Křemík a vědomí

V roce 1971 představil mladý italský inženýr pracující v Silicon Valley první mikroprocesor na světě. Tato nenápadná křemíková destička, Intel 4004, se stala prvním krokem v revoluci, která by během několika desetiletí změnila tvář světa. Měla velikost pouhého nehtu, obsahovala 2300 tranzistorů a byla základním kamenem digitálního věku. Muž, který ji stvořil, byl Federico Faggin.

Nikdo tehdy netušil, že tento brilantní fyzik a inženýr jednou obrátí svůj pronikavý intelekt ke zcela jiné otázce – k samotné podstatě vědomí. A že jeho celoživotní cesta ho dovede od nejmenších stavebních prvků počítačů k největším otázkám lidské existence.

Siliciova dobrodružství

Fagginův příběh začíná v Itálii, kde se narodil roku 1941. Po studiích fyziky na univerzitě v Padově pracoval v laboratořích firmy Fairchild Semiconductor, kde v roce 1968 spolu s kolegy vyvinul technologii, která se stala základem moderní elektroniky – křemíková hradla pro MOS tranzistory. Tato inovace nahradila do té doby používaná hliníková hradla a přinesla revoluci v rychlosti, energetické účinnosti a miniaturizaci elektronických součástek.

O dva roky později přešel do mladé společnosti Intel, kde dostal za úkol vytvořit integrované obvody pro japonský kalkulátor. Místo návrhu několika specializovaných čipů přišel s revoluční myšlenkou – vytvořit jediný univerzální čip, který by bylo možné naprogramovat pro různé funkce. Tak vznikl pod jeho vedením první mikroprocesor na světě, Intel 4004.

Faggin byl posedlý dokonalostí. Byl to on, kdo mikroprocesor navrhl a dovedl do výroby. Dokonce do něj umístil své iniciály "F.F." – neviditelné pouhým okem, ale přítomné jako osobní podpis na revoluci, kterou pomáhal nastartovat. Ve své práci pokračoval návrhem procesorů Intel 8008 a 8080, které položily základy osobních počítačů.

V roce 1974 Faggin založil vlastní společnost Zilog a vyvinul legendární procesor Z80, který se stal srdcem mnoha počítačů a herních konzolí po celém světě. Během jedné generace bylo prodáno více než miliarda těchto čipů. Později založil další firmy, včetně společnosti Synaptics, která byla průkopníkem neuronových sítí a strojového učení. V roce 1991 společnost Synaptics představila I1000, první jednočipový optický rozpoznávač znaků na světě, což byl významný výsledek jejich práce v oblasti neuronových sítí. Tato společnost se ale zapsala do dějin tím, že se postarala o dotykové rozhraní, touchpadů notebooků a moderních obrazovek telefonů a tabletů, bez nichž si dnes nedokážeme představit mobilní telefony či laptopy.

Nečekaný obrat

Uprostřed tohoto technologického úspěchu – bohatý, slavný a na vrcholu kariéry – však Faggin pocítil zvláštní vnitřní prázdnotu. Když se blížil k 50. roku života, začal si klást otázky o povaze vědomí. Ironicky, právě jeho práce na neuronových sítích ve společnosti Synaptics ho přivedla k fundamentální otázce: Může být počítač vědomý?

Pak přišla noc, která změnila vše. Během rodinné dovolené u jezera Tahoe se Faggin probudil s pocitem nesmírně silné energie proudící z jeho hrudi. Později tento okamžik popsal jako explozi lásky a pochopení, kdy zažil sám sebe jako "svět, který pozoruje sám sebe" – byl zároveň pozorovatelem i pozorovaným.

"Bylo to jako kdyby závoj spadl a já náhle viděl, že vše, co existuje, je vytvořeno z vědomí," popsal později. "Ne z hmoty, která nějak magicky nabyla vědomí, ale přesně naopak."

Tento mystický zážitek ho přivedl na cestu hledání, která trvala dalších 20 let. Studoval meditační techniky, četl filozofická díla a podstoupil různé formy hlubinné psychoterapie. Nakonec v roce 2011 založil se svou manželkou Elvií nadaci, která podporuje vědecký výzkum vědomí.

