Jak dál v Pásmu Gazy
Blízký východ - tři měsíce po příměří
Desátého října minulého roku vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Jeho základem je mírový plán prezidenta Trumpa sestávající ze dvou desítek bodů.
Patří k nim, vedle zastavení palby, částečné stažení izraelské armády na žlutou linii, do 72 hodin vrácení živých i zabitých rukojmí (v případě ostatků nesplněno – v Pásmu je stále tělo policejního nadrotmistra Rana Gviliho) a propuštění dohodnutého počtu arabských vězňů. V druhé fázi pak ustavení Rady míru v čele s Donaldem Trumpem, také vznik Palestinského technokratického výboru a vytvoření vojenské formace Mezinárodní stabilizační síly (ISF). Každý z těchto bodů představuje oříšek. Patrně nejtvrdším bude odzbrojení Hamásu, který se tomu brání (ač nás někteří zainteresovaní aktéři z muslimských zemí přesvědčují o opaku - LS).
O stavu druhé fáze přinesl 8. ledna informace portál The Times of Israel. Autorem analýzy je Jacob Magid, šéf americké redakce portálu. Staví do protikladu americký a izraelský postoj. Podle jeho zdrojů Trumpova administrativa je sice odhodlána zajistit návrat Gviliho těla i zbavit Hamás zbraní, ale jedno ani druhé si neklade jako podmínku pro zahájení druhé části svého plánu. Naproti tomu Jeruzalém je proti odstartování druhé fáze, dokud Hamás nevrátí Gviliho ostatky a neodevzdá zbraně. Mezitím Američané jednají s regionálními zprostředkovateli, Egyptem, Katarem a Tureckem, kteří je ujišťují o tom, že s postupným plánem odzbrojení Hamás souhlasit bude. Začít by se mělo odevzdáním těžkých zbraní, pak by měl následovat program odkupu lehkých zbraní. To vše v časovém horizontu několika následujících týdnů. Není ale jasné, jestli tento rámec bude přijatelný pro Izrael. Hamás totiž veřejně hlásá, že je ochoten vzdát se zbraní pouze v rámci dohodnutého procesu, který povede ke vzniku palestinského státu. Něco takového ale Izrael naprosto odmítá.
Jacob Magid dále uvádí, že Američané se budou snažit představit příští týden Radu míru, spolu s prozatímním exekutivním výborem. Ustaven má být také Palestinský technokratický výbor. Washington původně plánoval oznámit složení těchto orgánů už v polovině prosince, ale věc opakovaně odkládal kvůli potížím se získáním mezinárodní podpory a také kvůli tomu, že říjnové příměří mezi Izraelem a Hamásem nebylo stoprocentně dodržováno. Prezident Trump během nedávného setkání s izraelským premiérem na Floridě řekl, že k druhé fázi dohody chce přejít co nejdříve. Netanjahu podle dostupných informací vyjádřil obavy, ale přislíbil, že Izrael bude tomuto úsilí nápomocen.
Pokud jde o složení Rady míru, Spojené státy už v prosinci sdělily, že si zajistily podporu Egypta, Kataru, Emirátů, Spojeného království, Itálie a Německa. Mezitím se snaží o to, aby se připojily další státy, ale s nevelkým úspěchem. Proto Washington zvažuje, že by místa v Radě mohli obsadit šéfové Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světového ekonomického fóra. Výsledek zatím neznáme. Nicméně Američané doufají, že složení Rady míru oznámí příští týden (od 12. 1.), aby bylo možné získat první finanční prostředky ještě před jejím úvodním zasedáním, které by se mělo konat v Davosu v rámci Světového ekonomického fóra; to je na programu od 19. do 23. ledna. Tento časový plán ale není definitivní, protože přednost mohou dostat jiná zahraničněpolitická témata, např. Venezuela nebo Ukrajina.
Zmíněný prozatímní exekutivní výbor by měl mít podle představ Washingtonu omezenější kompetence než Rada míru. Očekává se, že v něm zasednou klíčoví Trumpovi poradci Jared Kushner a Steve Witkoff, stejně jako bývalý britský premiér Tony Blair. Naproti tomu někdejší zvláštní koordinátor OSN pro mírový proces na Blízkém východě Nikolaj Mladenov má mít na starosti styky s Palestinským technokratickým výborem v Gaze. Úsilí o jeho vytvoření vede Egypt ve spolupráci s USA, Izraelem a palestinskými frakcemi. Seznam dvanácti politicky nezávislých osobností byl předložen izraelské bezpečnostní službě Šin Bet; ta schválila pouze osm z nich. Palestinská samospráva vládnoucí na Západním břehu se snažila prosadit, aby do výboru byl začleněn jeden z jejích ministrů, což Izrael nekompromisně vetoval. Místo něj by měl být členem výboru nejmenovaný bývalý činitel Palestinské samosprávy.
