Vědomá nevolba
volit či nevolit a proč
Poslední dobou se zamýšlím nad tím nechodit k volbám. Dříve jsem chodil pravidelně a nejoblíbenějšími volbami byli pro mě volby komunální kvůli tzv. panašování, tedy možnosti zvolit (resp. vybrat si) lidi napříč stranami.
To jsem dělal i v době, když jsem za jednu stranu kandidoval. Maloměsto není tak anonymní, takže většinu lidí, které mohu volit, znám osobně, nebo aspoň od vidění.
Protože nemám rád vyhrocenou polaritu a boj ve stylu Sparta vs. Slavia, v době velkých stran (ODS a ČSSD) jsem volil obojetné lidovce, kteří bývávali jazýčkem na vahách a mohli působit jako záchranná brzda, korekce, ale i jako svorník v koalici. KDU bylo v Klausově vládě (ODS, ODA, KDU-ČSL), ve Špidlově vládě (ČSSD, KDU-ČSL, US) a v Sobotkově vládě (ČSSD, ANO, KDU-ČSL). To bylo naposledy, co samostatní lidovci hráli v koalici roli vnitřní opozice a zároveň svorníku mezi ideově rozdílnými stranami.
Samozřejmě vyzkoušeli jsme si i úřednické (překlenovací) vlády, jiné koalice (Topolánek, Nečas, Fiala), podporovanou menšinovou vládu (ANO, ČSSD) a opoziční smlouvu, tj. takovou rafinovanou „velkou koalici“. Sepsal jsem, co si tak pamatuju, takže ten přehled berte s rezervou.
V dnešní polaritě jsem žádný takový podobný svorník nenašel. Přičemž něco podobného mohli sehrát Piráti, a možná by i sehráli, kdyby nebyli ve volbách vykroužkováni.
Přesvědčují nás, že tu jsou dva nesmiřitelné bloky, přičemž nabízejí hlavně variantu „menšího zla“. Další nabídkou už je jen protest (volba proti někomu). Přitom tak, jak jsou volby u nás koncipovány dávají prostor jen nějaké koaliční spolupráci a nutným kompromisům a korekci.
Uvažuji o vědomé nevolbě, už jsem ji několikrát použil. Třeba v prezidentských volbách. V prvním kole jsem si vybral outsidera a do druhého už jsem nešel. Na můj vkus se vše příliš zpolitizovalo, navíc zbyrokratizovalo a zdigitalizovalo, což poškodilo lidství v nás a tím nás víc rozdělilo.
Má úvaha nevolit je naprosto vědomá. Přesto nejsem zcela rozhodnut, zda jít či nejít, spíš hledám motivaci, proč tam jít a koho zvolit. Minule jsem volil malou stranu, která se tam nedostala, takže jako bych nevolil. Tentokrát bych tam nejradši nešel.
Přesto to nevylučuji a možná za mě rozhodne Ústavní soud. Před nebo po. Přiznám se, že to mě zvedá ze židle. Dříve „skryté“ koalice nikomu nevadily a ÚS to již posuzoval. Vypadá to, že kvůli ÚS volit půjdu. A také chci zachovat hotovost, právo být offline a českou korunu (vím, kdo to v programu nabízí). Politika v mém životě nehraje důležitou roli, jen chci, aby se mi moc nešťourala do života.
Protože nekonečný růst, spása byrokracií, digitalizací, smart technikou a statusy na sociálních sítích, to je (dle mého) jen iluze (matrix, hypnóza). Opravdový život jde jinudy. Ten, kdo ho pozná (či si na něj vzpomene, protože ho jako malé dítě žil), se z té hypnózy probudí.