A jaký jsi vlastně člověk?
člověk, čtverec (2D) a krychle (3D)
Lidé mají různé škatulky a jsou opravdu různí. Poslední dobou se mi líbilo rozdělení lidí na 2D a 3D. Inspiroval mě tím Václav Cílek na Svobodném universu.
Kdo jsou lidé 2D? To jsou lidé pracující v kanceláři s počítačem, kteří nemají ten třetí rozměr. Vlastně to mají v těch svých dvou rozměrech jednodušší, rozhodují od stolu, párkrát "kliknou" a mají vyřešeno.
Ne, že by se nenamáhali, ne že by jejich práce nebyla důležitá, může být i mnohem těžší, ale zkrátka nemají tu hloubku (výšku), pohybují se hlavně v té délce a šířce. Logistik naplánuje cestu kamionu, nakládku a vykládku zboží a trasu. Má na to superprogram v počítači, nějaké návody, ale je to všechno 2D. Je to tak trochu virtuální realita.
Ten řidič, který jede naložit zboží a s ním pak jede na místo vykládky, zažívá i tu hloubku, skutečnou fyzickou realitu, tj. setkává se s nenadálými situacemi, které je třeba řešit. Chybí nějaké zboží, uzavírky, nehody, sám třeba píchne, špatné počasí, nesjízdná silnice. Zkrátka narozdíl od toho kancelářského klikače do počítače, zažívá trable na silnici.
Kdo že jsou 3D lidé? To jsou ti, kteří pracují ve fyzické realitě, kam vstupuje řada jiných faktorů, kteří denně zažívají "třetí" rozměr (tedy něco, s čím lidé 2D nemusí počítat). A jsou na něj zvyklí. Technici, mechanici, stavitelé, zemědělci, ale i lékaři, kadeřnice, číšníci.
Dá se i říci, že 2D lidé jsou teoretici a 3D praktici. Obě skupiny lidí nějak spolupracují, aby něco vytvořili. Zatímco vytvořit předpis, příkaz je poměrně jednoduché (papír snese všechno), jeho převedení do praxe už je horší. Občas 3D člověk svého nadřízeného 2D varuje, že to nebude fungovat, ale obvykle se to změní až se ukáže, že to takto opravdu nefunguje. Ale může to být i naopak. Tvrdí se, že něco nejde, dokud se nenajde někdo, kdo to udělá.
Zkrátka čtverec krychli nevěří. Nebo jinak: zdravý rozum a lidství je víc než předpis, protože jde více do hloubky a souvislostí. To ti 3D lidi prostě tak nějak mají v sobě, kdežto 2D lidi to v sobě nemají.
Ono by to vůbec nevadilo, kdyby ti 2D nechtěli všechno řídit. Čtverec (2D) nejen, že nevěří krychli (3D), ale on ze své podstaty ji nemůže ani pochopit. Možná proto jí i pohrdá.
Dalším důvodem většího nepochopení je též rozvoj IT technologií a virtuální reality a také to, že těch obojetných lidí (kteří se vyskytují jak ve 2D, tak i 3D) ubývá. Dříve např. „kancelářská krysa“ pracovala po práci na své zahrádce s motykou. Prožila si tak obě reality a plynule přecházela z jedné do druhé.
Já jsem to žil a mám to tak dodnes, protože s IT jsem se začal seznamovat až v dospělosti, ale u mladých lidí je to poněkud jinak, protože s tím žijí od dětství, takže je ovlivňuje jak 3D fyzická realita, tak 2D virtuální realita obrazovky. A pokud dokáží trávit více času v 2D, pak tu 3D méně chápou a prožívají.
Už dlouho jsem neviděl, že by děti lezly po stromech a trhaly třešně, nebo si samy natrhaly jahody. Prarodiče jim to pěstují, ale rodiče už nemají čas si to přijít na zahradu sklidit. Radši jim to koupí v supermarketu.
Jaký jsem člověk? Obojetný, má práce má charakter spíše administrativní, psaní je též činnost 2D, ale pak beru do ruky vidle, hrábě, kolečko, kosu, rýč a jsem rázem ve 3D.