanosti (což Trump „vyřešil“ tím, že vyhodil šéfku statistického úřadu BLS Eriku McEnfanterovou), dále byl zaznamenán růst tzv. jádrové inflace; došlo rovněž k citelnému poklesu objednávek na zboží dlouhodobé spotřeby (auta, domácí spotřebiče aj.). Prezident to ovšem vidí jinak: „Přichází k nám spousta peněz, mnohem více peněz, než kdy tato země viděla, a to stovky miliard dolarů.“ Tak reagoval 3. srpna na otázku jednoho reportéra týkající se dopadu tarifů. Rovněž Jamieson Greer, obchodní zástupce USA, jehož kompetencí je formování, vyjednávání a prosazování americké obchodní politiky USA, je přesvědčen, že Trumpova celní politika nemá vliv na poklesu zaměstnanosti. Věc názoru.

Ceny rostou

Vraťme se ale k cenám. Agentura Reuters hlásí jejich zvýšení u 22 amerických firem, včetně maloobchodních gigantů (Walmart, Best Buy), obuvnických značek (Nike, Crocs, Birkenstock) a známých výrobců spotřebního zboží pro domácnost (Colgate-Palmolive, Procter & Gamble, Clorox). Je obtížně představitelné, že by si v příštím období američtí zákazníci navzdory vyšším cenám od těchto firem nic nekoupili.

Dopady nových cel hlásí další, i světoznámé a renomované americké firmy. Například gigant Apple uvádí, že jen za uplynulé čtvrtletí čelil nákladům spojeným se cly ve výši 800 milionů USD a očekává, že v tomto čtvrtletí tato částka vzroste na 1,1 miliardy USD. Holdingový obr Berkshire Hathaway (patří do něj mj. pojišťovna GEICO, výrobce baterií Duracell, oděvní značka Fruit of the Loom nebo fastfoody Dairy Queen) také přisuzuje pokles tržeb ve své spotřební divizi alespoň zčásti nové celní politice. A do třetice: výrobce nářadí a zahradní techniky Stanley Black & Decker odhaduje, že jeho letošní náklady na nové tarify dosáhnou 800 milionů USD.

Vliv na veřejné mínění

Jinou a v demokracii nikoli okrajovou otázkou jde, nakolik zvýšení cen ovlivní veřejné mínění. Zatím ne zásadně. Ačkoli některé průzkumy naznačují, že více Američanů clům spíše oponuje než je podporuje, nezdá se, že by toto téma podstatně obrátilo nálady občanů proti Trumpovi a obecně proti republikánům – alespoň prozatím. To se ale může změnit, pakliže budou firmy nuceny cla citelně promítnout do ceny zboží. Výše zmíněný Alex Durante vysvětluje proč: „Z posledních prezidentských voleb víme, že voliči nesou zvýšení cen opravdu velmi nelibě.“ S problémy je nutné počítat, ať už firmy přenesou dodatečné náklady způsobené cly na spotřebitele zcela, částečně nebo vůbec. V tom třetím případě to bude znamenat, že jim zůstane méně prostředků na investice do vlastního rozvoje, nových pracovních míst i samotné výroby, což je také špatné. A. Durante uzavírá: „Takže i když se cla naplno neprojeví v koncových spotřebitelských cenách, pořád půjde o dost škodlivé dopady.“

Obecný závěr. Jestlipak právě toto svět a mezinárodní obchod potřeboval? Jinými slovy Trumpova cla byla to poslední, co nám k dokonalému štěstí ještě chybělo.

●

Volně podle CBC News, odkaz:

https://www.cbc.ca/news/world/donald-trump-tariffs-cost-consumers-businesses-us-1.7600966

Trumpův post:

https://truthsocial.com/@realDonaldTrump/posts/114985420201139599