Íránské mapy a hrozby

Válka na Středním východě

Je to s podivem, ale v tomto informačním věku používá Teherán mapy fatálně nepřesné. Kouzlem nechtěného to na síti X odhalil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Lubomír Stejskal

Český bloger. Jeden z mnoha

17:41

Napište první komentář

Poté, co íránská raketa zasáhla ve čtvrtek 19. června Sorokovu nemocnici v jihoizraelské Beerševě, ministr Arakčí se v propagandistickém příspěvku snažil útok ospravedlnit. Aniž by mělo smysl se jeho slovy detailně zabývat, jen připomenu, jak celou věc pojal. Mělo jít o přesně zaměřený cíl - na centrum velení, kde se koordinují vojenské operace a sbírají zpravodajské informace a k tomu ještě na nejmenovaný další důležitý cíl. Útok na nemocnici vysvětlit tlakovou vlnou, která způsobila povrchové poškození malé části nedaleké a z velké části evakuované vojenské nemocnice Soroka.

Co věta, to lež. Sorokova nemocnice není vojenská, ale univerzitní, třebaže se v ní léčí také izraelští vojáci zranění ve válce proti terorismu v Pásmu Gazy. Logicky: je to dáno geografickou blízkostí a skutečností, že jde o největší nemocnici na jihu Izraele. Lež je také to, že v sousedství nemocnice se nacházejí vojenské objekty. Sídlo Jižního velitelství izraelské armády sice v Beerševě leží, ale dva kilometry od nemocnice. Atak byl tedy veden proti nemocnici, kde bylo vážně poničeno chirurgické oddělení, nikoli cíleně proti armádním objektům – v této lokalitě žádné nejsou.

Lživá je i mapa, kterou íránský ministr ke svému příspěvku na X přiložil. Ukazuje Sorokovu nemocnici a nejbližší okolí, ovšem s tolika chybami, že – nebýt to tak vážné téma - by člověk mohl říci: není divu, že ajatolláhové míří a neví kam. Do severozápadního sousedství nemocnice umístili tvůrci mapy (AI?) Technologický park Gav Jam Negev, ačkoli leží severovýchodně, západně od nemocnice vede silnice 406 známá jako bulvár Jicchaka Ragera, ovšem na mapě je silnice 406 nakreslena východně, přičemž na severu se na ní má napojovat autostráda 25; v praxi je tomu ovšem jinak: silnice 406 se napojuje na autostrádu 25 jihozápadně od nemocnice. Navíc je na mapě zakreslena údajná pozice velitelství armádního Útvaru pro komunikační, výpočetní a informační technologie (C4I Corps) v blízkosti ulice Eliho Cohena, která se ovšem ve městě nenachází.

Tento drobný příklad ilustruje, jak pracuje íránská propaganda. Z citátů uvedených v další části článku je ale patrné, že to není zdaleka to nejhorší. Vyjádření armádních špiček či samotného nejvyššího vůdce režimu – to není jen propaganda či rétorické cvičení, ale existenční hrozba. Primárně pro Izrael, ale také pro Západ a celý civilizovaný svět.

V únoru 2019 tehdejší vrchní velitel íránských Revolučních gard, generálmajor Hosejn Salámí (letos 13. června Izraelem zlikvidován), na shromáždění objasnil, jaké jsou záměry teheránského režimu: „Naše válka není domácí válkou. Máme v plánu porazit světové mocnosti. Plánujeme zlomit Spojené státy, Izrael a jejich spojence. Naše pozemní síly musí očistit svět od jejich morální špíny a od jejich existence.“ Tato slova nepotřebují obsáhlý komentář, stejně jako věty z projevu ajatolláha Chameneího z letošního května: „Sionistický režim je kořenem korupce, válek a sporů. Sionistický režim je nebezpečný rakovinový nádor v regionu. Musí být vytržen a odstraněn.“ Kdyby snad někdo nevěděl: sionistický režim režim rovná se v terminologii íránského režimu Stát Izrael.

Přítomní na shromnáždění, nejen muži, ale i ženy v povinných hidžábech, vypukli ve frenetický jásot: „Alláhu akbar! Chameneí je náš Vůdce! Smrt oponentům režimu! Smrt USA! Smrt Spojenému království! Smrt pokrytcům a heretikům!“ A nakonec: „Smrt Izraeli!“

Už jsme si zvykli v dnešním světě na ledacos. Že stát, který má být jako řádný člen Rady bezpečnosti OSN garantem bezpečnosti a světového míru, je sám agresorem a vede dobyvačnou válku. Že členská země OSN, která vyhrožuje jiným členským zemím OSN likvidací, zůstává i přesto ctihodným členem tohoto společenství. Svět ale nikdy nesmí přistoupit na to, aby stát, který představuje nejen regionální hrozbu a který podporuje teror v celé oblasti Blízkého východu i za jeho hranicemi, získal do svého arsenálu atomovou zbraň. K tomuto bodu, z něhož není návratu, se Írán rychle blížil. Proto neměl Izrael 13. června 2025 na výběr. Zbývá si přát, aby se prezident USA správně rozhodl a izraelskou kampaň v Íránu aktivně vojensky podpořil. Bylo by to v zájmu celého civilizovaného světa. Chce-li Donald Trump udělat svět bezpečnějším, měl by konat co nejdříve.