Co by také měli vědět nepřátelé Izraele
Blízkovýchodní vztahy
Isfija je malé drúzské město ležící jihovýchodně od izraelské Haify. Na tamním vojenském hřbitově se 30. dubna konala smuteční ceremonie.
V rámci izraelského Dne vzpomínek byli uctěni drúzští vojáci a příslušníci dalších bezpečnostních sborů, kteří padli při obraně Izraele a v boji proti teroristům. To vše na pozadí zpráv o útocích provládních sunnitských muslimů na drúzy v okolí syrského Damašku.
Při té příležitosti duchovní vůdce izraelských drúzů šejk Mowafak Tarif pronesl apel: „Oči a srdce izraelské drúzské komunity se upírají k utrpení v drúzských vesnicích kolem Damašku. Naléhavě žádám Stát Izrael, mezinárodní společenství a židovský lid, aby okamžitě jednali a zabránili masakru. Izrael nesmí nečinně přihlížet tomu, co se v Sýrii děje. Zodpovědnost za jednání leží na vůdcích národa: musíte jednat. Čas k akci je právě teď.“
Čili: k akci v Sýrii na ochranu drúzů vyzývají samotní drúzové, přesněji jejich duchovní autorita. Jak se s tím vyrovnají protiizraelští aktivisté a propagandisté, kteří v každé takovéto operaci vidí agresi, porušení mezinárodního práva, útok na suverenitu syrského státu a projev sionistické arogance? Má Izrael nechat syrské drúzy na pospas sunnitským fanatikům, nebo jim vojensky pomoci? Izraelská vláda zvolila druhou variantu. A co na to svět? Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Geir Pedersen podle egyptského webu Ahram Online uvedl, že je znepokojen izraelskými akcemi (v Sýrii na podporu drúzů) a dodal: „Tyto útoky musí přestat.“
Máme tu tedy dilema. Šejk Tarif vyzývá k tomu, aby Izrael zasáhl, zástupce OSN mluví přesně opačně. Koho poslechnout?