Blogosvět nabízí více článků
Blogosvět, hodně článků
Což je dobře. Vyprofilovali se tu autoři, kteří tuto platformu svými články doslova zahlcují. Stíhají psát a publikovat i více článků denně.
Těm se samozřejmě nedá konkurovat. Otázkou však je, zda je tím blogová platforma obohacena, nebo spíš paradoxně ochuzena. Jak se říká, méně je někdy více.
Kde jsou ty doby, kdy zde byl den (snad i víc) bez jediného článku a čtenář na svou dávku emocí dlouho čekal. A mé ego autora s frekvencí psaní jednoho či dvou článků týdně bylo uspokojováno umístěním v první pětce nejčtenějších autorů.
Potěší to, ale není to pro mě důležité. Když je inspirace, tak píšu. Ale nenutím se do toho a může přijít čas, kdy má frekvence publikování článků se ještě sníží. Sám se divím, že tu minimálně týdenní frekvenci udržuji.
Nejsem jen autor, ale především čtenář. A tady se musím přiznat, že nejplodnější autory číst zkrátka nestíhám a preferuji své oblíbence, které rád čtu a občas mě zaujme i něco jiného. Mnoho článků mi unikne a je to tak v pořádku, jednak mám svobodnou volbu číst, co chci, a jednak to s tím online prostorem nepřeháním.
Nepřísluší mi to tu nějak hodnotit, kolegy blogery už vůbec, každý má motivaci ke psaní jinou, ale většinou je to reakce (často nutkavá) na nějaký děj zvenčí, ale i zevnitř. Žijeme v informačním světě a na informace nějak reagujeme, ikdyž nemusíme.
Co ovšem oceňuji je opravdu svobodný prostor, který není nijak oklešťován tlačením na autocenzuru případně rušením nevhodných článků či dokonce autorů. Proto si zaslouží naše poděkování ti, kteří se starají o administraci a provoz této blogové platformy.
Dost z nás „emigrovalo“ z jiných blogů, kde se necítili tak dobře jako tady. Blogosvěte díky, že jsi takový, jaký jsi, což je v dnešní době potřeba. Potřebujeme ostrůvky svobody, které nejsou stejnorodé, ale různorodé.
Právě svoboda přináší diverzitu, různost názorů obohacuje, pokud jsme schopni respektu či aspoň tolerance. Ale také polarizuje. Polarizovaná společnost někomu vyhovuje, protože platí, když se dva perou, třetí se směje.
Dá se z té polarity vystoupit? Řešením je integrace polarity, nebo aspoň respekt k jinému názoru, toho jsou ale schopní jen lidé s nadhledem.
A ty tady mezi autory nacházím.