Vědomí jako základ všeho

V následujících letech Faggin dospěl k radikálnímu závěru: Vědomí nemůže vznikat z hmoty. Je to přesně naopak – hmota je projevem vědomí. Ve spolupráci s fyzikem Giacomem Maurem D'Arianem, odborníkem na kvantovou informaci, vyvinul teorii, která obrací tradiční materialistický pohled na hlavu.

Podle této teorie primární realitou není fyzický svět, ale vědomí, které existuje na kvantové úrovni. Fyzikální svět, který vnímáme skrze naše smysly, je pouze projektovaná informace – něco jako symboly, které si vědomé entity vyměňují, aby mohly komunikovat.

"Díky naší vědecké vychovanosti jsme uvěřili iluzi, že realita je fyzikální," vysvětluje Faggin. "Ale kvantová fyzika nám říká něco jiného. Nedokáže vysvětlit, proč má elektron takové vlastnosti, jaké má. Může pouze formálně popsat, jak se chová. Možná proto, že elektron je symbolem, nikoli základní realitou."

Faggin věří, že vesmír vznikl z "jednotného pole", které nazývá "Jedno" – jednotného vědomí, které má touhu poznat samo sebe. Z této touhy vznikají individuální vědomé entity, které pomocí symbolů (fyzikálního světa) komunikují a postupně objevují svou pravou podstatu.

Vědomí a umělá inteligence

Tato teorie má hluboké důsledky pro chápání umělé inteligence. Podle Faginovy teorie je vědomí kvantovým fenoménem, který nemůže být reprodukován v digitálních systémech. Počítače mohou manipulovat se symboly, ale nemohou pochopit jejich význam.

"Počítače jsou skvělé v manipulaci s bezvýznamnými symboly, ale nemohou jim dát význam," říká Faggin. "Význam pochází z vědomé zkušenosti, z toho, jak se cítíme, když interpretujeme symboly. To je něco, co algoritmus nemůže nikdy zachytit."

To neznamená, že bychom měli zastavit vývoj technologií. Naopak, Faggin věří, že technologie může rozšířit náš potenciál – ale pouze pokud ji používáme k prohloubení našeho duchovního vývoje, nikoli jako náhradu za skutečné vztahy a zkušenosti.

Odkaz průkopníka

Dnes, ve svých více než 80 letech, Federico Faggin spojuje dva zdánlivě protikladné světy – svět vědy a technologie a svět duchovního hledání. Jeho nejnovější kniha "Irreducible: Consciousness, Life, Computers, and Human Nature" představuje vyvrcholení jeho celoživotního hledání.

Fagginův příběh je pozoruhodný – od chlapce fascinovaného elektronikou k muži, který vytvořil technologii měnící svět, až po myslitele, který zpochybňuje samotné základy našeho chápání reality. Ukazuje, že skutečná genialita nespočívá pouze v technických schopnostech, ale v odvaze položit si ty nejhlubší otázky a hledat na ně odpovědi.

Federico Faggin, tvůrce prvního mikroprocesoru, věří, že největším objevem není křemíkový čip, ale poznání, že jsme vědomé bytosti ve vesmíru vědomí. A že skutečným účelem všeho, včetně technologického pokroku, je lépe poznat sami sebe.

Jak sám říká: "V konečném důsledku jsou sebepoznání a bytí totéž, takže jediný způsob, jak skutečně poznávat, je stát se tím, co poznáváme. Vědomí je to, co nám umožňuje stát se tím, co poznáváme."

