Rozbor nedávného projevu Benjamina Netanjahu v OSN

Upozornění na čtivější články než ten můj a co se zde dozvíte

Články rozebírající chybná, sporná a zavádějící tvrzení

Původně jsem se chtěl soustředit pouze na identifikaci a vysvětlení chybných, sporných nebo zavádějících tvrzení, která se objevila v nedávném projevu Benjamina Netanjahu v OSN. Jenomže brzy jsem zjistil, že tato práce již byla do značné míry udělána a své zadání jsem proto pozměnil.

Pokud někoho zajímá rozbor jednotlivých identifikovaných tvrzení v diskutovaném projevu, doporučuji mu:

Z Netanjahuova lživého projevu v OSN o Gaze vyplývá strašná pravda | 29. 9. 2025 | Britské listy

Fact check: Israeli Prime Minister Netanyahu’s speech at the UNGA | United Nations News | Al Jazeera

které jsou poměrně čtivé.

Čemu se v článku věnuji

V doplňku na konci článku jsem vypsal tvrzení, která jako chybná, sporná nebo zavádějící identifikovali v uvažovaném projevu novináři Al Džazíry a také výsledky jejich nezávislého hledání a posouzení ChatGPT na základě mého pokynu.

V hlavním textu jsem vycházel zejména z odpovědí AI. Z nich jsem vybíral a na vhodnou češtinu upravil ty části, které jsem považoval za podstatné. Přitom jsem se snažil pokud možno nic nezkreslit.

Poté, co jsem vzhledem k množství zavádějících, sporných nebo přímo nepravdivých tvrzení v diskutovaném projevu a s ním spojeného rozsahu práce vzdal cíl udělat jejich detailní rozbor, jsem si stanovil následující postup:

1. Zjistit, zda uvažovaný projev obsahuje alespoň nějaké věcné přínosy.

2. Pokusit se odhadnout, jaké cíle jím jeho autor sledoval.

3. Odhadnout, jaké manipulativní prostředky použil k jejich dosažení.

4. Porovnat tento projevu s ostatními politickými projevy z hlediska obsažené míry manipulace.

Shrnutí hodnocení projevu B. Netanjahu provedené AI

Požádal jsem AI, aby prošla seriózní zdroje a pokusila se z nich dospět k co nejobjektivnějšímu posouzení věcné správnosti a objektivity nedávného projevu Benjamina Netanjahu v OSN.

A dostal jsem tuto odpověď:

"Většina respektovaných zpravodajských a fact-check zdrojů vidí projev jako politicky účinnou, vizuálně teatrální řeč, ale s řadou tvrzení, která jsou buď selektivní, zavádějící, nebo přímo sporná."

Hledání pozitivních věcných přínosů projevu Benjamina Netanjahu

Zadal jsem AI následující úkol:

"Na projevu B. Netanjahu bylo nejvíc kladně hodnoceno jeho řečnické umění a vše, co s ním souvisí. Bylo ale na něm kladně hodnoceno i něco z jeho věcného obsahu?"

A dostal jsem tuto odpověď:

"V jeho projevu byla řada tvrzení, která seriózní zdroje považují za fakticky podložená (nebo za „události, které se staly“), ale často ve zjednodušené či selektivní interpretaci. Současně existují také kvanta tvrzení, která z kontroly faktů vycházejí jako zavádějící nebo nepravdivá."

Stroj zde kladně vyhodnotil to, že některé výroky B. Netanjahu byly podložené, aby to vzápětí relativizoval. Proto jsem svůj dotaz přeformuloval následujícím způsobem:

"Myslel jsem to jinak. Jestliže někdo řekne pravdivou informaci, která už předtím byla všeobecně známá, není to samo o sobě důvodem k pochvale. Ale, pokud z pravdivých informací vyvodí nový, překvapivý, do té doby neznámý, ale dobře podložený závěr, to by jistě důvod k pochvale byl. Pokus se na jeho projev podívat z tohoto hlediska."

Odpověď ChatGPT:

"Ne: v projevu nebyl jasně předložen žádný nově odvozený, překvapivý a nezávisle dobře podložený závěr.

