Notre-Dame

Včera byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná katedrála Notre-Dame v Paříži. Při příležitosti této události se v Paříži setkali státníci z celého světa, aby se připojili k oslavě západní civilizace a jejích hodnot. Česká republika neměla na této akci politické zastoupení. Katolickou církev za ČR reprezentoval arcibiskup Dominik Duka. Prezident, premiér ani jiný významný představitel za ČR nedorazil.

Geograficky i historicky leží země Koruny české a současná Česká republika v oblasti, kde se střetává vliv Západu a Východu. Tento střet má kořeny hluboko v minulosti, kdy po rozpadu Římské říše se na Západě utvořil státní útvar - Franská říše s centrem v Paříži, zatímco na Východě přetrvávala Římská říše až do 15. století v podobě Byzance s centrem v Konstantinopoli. O vliv na Čechy a Moravu soupeřila tato dvě uskupení jak vojensky, tak kulturně. Mise Cyrila a Metoděje, přicházející ze Soluně v Byzanci, byla významným kulturním impulsem, který položil základy vzdělanosti a státnosti. Na druhé straně se západní vliv prosazoval prostřednictvím katolické církve z Bavorska. Následný vývoj přičlenil země Koruny české do státního a politického útvaru Svaté říše římské, která se hlásila ke křesťanskému odkazu původního Říma, avšak v jeho západní specifické podobě, s centry v Římě a Paříži. Tato kulturní orientace Čech a Moravy přetrvává až do současnosti. Po rozpadu Rakouska-Uherska se země osamostatnily a jejich kulturní orientace oscilovala mezi Západem a Východem.

Po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453 se dědicem Byzance stalo pravoslavné Rusko, kde byzantská kultura s ruskými specifiky, ovlivněná dvěma stoletími tatarské nadvlády, zapustila pevné kořeny. Tento proces začal již v 10. století na Kyjevské Rusi, když kníže Vladimír přijal křesťanství z Byzance.

Tyto historické okolnosti nás ovlivnily nejen v oblasti písma – latinka na Západě, azbuka na Východě – ale i v hlubších kulturních odlišnostech.

Jedním z důvodů, proč má Západ větší afinitu k demokracii, byla historická existence oddělení císařské a papežské moci, které spolu soupeřily. Na Východě k podobné pluralitě nedošlo – císař byl nezpochybnitelnou autoritou jak světskou, tak náboženskou. Po schizmatu, tedy roztržce mezi západní a východní větví církve, se tyto rozdíly dále prohloubily. Západ a Východ si vytvořily své specifické hodnoty, vzájemně soupeřily a zároveň se obohacovaly.

Západ prošel obdobím středověku, kdy na univerzitách v Paříži a Praze pěstoval scholastiku a gotiku jako materializovaný projev své kulturní orientace. Vrcholnými gotickými díly a symboly se staly katedrála Notre-Dame a katedrála sv. Víta v Praze. Následovala renesance, protestantismus, baroko, rozvoj věd a demokracie – vše, co činí Západ specifickým. Východní slovanské země měly svou historii a svá specifika, která jim vtiskla neopakovatelnou podobu.

Chápu důvody, proč dnes naši čelní představitelé – prezident, premiér, předsedkyně parlamentu, ministr vnitra – jezdí do Kyjeva, ale nechápu, proč se nikdo z nich nezúčastnil slavnostního otevření Notre-Dame jako výsostného symbolu západní kultury a hodnot.

Nevíte někdo proč? Já to opravdu nevím.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/notre-dame-se-otevira-na-slavnost-dorazi-desitky-svetovych-politiku-356024