Donald Trump – prezident míru?

Vytknuto před závorku: Organizace zabývající se monitorováním konfliktů (zmíněna níže) uvádí, že USA uskutečnily v roce 2025 kolem pěti set vojenských zásahů v řadě zemí světa. Je tedy rozpor mezi Trumpovou rétorikou a činy? Domnívám se, že nikoli. Pes je totiž zakopán v principu „mír skrze sílu“. Je to jedna z politik, s nimiž lze souhlasit.

Ne všichni ale sdílejí tento úhel pohledu. Promítlo se to i do obsahu tohoto textu, jehož podkladem je článek „Trump claims he's the 'president of peace' — so why is he bombing so many overseas hotspots?“, jehož autorem je kanadský novinář John Paul Tasker. Publikován byl na serveru CBC News 26. prosince.

Tasker píše, že Donald Trump si během své první prezidentské kampaně vysloužil uznání válkami unavených Američanů slibem, že přestane zatahovat zemi do zahraničních konfliktů. Považoval je za zbytečné plýtvání penězi a lidskými životy. Dále připomíná slova z prezidentova inauguračního projevu z letošního ledna. Prohlásil tehdy, že úspěch jeho prezidentství bude měřen „nejen bitvami, které vyhrajeme, ale také válkami, které ukončíme – a možná nejdůležitější je, že válkami, do kterých se nikdy nedostaneme“.

Ovšem jeho nejnovější zásahy v krizových oblastech na jiných kontinentech, včetně úderů v Nigérii na Boží hod, vyvolávají u některých jeho podporovatelů otázku, nakolik vážně myslel své tvrzení, že „nebude začínat války“ (not going to start wars). Připomeňme jeho akci v Íránu proti tamním jaderným zařízením nebo rozsáhlou leteckou a námořní kampaň proti jemenským Húthiům. Nejen to. Americké síly nedávno zasáhly venezuelské lodě údajně převážející drogy určené pro USA a doslova je vyhodily do povětří; byla to součást kampaně proti venezuelskému socialistickému prezidentovi Madurovi, kterého Trump označuje za vůdce „narkostátu“. Trump navíc provokativně prohlásil, že nevylučuje válku s Madurem. Ačkoli dříve tvrdil, že „porazil Islámský stát“ (defeated ISIS), který více než deset let terorizuje obyvatele Blízkého východu a dalších částí světa, americké síly v závěru letošního roku zaútočily intenzivní palebnou silou na tuto teroristickou formaci, neboť se ukázalo, že obnovila své vražedné aktivity. Jak již zmíněno, ve čtvrtek 25. prosince nařídil prezident Trump zahájit letecké útoky proti Islámskému státu v Nigérii, „teroristické verbeži“ (terrorist scum), která brutálně zachází s tamními křesťany. O něco dříve schválil údery proti Islámskému státu v Sýrii. Zasaženo bylo na sedmdesát cílů v odvetě za zabití dvou příslušníků US Army a amerického tlumočníka. A konečně letos v listopadu zasahovali Američané proti cílům Islámského státu v Somálsku.

Je tedy současná americká administrativa prokonfliktní? Přijde na to. Soudě podle Trumpovy rétoriky, nikoli. On sám se prezentuje jako „prezident míru“ a tvrdí, že letos ukončil ve světě osm konfliktů. Na důkaz toho, že jde o skutečného mírotvůrce, byl ministerstvem zahraničí změněn název Amerického institutu pro mír sídlící ve Washingtonu, DC. Od letošního 3. prosince je na průčelí budovy uvedeno: První řádek: „Donald J. Trump“. Druhý řádek: „United States Institute of Peace“. Navzdory tomu Trump dokázal, že nemá problém zapojit se do konfliktů na místech, která by někteří Američané ani nenašli na mapě. Pozorovatelé poznamenávají, že jeho bombardovací kampaň ve více zemích se jako mírová příliš nejeví. Patří mezi ně Clionadh Raleighová, prezidentka americké nezávislé organizace Armed Conflict Location and Event Data (ACLED), která se zabývá monitorováním a sběrem dat týkajících se ozbrojených konfliktů a protestních akcí všude ve světě. Podle ní jsou mírové rozhovory pouze prezidentovým „PR“, okázalými gesty pro veřejnost. Tvrdí, že Trumpovi se nelíbí myšlenka vyslání pozemních jednotek do zahraničí, ale všechno ostatní je v pořádku. „Ministerstvo obrany (Trumpem nedávno přejmenované na ministerstvo války – LS) je hyperaktivní a snaží se ukázat, že se může zapojit do chaotických konfliktů, aniž by zabředlo do slepé uličky jako předchozí prezidenti.“ Podle údajů ACLED provedl Trump v prvních šesti měsících svého druhého funkčního období více leteckých úderů na cizí státy než Biden za celé čtyři roky svého působení v úřadu. Podle Raleighové byl Bidenův tým „paralyzován“ strachem z nesprávného kroku v době, kdy po celém světě narůstalo násilí, zatímco Trumpovi lidé „dělají pravý opak“ a bombardují jakýkoli cíl, který se jim jeví jako vhodný. Podle ní argumentují takto: „Máme tuto armádu, máme všechny tyto lidi a všechny tyto bomby, tak proč je nevyužít,“ a dodává: „Myslím, že to je tak všechno, co je zajímá.“ Podle dat shromážděných právě organizací ACLED provedli Američané v letošním roce dosud na pět set bombardovacích akcí.