Všechny hlavní novinářské analýzy a fact-checky jej popisují jako kombinaci

(a) skutečných, už známých faktů

(b) rétorických/argumentačních závěrů, které jsou politické nebo spekulativní,

případně

(c) tvrzení, kde chybí nezávislé důkazy nebo která jsou fact-checkery považována za zavádějící."

Charakter a míra manipulace v diskutovaném projevu

Odhadnuté cíle projevu

Jako první úkol v této oblasti jsem AI zadal:

"Pokus se z textu uvažovaného projevu a ze znalosti základních informací o válce v Pásmu Gazy odhadnout pravděpodobné cíle řečníka."

Podstatná část odpovědi AI:

Velmi pravděpodobné cíle.

1. Mobilizovat domácí veřejné mínění / udržet podporu koalice

2. Zdůvodnit a legitimizovat pokračování vojenské kampaně (politicky i právně)

Pravděpodobné cíle.

3. Zmírnit/diskreditovat mezinárodní obvinění (např. EU/OSN závěry o porušení práva či o „genocidě“)

4. Odradit státy, které právě uznávají (či uvažují o uznání) palestinského státu

5. Posílit poziční vyjednávací sílu (před probíhajícími/očekávanými jednáními)

6. Cílená veřejná diplomacie směrem k obyvatelům Gazy (psychologická operace)

7. Upevnit vztahy se specifickými zahraničními aktéry (zejména spojenci) a znovu potvrdit strategické obavy vůči Íránu

8. Ovlivnit veřejné mínění v zemích spojenců (counter-narrative)

9. Odpoutat pozornost od vnitropolitických problémů (vláda-kritika, protesty)

Jak byla sporná nebo zavádějící tvrzení v projevu využita k dosažení cílů?

Nyní jsem AI požádal o následující:

"Netanjahu v projevu používal chybná, sporná nebo zavádějící tvrzení. Zkus identifikovat v jakém směru jeho odchylky od reality nejčastěji byly a k čemu vzhledem k jeho cílům pravděpodobně sloužily. Jak je využíval?"

Podstatná část odpovědi AI:

1. Cherry-picking a vynechání kontextu (výběr jen těch faktů, které potvrzují žádoucí narativ, a zamlčení těch, které by ho oslabily). Příklad z projevu: Opakované připomínání útoků 7. října a „úspěchů“ bojových akcí proti vůdcům nepřátelských skupin, aniž by se zmínil o masových civilních obětech nebo o tom, kdo blokoval humanitární přístupy v konkrétních obdobích. Proč to dělal? Omezil tím prostor pro opačný pohled na problém.

2. Dílčí úspěch prezentoval jako „totální či většinové zničení“ tam, kde data tak silné závěry nepodporují. Příklad: Tvrzení o „devastaci íránských programů“ nebo tvrzení, že „většina vůdců Hizballáhu (a jejich rezerv) je pryč“. Média a analýzy to označily za přehnané. Proč to dělal? Posílil tak dojem izraelské efektivity a kontroly ve vedení války.

3. Zavádějící statistiky a manipulace s čísly. Příklad: opakované tvrzení o poměru civilních vs. bojových obětí „méně než 2:1“, přičemž investigativní zdroje ukázaly, že tato čísla významně nesedí s jinými dostupnými daty. Proč to dělal: Snažil se snížit vnímanou tíhu obvinění (např. z nepřiměřeného dopadu na civilisty) a oslabit obvinění z porušování humanitárního práva.

4. Kauzální skoky a příliš silné závěry (vyvozování širokých kauzálních závěrů z neúplných nebo anekdotických dat. Příklad: Tvrzení „pokud Hamás udělá X, válka skončí teď“ nebo „uznání Palestiny = odměňování terorismu“. Jinými slovy: Z faktu („některé státy uznaly Palestinu“) se dělá dalekosáhlý předpoklad bez opory v datech. Proč to dělal: Zjednodušující „skoky“ umožňují formulovat jasné ultimativní závěry, což je užitečné pro vyjednávací pozici a pro domácí publikum (vše má jednoduché „řešení“).

