Gruzínský premiér Irakli Kobakhidze na CPAC Maďarsko ostře kritizoval „deep state“ Západu
Konzervatismus
Na konzervativní konferenci CPAC Hungary letos vystoupil gruzínský premiér Irakli Kobakhidze s projevem, který silně rezonoval mezi přítomnými — a zároveň vyvolal bouřlivé reakce v Evropě i za Atlantikem. Ve svém vystoupení tvrdě zkritizoval tzv. západní „deep state“, liberální hodnoty, LGBT propagandu a migrační politiku, které podle něj podkopávají národní identitu a suverenitu menších států, jako je Gruzie.
Kobakhidze začal svůj projev pochvalou maďarského premiéra Viktora Orbána, kterého označil za symbol odvahy v boji za svobodu a národní zájmy. Vyzdvihl Maďarsko jako zemi, která „stojí vzpřímeně“ proti nátlaku globalistických struktur a hájí své křesťanské a národní hodnoty. „My Gruzínci nejsme v konfliktu se Západem, protože jsme jeho součástí — ale s tím skutečným Západem, Západem svobody, víry a rodinných hodnot, ne s tím řízeným z hlubin byrokracie a tzv. deep statem,“ prohlásil.
Premiér ostře vystoupil proti tomu, co nazval „liberálním fašismem“ – agresivnímu, zahraničně financovanému hnutí, které podle něj rozkládá tradiční instituce, šíří genderovou a LGBT propagandu a zasahuje do vnitřních záležitostí suverénních států. Zmínil také „koordinovanou kampaň zahraničních médií a NGO“ proti Gruzii, která podle něj odmítá být zatažena do konfliktu na Ukrajině a volí místo toho mírovou cestu.
Kobakhidze obhajoval legislativu, která v Gruzii zavádí větší transparentnost financování nevládních organizací — tu kritici označují za inspiraci z Ruska. Premiér to označil za nezbytné pro obranu národní identity a upozornil, že Gruzie kvůli tomu čelí sankcím a politickému tlaku z EU a USA.
V závěru projevu vyjádřil podporu bývalému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi a jeho boji proti „deep state“ v americké administrativě. Věří, že Trumpův návrat k moci by mohl přispět k „uzdravení“ vztahů mezi Gruzií a Západem. Ostře odsoudil i nedávná usnesení Evropského parlamentu a amerického Kongresu jako útoky na suverenitu gruzínského lidu.
Premiérův projev jasně ukazuje posun Gruzie směrem k nacionalistickému a konzervativnímu diskurzu, který se podobá rétorice Viktora Orbána a některých dalších lídrů v Evropě. Tato orientace může být pokusem o redefinici gruzínské evropské integrace — nikoli jako přijetí liberální demokracie, ale jako návrat k „tradiční Evropě“ národních států. Pro Západ to může být varovný signál. Gruzie, dlouhodobě považovaná za prozápadní, nyní volí cestu konfrontace se „západními elitami“, i když tvrdí, že chce zůstat součástí Evropy.