Raleighová soudí, že pokud jde o pouhou ukázku síly, je otázka, zda tyto akce mohou přispět k vyřešení konfliktů – na mysli má především Nigérii, kde byly útoky omezené a rozsah sektářského násilí násilí je masivní. Mnohem účinnější byly údery proti Húthiům v Jemenu (a také proti íránským jaderným zařízením – LS). Je přesvědčena, že nárazové zásahy Američanů nejsou v žádném z těchto konfliktů rozhodující. Podle jejího názoru uvažoval Trump a jeho lidé před operací v Nigérii takto: „Postaráme se o křesťany. Je Boží hod vánoční. Jdeme do toho.“ (Osobně si nejsem jist, že s takto zjednodušující interpretací lze souhlasit. Už proto, že šlo o akci koordinovanou s nigerijskou vládou – LS.)

Trhliny v hnutí MAGA?

J. P. Tasker uvádí, že četnost amerických vojenských zásahů ve světě vyvolala mezi některými Trumpovými podporovateli neklid. Jde o ty, kdo mu uvěřili, když hlásal, že dá Ameriku na první (America First), přikloní se k politice izolacionismu a ukončí vojenské angažmá USA ve světě. Byl to prý Trumpův červnový úder proti Íránu s cílem neutralizovat jeho jaderný program - operace, o níž někteří experti tvrdí, že odstranila bezprostřední hrozbu, kterou pro region teheránský režim představoval (jsem téhož názoru) -, co vedlo k prvnímu rozčarování v hnutí MAGA.

Právě v té době začala kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová, dosud zapřisáhlá Trumpova podporovatelka, veřejně vystupovat s obavami, že prezident příliš ochotně sahá po zbrani (doslova příliš často má prst na spoušti - too trigger happy). Sama vidí priority v něčem jiném. Chce, aby se prezident soustředil na rostoucí náklady na zdravotní péči a problémy kolem její dostupnosti, ne na dění v zahraničí. Tvrdí: „Cizí země nikoho (z Američanů) nezajímají. Nikoho nezajímá nekonečný proud zahraničních lídrů, kteří přijíždějí každý týden do Bílého domu.“ Je samozřejmé, že ministr obrany (války) Peter Hegseth to vidí jinak. Podle něj rozpor mezi selektivními vojenskými zásahy a politikou „America First“ neexistuje. Jde o princip prosazování míru skrze sílu, který vychází z étosu bojovníka. Ozřejmil: „Prezident Trump může a bude podnikat rozhodné vojenské kroky, kdykoli to uzná za nutné k obraně zájmů naší země. Ať o tom žádná země na světě ani na okamžik nepochybuje.“ (Jasný, pevný postoj. Lepší než pro Evropany nežádoucí americký izolacionismus, z něhož mám odjakživa noční můru – LS.)

Buď jak buď, stále je tu problém, na který upozornil Matthew Barlett, stratég Republikánské strany - Američané si zaslouží odpovědi na otázku, kam až je administrativa ochotna zajít vzhledem ke svým dřívějším slibům vyhýbat se válkám. „Od boje proti drogám se přešlo k zabavování ropy, snaze o změnu režimu a svržení Madura ve Venezuele s cílem přinést demokracii na Kubu.

Působí to nesmírně chaoticky a jde to proti představě »prezidenta míru« i proti myšlence zaměřené na ukončování válek,“ prohlásil Barlett a dodal: „Zůstává řada nezodpovězených otázek a myslím, že mnoho Američanů je znepokojeno.“

Doslov autora blogu. Potíž při vnímání Donalda Trumpa spočívá v zásadním rozporu mezi jeho slovy a činy. Za mě nepředstavují problém jím schválené vojenské operace v zahraničí, neboť všechny mají oprávněný důvod. Problémem je prezidentova bombastická „mírová rétorika“, která není v souladu s jeho reálnou politikou. Dávám přednost střízlivosti a souladu mezi vyjádřeními státníka a jeho konkrétními politickými skutky, tak jak jsme toho byli svědky například u Ronalda Reagana nebo ti starší u JFK.

●

Volně podle serveru CBC News, odkaz:

https://www.cbc.ca/news/world/trump-bombing-strikes-peace-president-9.7028340