Co je morálně horší: mluvit o krádeži nebo krást?
Polemický komentář k asymetrii mezi slovem a činem ve veřejném prostoru
Normálního člověka by asi nenapadlo říct, že mluvit o morálním poklesku je horší než morální lapsus sám. A přesto se mezi novináři a některými členy vládní koalice objevuje zvláštní samozřejmost, s níž tvrdí, že největším prohřeškem je právě vychvalovat amorálnost — nikoliv amorálnost samotná.
V naší zemi působí řada lidí na prominentních místech, kteří se v minulosti zapletli s komunismem. „Komunismus rovná se fašismus“ — jak často slýcháme z veřejných zdrojů. Dobrá, pokud to přijmeme, pak z toho plyne, že každý, kdo byl před revolucí členem KSČ, se morálně zapletl s něčím podobným jako NSDAP nebo dokonce SS. Tento závěr vychází z premisy, že komunismus je stejný jako fašismus. Že je to nebetyčná pitomost porovnávat tyto dvě ideologie, teď neřeším. Pracuji s tím, co někdo vymyslel a zákonodárci schválili — a momentálně je to něco jako právní norma, závazná od 1. ledna příštího roku.
Pokud přijmu tvrzení, že komunismus je stejně zvrhlou ideologií jako fašismus, pak ti, kteří zastávali aktivní funkce v KSČ, by se mohli dostat do podobné situace z hlediska morálního soudu jako členové NSDAP nebo SS. V této jednoduché úvaze nenacházím logickou chybu.
Zatímco tedy — čistě teoreticky — někdo napíše na sociální sítě něco o NSDAP či SS, případně pokud hajloval, lze to označit za propagaci fašismu. Je to čin problematický, zřejmě na hraně zákona — ale pořád jde o podstatně nižší stupeň morálního selhání než přímé členství v NSDAP, SS či jiné podobné organizaci.
Zdá se však, že pro mnoho našich spoluobčanů je naopak samotné mluvení o fašismu — nebo přehrávání motivů s fašistickou konotací — mnohem větší zvrhlost než být aktivním členem organizace, kterou náš právní řád staví na roveň NSDAP. Je to podobné, jako kdyby někdo mluvil o krádeži nebo o vraždě a byl za to potrestán, zatímco morální vina toho, kdo krádež či vraždu skutečně spáchá, zůstane nepovšimnuta.
Je možno brát tyto morální „soudy“ vážně — nebo je to jen blábolení některých našich samozvaných dohlížitelů nad morální čistotou obce?
Co chystáme dál? Zavedeme za mluvení o krádeži nucené galeje — a za krádež a vraždu budeme nominovat do Senátu?
Disclaimer: Tento text je polemický komentář, který pracuje s veřejnými narativy a logickými extrapolacemi. Nejedná se o historické hodnocení jednotlivců ani právní výrok.