Blogosvět.cz logoBlogosvět.cz logo

Pusťte ruské sportovce na soutěže!

Rusové, mezinárodní soutěže

Nedalo mi to, a tak přikládám článek s mým názorem na problematiku (ne)puštění ruských sportovců na mezinárodní soutěže.


Situace je už tak rozjitřená, že zde na začátku zdůrazním, že nejsem žádný podporovatel jakékoli války ani nechci podstrkávat žádnou propagandu, ať už ruskou nebo jakoukoli jinou. Chtěl bych se zde zamyslet nad několika věcmi. Ruské sportovce rozdělím na dvě kategorie. Na ty, kteří aktivně podporují válku, a na ty, kteří mlčí a politice se v rámci možností vyhýbají. Tento článek bude o té druhé skupině.

Za prvé: Nikdo z nás si nevybral zemi, kde se narodil. Například já jsem po otci Čech, po matce Polák a to mi už nikdo neodpáře, i když o sobě budu tvrdit, že jsem například skříň nebo „něco“, „ono“ apod. (Což je v dnešní době in a politici se to snaží uzákonit... O tom ale někdy jindy.) Představitele našich zemí si sice vybíráme, ale často je to upřímně řečeno volba mezi čertem a ďáblem, a všichni ti představitelé svorně tvrdí, že směřování dané země určitým směrem je „historická nutnost“ a „neexistuje jiná cesta“. A existují země, jako je například Rusko, kde platí otázka: „Jaký je tvůj nejoblíbenější politik a proč právě Putin?“ Takže nepustit někoho na nějaké sportovní utkání jenom kvůli tomu, že je Rus, který chce soutěžit za svou zemi, je učebnicový příklad diskriminace. (A proti té se v Evropě co nejhorlivěji bojuje, a v určitých oblastech se boj dostává i za hranu.) Často se objevuje názor, že to není diskriminace, protože Rusové houfně soutěží za jiné týmy, ale co jiného sportovcům zbývá, když nesmí soutěžit za Rusko a pod ruskou vlajkou? Mají zůstat sedět doma, anebo snad narukovat do ruské armády?

Za druhé: Není v silách sportovců, aby změnili politickou situaci v Rusku, a to ani kdyby se rozkrájeli. Ti, co to přece jenom zkusili, skončili buď ve vězení, nebo emigrovali. Řeči typu: „Svrhněte Putina a potom vás pustíme na olympiádu!“ jsou učebnicovým příkladem tzv. knížecích rad typu: „Nemáte na plyn? Tak si vezměte další svetr!“ Trestat ruské sportovce za to, co se děje na Ukrajině je všechno jiné než správné a vhodné. Války a jakékoli jiné mezinárodní konflikty začínají i řeší politici, ne sportovci. Sport může dohodě a míru napomoct, válku jako takovou ale nezastaví. Proto je i v našem zájmu ruské sportovce pustit na mezinárodní soutěže, můžou totiž dopomoci k míru. (Jenže je zde další problém: naši politici mír nechtějí, radši touží po Pyrrhově vítězství.)

Za třetí: Ten, kdo si myslí, že každý ruský sportovec soutěžící pod ruskou vlajkou je podporovatel války, by měl urychleně vyhledat svého lékaře. (Naneštěstí sem patří podstatná část evropských politiků.)

Za čtvrté: Celá situace potřebuje (tolik v dnešní době potřebný) nadhled. Zamysleme se třeba nad tímto: USA v roce 2003 vtrhly do Iráku pod záminkou vývoje iráckých jaderných zbraní. Důkazy odůvodňující invazi se později ukázaly jako podvrh. Oficiálně bylo zabito 500 000 Iráčanů, neoficiální odhady jsou daleko vyšší. Kde byly sankce na USA, kde byl mezinárodní soudní tribunál pro George Bushe jr., kde visely irácké vlajky na podporu chudáků Iráčanů, kde byly hlasy volající po zákazu účasti amerických sportovců na olympijských hrách a dalších sportovních utkáních?! Anebo například nacistické Německo v roce 1936 organizovalo olympijské hry. Hry byly v zajetí hákových křížů a dalších nacistických symbolů, Hitler své názory a plány už dávno dvakrát netajil, a olympiáda přesto proběhla... Uvažujíce takto dál, mnoho týmů by na startovní čáře nezůstalo. Lidově řečeno nikdo není svatý, a na všechny musí platit jeden metr. Nechcete pustit ruské sportovce pod vlastní vlajkou kvůli válce na Ukrajině? Tak proč jste pustili Američany kvůli válce v Iráku? Nebo-li buď pustíte všechny, anebo lidově řečeno zavřete krám.

Za páté: Staré „Být či nebýt?“, v naší úpravě „Pustit či nepustit?“ se dostalo do fáze, kdy zradikalizovaný dav křičí stejně, jak jiný dav před 2000 lety v Jeruzalémě křičel: „Ukřižuj ho!“ (Jak se ty dějiny opakují... Tenkrát dav poštvali kněží – tehdejší mocipáni, dnes dav štvou politici.) A novodobý Pilát alias šéf mezinárodního olympijského výboru Bach se obrazně řečeno ptá: „Ruské sportovce mám ukřižovat (rozuměj nepustit na soutěže)?“ A protože dav si tvrdohlavě vede svou, volí kompromis: „Dám ho zbičovat (rozuměj nebudou vystupovat pod svou vlajkou, musí hrát jenom za sebe apod.) a pak ho propustím!“ Ale dav křičí dál: „Jestli ho pustíš, protivíš se císaři (rozuměj „demokracii“ a bojechtivým západním vládám)!“ Co bude dál...?

Co dodat? Pusťte ruské sportovce na soutěže, ať soutěží pod vlajkou své země! Sport (ani sportovci) přece za nic nemůžou!

  • Sdílet: