Jak rychle do Prčic
Přes všechny neshody, které dnes ovládají veřejnou diskusi a jimž jsem dennodenně svědkem na sociálních sítích i v tradičních médiích, existuje jedna věc, na níž se všechny znesvářené skupiny shodnou. Lze ji vyjádřit jednoduchým heslem: shoda mezi opozicí a koalicí neexistuje. Právě na tom je třeba stavět.
Připusťme na chvíli, že obě skupiny disponují v průměru velmi podobným intelektuálním i charakterovým potenciálem. Pro účely tohoto srovnání vynechme extrémy, které zkreslují velká čísla – víte, které mám na mysli, jsou dostatečně medializované. Pak mi vychází, že volba dalšího směru není dána kvalitou turistů, ale volbou mapy, podle níž se jednotlivé skupiny orientují.
Pro názornost si představme dvě skupiny – fialovce a babišovce –, které se během parlamentních prázdnin rozhodnou podniknout přátelský výlet do Prčic. Trasa je tradiční: Praha–Prčice.
Každý z týmů však používá jinou mapu. Babišovci mají mapu vytištěnou v Masných krámech v Českých Budějovicích, zatímco fialovci se orientují podle mapy vydané občanskou nadací bývalých pornoherců s virtuální adresou sídla „Kampelička“ v Líšni u Brna. Mapy se liší i vizuálně: mapa babišovců je lehce umaštěná od párků, zatímco mapa fialovců je velmi vkusně graficky zpracovaná, plná duhových barev a drobných symbolů intimních partií náhodných členů voličské základny z Barmy. Rozhodující však není forma, nýbrž obsah.
Obě mapy shodně uvádějí jako výchozí bod Prahu. Poté se však jejich instrukce zásadně rozcházejí. Skupinu babišovců vede drobný, fyzicky dobře vybavený turista, který přes svůj menší vzrůst kráčí vytrvale, sebevědomě a neohroženě vyráží směrem na jihozápad. Odhadovaná vzdálenost činí 60–70 kilometrů. Pohyb celé skupiny je plynulý, přerušovaný jen občasnými vystoupeními s hranolky, jež slouží k pobavení skupiny i přihlížejících diváků.
Situace ve skupině fialovců je zcela odlišná. Mapa nadace pornoherců ukazuje cosi přibližně směrem na Tchaj-wan. O rozveselení diváků se sice neúmyslně, ale velmi úspěšně postaral jeden člen skupiny, který si odskočil na blízké WC – tam ho sice vystrčil, ale zapomněl ho zastrčit, a zdá se, že si přitom ještě trochu ucrkl do erárních kalhot. Přes velmi pěkné grafické provedení mapy se však ve skupině rozhořívá spor o to, jak se do Prčic dostat co nejrychleji. Někteří navrhují Mexiko, jiní Kongo a další Niagarské vodopády. Není divu, že už po několika minutách začínají na babišovce výrazně ztrácet.
V tuto chvíli se celá skupina fialovců nachází na Václavském náměstí, kde právě probíhají stavební práce pod vedením inženýra Prašivky. Už zde se skupina nedokáže shodnout, zda mapa ukazuje směrem k Dozimetru, nebo k Bitcoinu. Nepomáhá ani hlasité skandování nedaleko stojícího motorkáře, který jim ochotně ukazuje cestu k Haškově pivnici.
Naneštěstí v průběhu tohoto přátelského domácího klání dochází celosvětově ke změně samotného charakteru mapového průmyslu. Obávám se proto, že i když babišovci dorazí jako vítězná skupina, jejich cílem vždy zůstanou jen Prčice. To je však úděl všech zájmových turistických skupin z Čech.