[2012.06580] Hard Problem and Free Will: an information-theoretical approach

arxiv.org

Abstract page for arXiv paper 2012.06580: Hard Problem and Free Will: an information-theoretical approach

Federico Faggin

Raná léta a vzdělání

1. prosince 1941: Narozen ve Vicenze v severní Itálii

1960-1965: Studium fyziky na Univerzitě v Padově, Itálie

1965: Získal doktorát (Laurea) z fyziky s vyznamenáním (summa cum laude)

Profesní začátky

1965-1966: Asistent profesora na Univerzitě v Padově

1966-1967: Pracuje jako senior inženýr ve společnosti CERES v Itálii

1967-1968: Působí v SGS Fairchild v Miláně, kde vyvíjí metodu výroby MOS integrovaných obvodů

Průlomové období v USA

1968: Stěhuje se do Palo Alto v Kalifornii, kde začíná pracovat ve Fairchild Semiconductor

1968: Vyvíjí technologii MOS Silicon Gate Technology (SGT), klíčovou inovaci pro budoucí vývoj mikroprocesorů

Říjen 1968: První komerční integrované obvody s křemíkovým hradlem přicházejí na trh

Září 1969: Jeho práce je představena na obálce časopisu Electronics

Éra v Intelu a počátek revoluce mikroprocesorů

Duben 1970: Nastupuje do Intelu jako vedoucí projektu MCS-4

1970-1971: Vede vývoj prvního komerčního mikroprocesoru na světě

15. listopadu 1971: Na trh je uveden Intel 4004, první komerční mikroprocesor na světě

1972: Vývoj procesoru Intel 8008 (8-bitový)

1974: Vývoj procesoru Intel 8080

Podnikatelská dráha

Listopad 1974: Odchází z Intelu a spolu s Ralphem Ungermannem zakládá společnost Zilog, Inc.

1976: Zilog představuje procesor Z80, který se stává jedním z nejúspěšnějších mikroprocesorů historie

1979: Vývoj procesoru Z8

1981: Zilog je získán společností Exxon Enterprises, Faggin odchází

1982: Zakládá společnost Cygnet Technologies, která vyvíjí zařízení pro hlasovou a datovou komunikaci

1986: Spoluzakládá společnost Synaptics, specializující se na neuronové sítě, strojové učení a dotykové technologie

1986-1999: Působí jako CEO společnosti Synaptics

1991: Synaptics představila I1000, první jednočipový optický rozpoznávač znaků na světě

1994: Pod jeho vedením Synaptics vyvíjí první touchpad pro notebooky

1999-2008: Předseda představenstva společnosti Synaptics

2003: Spoluzakládá a vede společnost Foveon, vyvíjející senzory pro digitální fotoaparáty

Duchovní obrat a výzkum vědomí

Kolem 1990: Prožívá hluboký duchovní zážitek u jezera Tahoe, který mění jeho směřování

1990-2010: Věnuje se studiu vědomí, meditaci a vlastnímu duchovnímu rozvoji

2009: Odchází do důchodu z podnikatelské sféry a začíná se naplno věnovat výzkumu vědomí

2011: S manželkou Elvií zakládá Federico and Elvia Faggin Foundation zaměřenou na vědecký výzkum vědomí

2015-2020: Spolupracuje s fyzikem Giacomem Maurem D'Arianem na nové teorii vědomí založené na kvantové informaci

Publikace a významná díla

2021: Vydává autobiografii "Silicon: From the Invention of the Microprocessor to the New Science of Consciousness"

2022: Vydává v italštině knihu "Irriducibile. La coscienza, la vita, i computer e la nostra natura" (Mondadori)

2024: Vydává v angličtině knihu "Irreducible: Consciousness, Life, Computers, and Human Nature"

Ocenění a uznání

1988: Marconi International Fellowship Award

1988: Zlatá medaile za vědu a technologii od italského premiéra

1994: W. Wallace McDowell Award za vývoj technologie Silicon Gate a prvního komerčního mikroprocesoru

1996: Uveden do National Inventors Hall of Fame

1997: Kyoto Prize v kategorii pokročilých technologií

2006: Cena za celoživotní dílo od Evropské patentové organizace

2009: National Medal of Technology and Innovation od prezidenta USA Baracka Obamy

2014: Enrico Fermi Award od Italské společnosti pro fyziku

2019: Velký kříž řádu za zásluhy Italské republiky od prezidenta Sergia Mattarelly