Kdo bude ředitelem Národního akreditačního úřadu?
české vysoké školství v zajetí akademické mafie
Olomoucká kauza falšování dat, která již mnoho let ničí druhou nejstarší českou univerzitu, začíná dělat vlny v celostátních strukturách. V současné době hrozí, že bývalý rektor UP Jaroslav Miller, který je za rozklad Univerzity Palackého zodpovědný ze všech nejvíc, usedne do čela Národního akreditačního úřadu. Níže uvedený text je příliš zdvořilý a vychovaný, takže poznáte, že nepochází z mého pera. Napsal jej kolega Michal Botur a původně vyšel na dŽurnálu, což je samizdatová platforma (nejen) olomouckých (nejen) akademiků, která se věnuje (nejen) etickým problémům (nejen) české vědy.
Z článku publikovaném Deníkem N jsem se dozvěděl informaci, že bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller je velmi vážným kandidátem na významný post předsedy Národního akreditačního úřadu. Je překvapivé, že diskuse o tomto kandidátovi zcela opominula fakt, že Akademický senát Přírodovědecké Fakulty Univerzity Palackého inicioval v listopadu 2020 proces odvolávání rektora univerzity Jaroslava Millera (viz zde a zde) a to především z těchto dvou důvodů:
Jaroslav Miller systematicky kryl vědecké podvody na Univerzitě Palackého včetně pravděpodobně nespravedlivého vyloučení studenta, který podvod odhalil.
Při prosazování svých politických cílu nerespektoval akademickou samosprávu, porušoval legislativu a choval se celkově neslučitelně s pozicí rektora.
K odvolávání nakonec nedošlo, protože Jaroslav Miller v prosinci 2020 na pozici rektora sám rezignoval. Vzhledem k tomu, že od té doby k žádné reflexi ze strany Jaroslava Millera nedošlo, dovolím si klást otázku: Nakolik jsou tato minulá selhání relevantní i v případě obsazované pozice ředitele Národního akreditačního úřadu?
K etickým kauzám bych především odkázal na komplexní shrnutí kauzy Václavem Hořejším. Velmi zkráceně: V článku s korespondenčním autorem Radkem Zbořilem byl publikován zfalšovaný překreslený jeden graf měření, čímž byla zamlčena přítomnost jisté látky v měřeném vzorku, který měl mít „zajímavé katalytické vlastnosti“. Doktorand Radka Zbořila Čeněk Gregor tuto skutečnost odhalil a ve své doktorské práci dokonce dokazoval, že ony „zajímavé vlastnosti“ byly velmi pravděpodobně zásadním způsobem ovlivněny právě přítomností zamlčené látky. V důsledku proto ukázal, že slavný výsledek Radka Zbořila publikovaný ve velmi prestižním časopise neplatí.
Výsledkem ovšem bylo to, že student svou doktorskou práci neobhájil a kauza šla na nějakou dobu k ledu. Až později se složitou cestou prostřednictvím whistelblowera, skandálního zasedání vědecké rady fakulty a podáním děkana PřF dostala kauza k Etické komisi UP. Etická komise došla k závěru, že „manipulace s daty“ byla iniciována Radkem Zbořilem a taktéž vyjádřila podezření, že Čeněk Gregor byl pravděpodobně vyhozen nikoliv kvůli nedostatečné kvalitě své práce, ale kvůli odhalenému podvodu a doporučoval došetření této kauzy. Reakce rektora univerzity Jaroslava Millera byla taková, že závěry etické komise ve veřejném prohlášení překroutil a kauzu vyhozeného studenta znovu odložil k ledu.
V dalším kole zaútočili recipročně Radek Zbořil a jeho kolegové na tehdejšího předsedu etické komise Karla Indráka absurdním etickým podáním. Přestože byl předseda etické komise zcela očištěn, rozhodl se kvůli celkovému postoji rektora ke kauzám rezignovat (více zde). Cituji z abdikačního dopisu Karla Indráka.
„Já jsem byl opakovaně vystaven hrubým mediálním osobním útokům a nařčení z plagiátorství. Přes rozsáhlou korespondenci, stovky e-mailů a mé schůzky resp. schůzky členů EKUP s rektorem UP i vypsání petice na obranu EK UP, k utišení situace nedochází. Bohužel jsem od května až do 24.9. postrádal jednoznačnou podporu rektora Univerzity Palackého v Olomouci na mou obranu, a k veřejnému potvrzení souhlasu rektora s „Usneseními“ EK UP ke jmenovaným dvěma kauzám nedošlo dodnes, a to i přes opakované napadání závěrů EK UP a zkreslování rozhodnutí rektora UP. Na vyjádření prof. R. Zbořila z 9.9.2019 reagoval po mém upozornění pan rektor UP blogem 24.9., kde se mě sice zastal, ale kolegové vnímali, že se ještě výrazněji zastal prof. Zbořila a v blogu postrádali stručné, jednoznačné a silné vyjádření rektora k celé záležitosti, které by situaci zklidnilo.“
Toto byl jenom začátek etických kauz na Univerzitě Palackého. Další podezřelou publikaci v časopise Nature Communications stejného korespondenčního autora s jinak falšovanými daty již Jaroslav Miller Etické komisi raději nepředložil vůbec (přestože i tato publikace byla nakonec stažena). Více informací lze najít například zde.
Od těchto dob se analogické kauzy v tomto vědeckém týmu řeší etickými komisemi v podstatě nepřetržitě (i po odchodu Jaroslava Millera z pozice rektora) a vždy s podobným výsledkem.
K druhému bodu je většina informací přímo v dokumentu, který navrhuje odvolání. Nejvíce z mnoha selhání vyčnívá mimořádné svolání senátu, na kterém nechal rektor projednávat dohromady asi dvouminutový sestřih účelově vybraných pasáží tajně nahraného asi hodinu a půl dlouhého rozhovoru děkana Přírodovědecké fakulty s kolegou v kavárně.
Kladu si proto otázku nakolik může být Jaroslav Miller garantem spravedlivého a nestranného rozhodování v tak podstatných věcech jakými je udělování akreditací univerzitám a nebyl by v případě svého jmenování znova zástupcem některé vlivové skupiny tak, jako jím byl v pozici rektora Univerzity Palackého v Olomouci.
Autorem textu je Michal Botur
Text původně vyšel na dŽurnálu