Česká současná filosofie: mezi grantem a tichem
Víte někdo, co jsou to qualia? Určitě se někdo takový najde. Ale většina lidí jen pokrčí rameny, možná se podívá na Wikipedii, a pak na to zase zapomene. Správně tuší, že poznání, které tím získají, nebude mít žádný přímý vliv na cenu másla nebo chleba. A mají pravdu. Přesto jsou qualia jedním z odborných a důležitých témat, kterým se věnuje současná filosofie. Filosofové — odborníci, kteří sedí v kancelářích Akademie věd nebo na vysokých školách — za svou práci berou plat a participují na grantech. Už samotné spojení „odborníci filosofové“ působí jako oxymóron. Něco, co si protiřečí. Něco jako „ohlušující ticho“.
📚 Kde jsou naši myslitelé?
Ve veřejném prostoru mi dnes chybí hlasy jako Patočka, Kohák, Hajdánek nebo Machovec. U nich jsem cítil bytostnou potřebu přemýšlet, psát a komunikovat s lidmi. A byla v tom i radost — radost z myšlení, z účasti na věcech veřejných. Filosof, který není schopen komunikovat s lidmi a není slyšet, jako by neexistoval. V kosmologii se pracuje s představou antropického principu. V mikrosvětě hraje roli pozorovatel: bez něj není jev. Filosofie by si měla vzít příklad. Komunikace potřebuje účastníka, který rozumí — jinak se význam ztrácí. Srozumitelnost není jen stylistická volba, ale ontologická podmínka existence sdělení.
🧾 Filosofie jako grantový aparát?
Kdo dnes vůbec čte texty publikované ve filosofických časopisech nebo jiných profesních periodikách určených pro menšinu menšin? Dnešní školská a akademická filosofie se mi jeví jako stroj na granty a hru s prestiží. Ať se snaží jak chtějí, trh je odsoudil na žebříčku výdělků daleko za manažery nebo IT specialisty. Najde se ještě někdo, kdo píše o supervenienci, žije z grantů, a přesto si klade otázky jako: „Proč vůbec něco existuje, a ne nic?“ — tedy otázky, které tvoří samotné jádro filosofie? Rozumím tomu, že fyzika a biologie nabízejí přesvědčivé, fundované a odborné odpovědi, ke kterým se člověk bez specializovaného vzdělání těžko vyjadřuje. Chápu i to, že postmodernismus a poststrukturalismus podobné úsilí zpochybňují. Ale i tak tu zůstává etika, estetika a především společenská angažovanost. Řekl někdo matematikům, kteří jsou pyšní na svou exaktnost, že číslo vzniklo ve vědomí podobně jako slovo? Je snad Sokrates směšný, protože chodil mezi lidi a mluvil s nimi?
🔇 Ticho tam, kde by měl být hlas
Proč dnes u nás neslyším hlas člověka, kterého bych si vážil a obdivoval za jeho vzdělanost a osobní statečnost? Kdo by mi srozumitelně řekl, jak vidí konflikt na Ukrajině, Trumpa v úřadě nejmocnější země světa, nebo manipulaci v politice? Nemluví akademičtí filosofové o těchto tématech snad proto, že by mohli přijít o grant? Jakoukoliv snahu přiblížit tuto oblast vědění současnému člověku pokládám za eticky hodnotnější a nesrovnatelně vyšší filosofický výstup než grantové řešení typu „parakonzistentní logika umožňující pracovat s rozpory bez kolapsu systému“. Nemohu si pomoci.