5. Přehazování viny a delegitimace kritiků (místo aby vysvětlil sporná fakta, obviní kritiky (OSN, státy, média) z neobjektivity, antisemitismu apod.) Příklad: označování obvinění z genocidy za „blood libel“ (krvavou pomluvu) nebo obviňování států z „podporování teroru“ tím, že uznávají Palestinu. Proč to dělal: Snažil se neutralizovat mezinárodní tlak tím, že zpochybňoval věrohodnost kritiků a diskusi přesouval z věcné roviny na ideologickou.

6. Emoční manipulace a instrumentalizace rukojmích / obětí (využití osobních příběhů, rukojmích a utrpení civilistů k emocionálnímu ospravedlnění politiky). Příklad: Přímé oslovení rukojmích, čtení a použití jejich jmen jako užitečného emotivního prvku k vyvolání solidarity a k získání tolerance pro tvrdé kroky izraelské vlády. Proč to dělal: Silné emocionální souznění zvyšuje loajalitu a snižuje ochotu veřejnosti (a části politiků) kritizovat vládu.

7. Performativní manipulace (použití „rekvizit“ (mapy, QR kód, grafika) a technik, jež zjednodušují a vizualizují sdělení — často bez doprovodné metodologie). Příklad: QR kód s „důkazy“ či přenášení projevu reproduktory do Gazy. Obojí zvýšilo účinek, ale ani jedno neřešilo otázku věcného podložení tvrzení. Proč to dělal: Snaha o posílení přesvědčivosti výroku bez nutnosti doložit jeho pravdivost. U běžného publika vizuální prvky rychle vytvoří dojem „ověřeného“ příběhu.

Srovnání na základě míry manipulace s jinými politickými projevy

ChatGPT jsem zadal úkol:

"Lze z míru snahy o manipulaci v tomto projevu považovat za běžnou v současných politických projevech, nebo se významně liší?"

Podstatná část odpovědi ChatGPT:

V čem se Netanjahu významně lišil / proč byl jeho projev výjimečný

1) Intenzita a performativita vizuálních prostředků. Rozměrné rekvizity (mapy, velký QR kód) a cílené šíření (tvrzení o zasíťování do pásma Gazy) jsou běžné prvky PR, ale jejich nasazení v OSN a s cílením i do území, kde probíhá konflikt, je neobvyklé a vysoce vykalkulované na efekt.

2) Válečný kontext + právní důsledky. Když se používají zavádějící nebo selektivní tvrzení v běžné kampani, je způsobená škoda (převážně pouze) politická. Ale v kontextu ozbrojeného konfliktu a v situaci obvinění z porušení mezinárodního práva má totéž použití daleko vážnější důsledky (může ovlivnit mezinárodní reakce, právní posouzení, případně bezpečnostní rozhodnutí). To dělá „manipulaci“ nebezpečnější.

3) Cílení na více publik najednou. Netanjahu cílil na několik různých publik (domácí voliči, diplomatické publikum, obyvatelé Gazy, nadnárodní veřejnost). Současný výzkum ukazuje, že takové cílení na několik různých publik má v konfliktním prostředí větší následky.

O kolik je to „horší“ než běžné politikaření?

Použité triky samotné nejsou výjimečné. Výjimečnými jsou ale míra a kontext jejich použití (v situaci aktivní války a obvinění z vážných zločinů) kombinované s použitím Show-prostředků v OSN.

Doplňky

Nálezy novinářů Al Džazíry sporných a chybných výroků v projevu:

Z pro mne dostupných zdrojů citovaných AI byl nejzajímavější článek Al Džazíry.

Fact check: Israeli Prime Minister Netanyahu’s speech at the UNGA | United Nations News | Al Jazeera

Nejdůležitější nálezy chybných, sporných nebo zavádějících tvrzení v uvažovaném projevu B. Netanjahu identifikovaných v článku Al Džazíry.

AJ 1: Pokud Hamás přistoupí na izraelské požadavky, válka by mohla skončit "hned teď".

AJ 2: Izrael vynakládá velké úsilí, aby minimalizoval civilní oběti v Gaze.

