Konec nekalým klimatickým tvrzením
Obchodníci a greenwashing
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která zakáže v souladu s evropským právem nepravdivá environemntální tvrzení. Jedná se o taková ta hloupoučká prohlášení všemožných korporací, ze kterých by si spotřebitel mohl dovodit, že kupování jejich výrobků a služeb není bezduchým plýtváním, ale že je snad spotřeba životnímu prostředí dokonce i prospěšná. Vždyť dnes je každý druhý produkt opatřen nějakým pěkným zeleným logem nebo výkřikem, že je klimaticky neutrální. Jenže když takové tvrzení není založeno na pravdě nebo dostatečně silných argumentech, pak jde o klamání spotřebitelů.
Proč jsou nepravidvá klimatická tvrzení problém
V důvodové zprávě se uvádí: Otázka udržitelnosti je pro mnoho spotřebitelů stále důležitější a podle průzkumů Komise by spotřebitelé rádi svým odpovědným přístupem snížili negativní dopady na životní prostředí, ať už spojené s koupí výrobků s delší dobou životnosti nebo výrobků s nižší energetickou spotřebou nebo ekologicky šetrnou výrobou aj. Mnohé společnosti jsou si tohoto trendu vědomy, a proto se na trhu objevila řada environmentálních tvrzeních, které však nejsou vždy podloženy a mohou tak spotřebitele klamat a ovlivňovat jejich rozhodnutí o koupi, které by jinak neučinili… Druhou praktikou, která bude nově zakázána za všech okolností, je uvádění nepodloženého obecného environmentálního tvrzení. Takovým obecným tvrzením může být tvrzení spočívající v prezentování výrobku jako „zelený“, „šetrný k životnímu prostředí“, „biologicky rozložitelný“, „ekologicky šetrný“ nebo „šetrný ke klimatu“. Dovolená jsou pouze taková tvrzení, která je možná prokázat prostřednictvím tzv. uznaného vynikajícího environmentálního profilu, například ekoznačkou EU, nebo ekoznačkou „ekologicky šetrný výrobek“ nebo „ekologicky šetrná služba“ či dalšími značkami."
Klimaticky neutrální výrobek, no jasně
Příšerná je i praxe obchodníků, kteří spotřebitelům tvrdí, že produkují "klimaticky neutrální" věci a služby, protože vysází kdesi v Tarmtárii pár stromů a tím se vynahradí všechno špatné. I na to naštěstí novela (a směrnice EU) myslí. V důvodové zprávě se k uvedené špatné praktice říká: "Tvrzení o nulovém, neutrálním nebo pozitivním dopadu na životní prostředí založené na kompenzaci skleníkových plynů může spotřebitele uvádět v omyl, že toto tvrzení se týká samotného produktu nebo činnosti podnikatele. Proto tvrzení typu „klimaticky neutrální“, „uhlíkově pozitivní“, „bez dopadu na klima“, „vykompenzované z hlediska klimatu“ a jiná podobná environmentální tvrzení jsou zakázána za všech okolností, pokud jsou tato tvrzení založena pouze na emisích skleníkových plynů. Taková tvrzení by byla povolena pouze tehdy, pokud by tyto dopady byly prokázány ve vztahu k samotným produktům nebo činnosti podnikatele.“
Soudní spor s Lidlem a dalšími
Osobně pevně doufám, že si spotřebitelské organizace nenachají greenwashing líbit, je to totiž od podnikatelů docela sprosté, zneužívat přírodu a dobrou vůli lidí jednat odpovědně ve svůj ekonomický prospěch.
Už dnes je díky mému Dobře zapsanému spolku možno se s korporacemi soudit. Cestu jsem proklestila skrze spor se společností Lidl kvůli jeho přitroublým plastovým Stikeez, které drze rozdával k nákupu, i když současně tvrdil, jak moc mu leží naše planeta na srdci. Dokazovat skrze rozmnožování odpadu je ale docela zvláštní, ne?
Jsem odbornice nejen na územní plány
Celkově mne greenwashing dost vytáčí, proto se mu už nějakou dobu věnuju. Napsala jsem i dva odborné články pro časopis Soukromé právo - "Ochrana spotřebitelů před klamavými enviromentálními tvrzeními" a "Soud dal spolkům příležitost žalovat korporace kvůli greenwashingu". Moje další právní texty o klamavých environmentálních tvrzeních a obraně proti nim najdete zde.
Snad se jednou dobereme k tomu, že korporace budou muset uznat, že jejich činnost zpravidla nemá s ekologií vůbec nic společného a přestaneme hrát tohleto zbytečné nazelenalé divadlo.