sunoTYRS - Duch světla
Úsvit v době temna
Intimní, mystická píseň o víře bez dogmat. O duchovní síle, která nevychází ze strachu ani z touhy po odměně – ale z lásky, poznání a odpovědnosti. Inspirace: myšlenky zakladatele Sokola, Prof. PhDr. Miroslava Tyrše, který ve svém filosofickém pojednání „Mohamed a nauka jeho“ předvídá novou éru lidstva: náboženství bez chrámů – víru ve světlo, rozum a soucit.
Duch světla
Ve stínu minaretů, tiše bdím, v písku dějin slyším jméno svý. Ne bleskem, ne trestem, ne slibem ráje – en pravdou, co v srdci klid najde.
Zrodil se duch, co nezná chrám, ne káže strach, ni vábení slastí. Jen člověk s láskou, s rozumem v dlaních, jen ten je prorokem další rasy.
Ne věčností hrůz, ne rájem mě lákej, já kráčím k světlu, co v duši si tkám. Náš bůh je hlas, co tiše říká: „Nepřestaň být světlem, když všichni spí dál.“
Každý národ si bohy sám kreslí, tvář svých bojů, touhy i slepoty. Ale duch světla v noci nezhasne – žádné písmo ho nepolapí.
Súfí tančí, a já rozumím, že víc než víra je vědomí. Ne bludy, ne sliby – jen věčné otázky, co hledají člověka, ne spasení.
Ne věčností hrůz, ne rájem mě lákej, já kráčím k světlu, co v duši si tkám. Náš bůh je hlas, co tiše říká: „Nepřestaň být světlem, když všichni spí dál.“
Nechť láska září, ne pro odměnu, nechť pravda bolí, a přece zůstává.
Ne strach, ne slib – jen žár, co hoří, v srdci, co zná cestu i pád. Nečekám nebe – já tvořím svět, kde ctnost je krásná……sama o sobě.