AJ 3: Hamás ohrožuje civilisty v Gaze tím, že nutí lidi, aby jednali jako jeho lidské štíty.

AJ 4: Země páchající genocidu by neprosila civilisty, aby se jí stáhli z cesty.

AJ 5: Izrael neblokuje vstup pomoci do Gazy; je to Hamás, kdo krade pomoc Palestincům.

AJ 6: Írán rychle vyvíjí masivní program jaderných zbraní a masivní program balistických raket, které mají za cíl zničit Izrael, vyhrožovat USA a vydírat národy.

AJ 7: Izrael zabil nejvyšší íránské vojenské velitele a jeho špičkové jaderné vědce.

AJ 8: Izrael zabil polovinu vedení Houthiů, Hamásu a Hizballáhu, zničil výzbroj bývalého syrského vůdce Bašára al-Asada v Sýrii a odstrašil šíitské milice v Iráku.

Nálezy AI (ChatGPT) sporných a chybných výroků v projevu

ChatGPT jsem zadal úkol:

"Projdi uvažovaný projev B. Netanjahu a na základě vlastního posouzení identifikuj všechny věcně sporné nebo dokonce chybné úvahy a tvrzení."

Opět uvádím pouze identifikované výroky:

GPT 1: Írán rychle vyvíjel obrovský jaderný zbrojní program a obrovský program balistických raket. Tyto programy měly za cíl nejen zničit Izrael…

GPT 2: A co je nejdůležitější… devastovali jsme íránské atomové zbraně a balistické programy.

GPT 3: Půlka vedení Hútí v Jemenu – pryč. Jahja Sinwar v Gaze – pryč. Hassan Nasrallah v Libanonu – pryč. Režim Asada v Sýrii – pryč

GPT 4: Kdyby Hamás souhlasil s našimi požadavky, válka by mohla skončit právě teď

GPT 5: Snažíme se minimalizovat civilní ztráty… poměr civilů k bojovníkům je méně než dva ku jedné.

GPT 6: Hamás se implantuje do mešit, škol, nemocnic, bytových domů a snaží se přinutit civilisty, aby zůstali ve škodlivé zóně.

GPT 7: Země (některé západní státy) tím, že uznávají Palestinský stát, vysílají signál ‚vražda Židů se vyplácí‘.

GPT 8: Žádná země páchající genocidu by nenutila civilisty, aby se pohybovali z míst — tedy naše výzvy lidem opustit oblasti negují tvrzení o genocidě.

GPT 9: Izrael nezabraňuje vstupu humanitární pomoci; Hamás krade pomoc od lidí.

GPT 10: Zničili jsme většinu vůdců Hizballáhu a většinu jejich zásob zbraní.

Ukázka argumentace o spornosti výroku

Argumentace je kombinací argumentů z článku a mých argumentů

AJ 1: Pokud Hamás přistoupí na izraelské požadavky, válka by mohla skončit "hned teď".

Byl to Izrael, který blokoval snahy o dosažení příměří v Pásmu Gazy. Nepřímé důkazy, které máme k dispozici, jsou poměrně silné:

1. Dne 19. ledna uzavřely Hamás a Izrael příměří s tím, že půjde o první šestitýdenní fázi příměří, přičemž se předpokládalo, že půjde o první ze tří fází, které by v závěru mohly vést k ukončení války. Izrael však na začátku března zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy a 18. března 2025 zahájil rozsáhlé letecké a pozemní útoky v Gaze, při nichž zemřely stovky lidí. Tím byla možnost pokračovat v jednáních o dalším příměří nadlouho zničena.

2. V době, kdy politické vedení Hamásu jednalo v katarském Dauhá o Trumpově návrhu na ukončení války, se je Izrael pokusil pozabíjet a to dokonce na půdě Kataru. To je pravděpodobně nejsilnější důkaz toho, že se Izrael snažil zabránit míru za každou cenu.

3. Máme k dispozici svědectví bývalého tiskového mluvčího americké vlády Matthewa Millera, v němž tvrdí, že Netanjahu opakovaně systematicky sabotoval snahy o uzavření příměří nebo dokonce míru.