Covidové vakcíny a rakovina

Více než před rokem jsem zde na Blogosvětě psal o japonské studii, která sledovala riziko úmrtí na různé druhy rakoviny v japonské populaci. Zatímco v roce 2020 nebylo toto riziko větší než v předpandemických letech, bezprostředně po třech velkých vlnách očkování proti covidu toto riziko signifikantně vzrostlo u mnoha různých typů rakovin. Šlo o observační studii, která nemůže přinést důkaz kauzality, nalezená asociace a časová souvislost je však natolik zajímavá, že v každém případě může (a musí) vést k vyslovení hypotézy, že očkování tento nárůst způsobilo. Přesně to autoři udělali a na konci článku pečlivě rozebrali možné mechanismy, kterými by mRNA vakcíny mohly způsobovat rakovinu. Taky vysvětlili, proč byl růst mortality pravděpodobněji způsoben mRNA vakcínami než covidem samotným či nedostupností zdravotní péče během lockdownů.

Moje zmínka o této studii neušla pozornosti kolegy Krupky v Deníku, který mě od vrchnosti zřejmě „dostal na starost“ a neúnavně uvádí na pravou míru různé moje dezinformace (čti „pravdivé informace, které se vrchnosti nehodí“). Krupka v roztomile pomateném článku píše, že nalezená asociace neprokazuje žádnou souvislost (neboli asociaci) a že turborakoviny stejně neexistují.

Mimochodem, Krupkův dosud nejlepší dehonestační kousek proti mé maličkosti je tento, kde vehementně tvrdí, že nikdy neexistovala žádná cenzura ohledně názorů na původ viru a kdo tvrdí opak (tedy Fürst), je dezinformátor. Doufám, že v Deníku budou stateční a tento skvost investigativní žurnalistiky tam nechají viset i poté, kdy se největší sociální sítě před kongresovou vyšetřovaní komisí k rozsáhlé cenzuře přiznaly a slíbily, že už to nikdy neudělají. Alternativou je zachovat se jako Zdravotnický deník, který nedávno (poté, co Donald Trump prohlásil, že užívání paracetamolu v těhotenství může souviset s autismem) panicky schoval několik let starý článek, který tvrdil totéž.

Ale zpět k rakovině. V mezičase se covidovému establishmentu podařilo japonskou studii stáhnout. Zatímco cenzura ze sociálních sítí zmizela, v odborných žurnálech jí neustále přibývá. Bývaly doby, kdy se stahovaly studie, které byly prokázaně zfalšované. Dnes se stahují studie, které jsou nepohodlné, zatímco prokázaně zfalšované studie visí, sbírají citace (a jejich autoři granty). Na to si vzpomeňte, až vám zas někdo bude tvrdit něco o vědeckém konsensu. To jen abyste věděli, jak takový konsensus vzniká.

Japonská studie tedy z „vědeckého záznamu“ zmizela, ale rakovina po covidových vakcínách ze světa nezmizela. Naopak. Nedávno se objevila nová studie, která přináší o mnoho závažnější evidenci. Na kohortě 8.4 milionů lidí v Jižní Koreji studovali autoři riziko rozvoje mnoha různých rakovin po covidovém očkování. Článek je bohužel natolik stručný, že z něj nejde úplně poznat, jakým způsobem se autoři vypořádali s různými formami zkreslení v datech (tzv. „adjustment for confounders“), což je v případě observačních studií zásadní metodický problém. Výsledky tak nemusí být úplně spolehlivé, stejně jako v případě všemožných studií, které naopak účinnost vakcín prokazují. Pokud bychom však výsledky vzali za bernou minci, ukazují, že u očkované populace je riziko rozvoje mnoha různých typů rakoviny významně vyšší než u populace neočkované. Dle obrázku 1 se zvýšené riziko týká rakoviny štítné žlázy, žaludku, tlustého střeva, plic, prsu a prostaty. U žádného typu rakoviny není riziko po očkování statisticky významně nižší než u neočkované populace. Zvýšené riziko rozvoje rakoviny bylo nalezeno u všech věkových kategorií, u obou pohlaví a u všech typů studovaných vakcín (mRNA, cDNA i jejich kombinace).

Než zas začne kolega Krupka něco psát, nechť si prosím ujasní, že jde opět o observační studii, tedy že její závěry nelze interpretovat kauzálně. Nalezena byla souvislost neboli asociace. Můžeme říct, že studie prokázala asociaci očkování a vyššího rizika výskytu rakoviny u vybrané jihokorejské populace. Nemůžeme říct, že studie prokázala, že očkování zvyšuje riziko rakoviny. Je tohle, prosím, jasné i v Deníku? To, jestli je nalezená souvislost kauzální, by se mělo urychleně stát předmětem celosvětového vyšetřování. Těžko najít důležitější otázku.

Celá věc má ještě jeden zajímavý aspekt. Z našich předchozích prací víme, že proti covidu se nechali očkovat především lidé, kteří nebyli na smrtelné posteli a obecně se více starali o své zdraví. Tento naprosto proti-intuitivní výsledek – takzvaný efekt zdravého očkovaného, neboli Healthy Vaccinee Effect – jsme mnohokrát rozebírali na stránkách SMIS (například zde, zde, tady nebo tady). Zájemci se mohou podívat i na naše recenzované odborné publikace tady, tady nebo tady. Bohužel tuhle zásadní informaci dosud téměř nikdo nepochopil, a tak se všichni nadále nechají oblbovat nesmyslnými čísly o zázračné účinnosti vakcín, která v observačních studiích vychází právě proto, že jejich autoři nechápou efekt zdravého očkovaného, který je zodpovědný za dominantní část „ochranného účinku vakcín“. Jinak řečeno, všeobecně hlásaná zázračná účinnost vakcín je do velké míry – a možná dokonce zcela – optickou iluzí způsobenou nesprávnou interpretací observačních dat.

Nedávno vyšla fascinující studie autorů z Kataru, která ukazuje, že efekt zdravého očkovaného je natolik silný, že z observačních dat prakticky nejde odstranit ani pečlivým matchingem. Autoři této studie vytvořili na celé populaci Kataru dvě kohorty (očkovanou a neočkovanou), kde se pokusili naprosto přesně vyrovnat všechny potenciální „confounders“. Tedy ke každému očkovanému našli v populaci neočkovaného dvojníka, který se s ním shodoval v pohlaví, věku, národnosti, socio-ekonomickém statutu, všech aspektech prodělání covidu a všech podstatných komorbiditách. Přesto jim vyšlo, že v prvních 6 měsících po očkování je necovidová mortalita očkované populace asi o 60 % nižší než v neočkované populaci ve stejné době. To nemůže být efekt vakcín (covidové vakcíny při nejlepší vůli nechrání proti úmrtím, která nesouvisí s covidem), je to právě manifestace efektu zdravého očkovaného.

A jak to souvisí s korejskou studií? Korejští autoři zjistili, že i po pečlivé adjustaci vychází riziko rozvoje rakoviny vyšší u očkovaných. Katarská studie nám říká, že i po pečlivé adjustaci je očkovaná kohorta (alespoň v prvním půl roce) pořád mnohem zdravější než ta neočkovaná. U očkované populace bychom tedy měli logicky očekávat méně rakoviny než u neočkované. Korejská realita je však přesně opačná. Situace je tedy patrně ještě horší, než to na první pohled vypadá.

Co na to český covidový establishment? Jedno ramínko, druhé ramínko. Sejdeme se v Norimberku.