Zatím není jasné, jestli bude příští týden oznámeno také složení výše zmínění vojenské formace ISF*/, protože se vyskytly potíže se získáním vojáků z jednotlivých zemí. Washington uváděl, že do kontingentu přispěje Indonésie a Ázerbájdžán, avšak ázerbájdžánský prezident Alijev tuto možnost tento týden vyloučil. USA také plánovaly uspořádat ve Washingtonu zvláštní konferenci, která by podrobněji vyjasnila mandát ISF zemím váhajícím s účastí, avšak termín zatím nebyl stanoven, protože americká administrativa řeší jiné zahraničněpolitické priority. Nejmenovaný americký představitel bagatelizoval zjevné potíže s náborem do ISF s poukazem na to, že státy se připojí, jakmile se dozví, že se od nich neočekává boj proti Hamásu. Mandát ISF má být totiž omezenější, než Washington a Jeruzalém původně předpokládaly. (Pak se ovšem nabízí otázka, jak účinné budou jednotky ISF, pakliže by izraelská armáda měla svoji činnost výrazně omezit, posléze se snad zcela stáhnout, což se za dané situace jeví jako naprostá iluze – LS.)
*/ Původní představa o poslání ISF byla taková, že vytvoří stabilní bezpečnostní prostředí, podpoří demilitarizaci Pásma, budou chránit hranice a civilní obyvatelstvo, umožní bezpečný přísun humanitární pomoci a zapojí se do výcviku místní policie, s níž budou v terénu spolupracovat. Jak to bude vypadat v praxi se teprve uvidí.
Dalším velkým tématem je rekonstrukce Pásma. Aktuálně pokračují snahy o vybudování pilotního obytného komplexu, který by se rozkládal na izraelské straně žluté linie (rozdělující Pásmo na část kontrolovanou izraelskou armádou a na část bez izraelské přítomnosti), na troskách jižní části města Rafah. Izraelská armáda zatím v oblasti odklízí suť a zneškodňuje nevybuchlou munici, aby bylo možné rychle vybudovat čtvrť pro přibližně 20 tisíc Gazanů. USA mají představu, že se tento projekt podaří zopakovat i jinde v Pásmu Gazy, třebaže úspěch bude záviset na fungování technokratické vlády a na tom, jak se podaří marginalizovat Hamás. Podle OSN bude také nutné, aby izraelská strana uvolnila restrikce týkající se dovozu zboží tzv. dvojího užití, které by mohl nepřítel (Hamás) zneužít. To samozřejmě souvisí s nutností teroristy maximálně vytlačit na okraj společnosti (což samo o sobě bude úkol mimořádně nesnadný).
Zapomenout nelze ani na nevrácené tělo Rana Gviliho. Arabské zdroje uvádějí, že kvůli nestabilitě příměří teroristé pátrání přerušili, nicméně ve středu 7. ledna bylo po měsíční přestávce znovu obnoveno. Podle nezveřejněné přílohy dohody o příměří měl být znovu otevřen hraniční přechod Rafah mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Měl, ale… Premiér Netanjahu během jednání s Trumpem na Floridě naznačil, že Izrael přechod v nadcházejících dnech otevře, avšak podle jiných zpráv řekl svému kabinetu, že tak neučiní, dokud nebudou ostatky Rana Gviliho vráceny.
Analýza Jacoba Magida potvrdila známou pravdu. Že sebelépe vymyšlený mírový plán se může stát takříkajíc obětí vlastní dokonalosti. Čím působivěji vypadá na papíře, tím obtížněji může být v praxi uskutečnitelný. Zejména za situace, kdy jednou ze stran konfliktu jsou nestátní aktéři – teroristé. Ostatně, brzy se o tom budeme moci přesvědčit.
●
Volně podle The Times of Israel, odkaz:
PŘÍLOHA
Orientační mapa Pásma Gazy s vyznačenou žlutou linií.
