Pravda a láska může (ale nemusí) zvítězit nad lží a nenávistí
silvestrovský fantasy rozhovor
Tento text se nedotýká žádného zásadního tématu, nesčítá mrtvé, ani neřeší žádný z problémů tohoto a jiných světů. A než se dohadovat o slovíčko, zdali bylo nebo nebylo dostatečně ozdrojováno, je osvobozující vymyslet si všechno od A do Z sám.
Rozverný Silvestr odezněl a prezidentská volba je za dveřmi. Přímá volba prezidenta, která se hodí do naší Ústavy jako ušanka do Star Dance, má jediný praktický dopad: již půl roku spolehlivě odklání pozornost veřejnosti od důležitých témat. Využiji tohoto času mediálního krmení banalitami a vzpomenu prvního českého prezidenta, pro kterého byl zápas Pravdy a Lži zásadním tématem, přičemž nepochyboval o konečném výsledku.
Jaký je aktuální stav tohoto nekonečného zápasu? Jak si stojí věční soupeři? Protože jsem byl zvědavý, jak se věci mají, zkusil jsem hledat v nižších úrovních vědomí. Tentokrát to bylo opravdu nízko, pád se zastavil v úrovni hokejové a odpovědi na sebe vzaly podobu přestávkových rozhovorů. Jsme mezi druhou a třetí třetinou jednoho ze zápasů mezi týmy Pravdoláskařů a Lžinenávistných.
Ptáme se hráče, který nečekaně přestoupil z týmu Pravdy a lásky k soupeři, a to přímo během rozehraného zápasu, v jeho první přestávce:
- "Jste již téměř hodinu hráčem týmu Lži a nenávisti, jak se zrodil Váš překvapivý přestup? Nebylo to přece jenom trochu narychlo?"
- "Tak určitě."
- "Popravdě, bylo to i proti regulím, nebo ne?“
- "Nó, mohl to tak udělat kdokoli, ...takže za mě je to fér."
- "Máte pocit, že kdo poruší pravidlo jako první, je bez viny?
- "To je hokej, víš co. Vždycky chceš bejt první."
- "Diplomacie Vašeho nového klubu je známá svojí bezohledností a říká se, že její chapadla vedou až do nejvyšších úrovní Svazu…“
- “Tak určitě.“
- "Jak Vás přijala „kabina“ Lži a nenávisti?"
- "No tak já jsem taky hrál a bojoval za Pravdu, to bylo kdysi, to je pryč, víš, to je hokej ... a pro mě je to čest, hrát za Nenávist, my jsme tady všichni hokejisti, máme společný cíl, porazit Pravdu a lásku, myslím, že pro to uděláme maximum.“
- "Ať se daří!"
- "Díky."
Dříve, než k nám na komentátorské stanoviště přijde trenér týmu Pravdy a lásky, přivítejme gólmana tohoto týmu:
- "Dobrý den."
- "Dobrej."
- "Váš tým prohrával už od první minuty, když se po vaší špatné rozehrávce zmocnil puku centr první pětky a nekompromisně skóroval mezi vašimi betony. Ve třetí minutě se situace opakovala, jak se říká „přes kopírák“ a dá se říct, že jste si sáhl na puk až v desáté minutě, ale to už bylo za stavu 0:3. Jak jste se po takovém úvodu cítil?"
- "Jako blbec."
- "Tomu rozumím. Na druhou třetinu vás vystřídala vaše brankářská dvojka, ale dařilo se jí snad ještě míň než vám. Do třetí třetiny nastoupí vaše rezerva, trojka v pořadí, a nebude to mít snadné za stavu 0:7. Co byste mu popřál nebo poradil do závěrečné třetiny?"
- "Aby neopakoval ty kreténský hrubý chyby."
- "Děkuji za rozhovor."
- "Naschle."
A už tu máme trenéra týmu Pravdy a lásky, současně i jeho asistenta, maséra a kustoda v jedné osobě:
- "Kterou z těchto rolí považujete za nejdůležitější?“
- "No, asi roli zdravotníka, v období Covidu hoši na všechno dost kašlali, že."
- "Proč se vedení rozhodlo sloučit tolik důležitých funkcí do jedné?"
- "Je to jaksi … jaksi všechno za jeden plat."
- "Za posledních třicet let jste družstvo Lži a nenávisti ani jednou neporazili, jen jednou jste remizovali, v čem to je? Je to o tom pověstném štěstíčku?"
- "Je to jaksi především o rozpočtu, že. Je pozoruhodné, že tým Lži a nenávisti nemá na rozdíl od nás o sponzory nouzi."
- "... a vypadá to, že snad nemá ani finanční limit pro přestupy…"
- "Přesně! Když máte peníze, štěstíčko se dostaví jaksi samo, že.“
A na závěr nám zbývá už jen krátký čas na pár otázek generálnímu manažerovi Lži a nenávisti….
- "O vašich vyjednáváních na Svazu jdou legendy. Chcete k tomu něco říct?"
- "Myslíte využití audio-asistenta rozhodčího? Je to analogie fotbalového videoasistenta. Nic za tím nehledejte, o odposlechy v žádném případě nešlo."
- "Nemyslíte, že některé vaše návrhy jsou poněkud kontroverzní?"
- "Nemyslím."
- "Například takzvané Poměrné zastoupení…"
- "Poměr hráčů na ledě by měl odpovídat poměru fanoušků v hledišti. Na tom jsme se myslím všichni shodli, je to jediná správná cesta."
- "Neprospělo by hokeji, kdyby na ledě měli oba soupeři stejný počet hráčů?"
- "Diktát menšiny nikdy nepřipustíme."
- "Myslíte, že se Vaše požadavky podaří prosadit, třeba i silou?
- "Tak určitě."
* * *
Zdá se, že tým Pravdy a lásky má opět skvěle nakročeno – na sestup do nižší ligy. A dost možná, že i několikrát po sobě. Na nejnižší soutěži je dobré to, že z ní není kam sestoupit.
Češi jsou na tom teď podobně, v mnoha ohledech už můžeme jít jenom nahoru. Pomohlo by také, kdybychom si do čela zvolili prezidenta, který nemluví sprostě na veřejnosti, neuráží všechny okolo, nenese na zádech komunistickou kariéru, nekryje žádné nepravosti (ani svoje) a který by měl reálnou šanci nepropadnout v šesté třídě ze tří předmětů…
A teď hledej.