Ke kauze Filipa Turka
Česká politika
Poprvé jsem o současných problémech Filipa Turka slyšel v pátek 10. září v pořadu Události, komentáře na ČT24. Pobýval jsem ale na víkendu mimo domov a vlastní PC, proto se k tématu vracím až nyní. (Na mobilu články nepíšu.)
Následně jsem si otevřel příslušný článek na webu Deníku N – a nevěřil svým očím. Posty, které byly na neplacené části onoho webu k dispozici, vedou k jedinému závěru. Jejich autor nejenže nemůže být členem vlády České republiky, a už vůbec ne jako ministr zahraničí, ale neměl by být ani zákonodárcem, poslancem parlamentu demokratického státu. To platí obecně.
Ovšem jiná věc je, kdo ty skandální posty skutečně napsal. Máme tu dvojí tvrzení. Deník N považuje za jisté, že jejich autorem je Filip Turek, ovšem stoprocentně věrohodné důkazy nepředložil. Myšleno ve smyslu principu předložení takových důkazů, na jejichž základě by bylo možné mimo veškerou rozumnou pochybnost dojít k závěru, že F. Turek je autorem oněch hanebností.
Ovšem ani F. Turek nenabídl přesvědčivé vyjádření (například v Televizních novinách na Nově v sobotu 11. října), na jehož základě bychom mohli dojít k jistotě, že tvrzení Deníku N jsou fake news. Proti této jistotě hovoří především jeho slova, že (volně) „v mládí napsal spoustu hloupostí, za která by si nyní nafackoval“, ale jmenovitě odmítl, že by psal onu hanebnost o popálené romské dívence Natálce. Naopak to považuje za podvrh.
Máme tedy dvě roviny kauzy. Zmíněné chybějící důkazy na straně Deníku N, ačkoli jsou zde silné indicie proti F. Turkovi – to ale nejsou důkazy. Na druhé straně F. Turek přesvědčivě nedokázal, že Deník N o něm šíři hanebné lži, přičemž některé indicie týkající se jeho chování, jak byly mediálně zaznamenány, svědčí v jeho neprospěch. Jde mimo jiné o to, že F. Turek během své kariéry automobilového závodníka používal helmu s nápisy luftwaffe, včetně nacistického symbolu říšské orlice. Na jeho helmě ale orlice nenese hákový kříž, protože je zakrytý značkou OMP, výrobce automobilových dílů a příslušenství. Vedle orlice byl zjištěn u F. Turka další znak, černo-žluto-červená formace tří letadel letících ve tvaru kříže, symbol nacistické stíhací letky Jagdgeschwader 27. Známá je i fotografie, na níž má F. Turek pravici v takové poloze, která silně připomíná nacistické hajlování. A konečně v médiích se objevila fotografie, na níž byl F. Turek viděn v helmě se symbolem „meandros“, což je emblém zrušené řecké neofašistické, neonacistické a antisemitské (vč. relativizace holocaustu) politické formace Zlatý úsvit (jde o symbol původně pocházející ze starověkého Řecka, ovšem zde upravený tak, aby připomínal nacistickou svastiku).
Vzhledem k tomu, jak úděsné hrůzy způsobil německý nacismus lidstvu jako takovému, a pokud jde o holocaust, tak židovské pospolitosti, a vzhledem k tomu, že šlo o jedno z nejhorších zel v lidských dějinách, nelze inklinaci k symbolům, pod jejichž praporem se tato zvěrstva děla, „omluvit“ tvrzením, že šlo o sběratelství, nevinné historické rekvizity, artefakty získané v dědictví, styl (černého) humoru či mladickou nerozvážnost. I mladý člověk, žijící celý svůj dospělý věk v české demokratické společnosti, má-li alespoň základní vzdělání, musí vědět, jakým lidským peklem zhmotněným v politice německý nacismus byl. A že jakýkoliv náklonnosti k tomuto zlu, ať už jde o hitlerovský nacismus či soudobý neonacismus, lhostejno v jakém kontextu, člověka v rámci slušné demokratické společnosti diskredituje. Má-li politické ambice, tak ho to kompromituje prakticky absolutně. Alespoň ve společenství normálně uvažujících lidí by tomu tak mělo být.
Nevím, které Turkovy pronacistické posty jsou autentické, pokud jde o autorství. Tuto záležitost nechám povolanějším. Protože ale F. Turek nepopřel, že používal přilbu s emblémem Zlatého úsvitu, považuji za vysoce pravděpodobné, že je autorem následujícího příspěvku na sociálních sítích: „Χρυσή Αυγή (v řečtině Zlatý úsvit)! Vy všichni, kteří nevíte, co znamená meandros na mé formulové přilbici. Je to znak Zlatého úsvitu, poslední naděje Řecka.“ Neonacistická, neofašistická a otevřeně antisemitská partaj měla být poslední nadějí Řecka? Ne konzervativní demokratická pravice nebo demokratický střed, ale tato extremistická formace, kterou řecký soud později označil za zločineckou organizaci (oblečenou ho hávu politické strany)? To nebylo řečeno v době, kdy se F. Turek mohl vymluvit na mladickou nerozvážnost. Citovaný post je datován 13. prosince 2016. V tom roce bylo F. Turkovi jednatřicet.
Jakkoli nejsem fanouškem Andreje Babiše, dilema, které ho v pondělí 13. října čeká (tento článek byl psán v neděli večer kolem 22. hodiny), mu nezávidím. Po mém soudu jeho rozhodnutí po jednání s pány Macinkou a Turkem bude důležitější, než se může na první pohled zdát. Bude to pro něj první velký povolební test. A hodně nám to o něm jako politickém lídrovi řekne.